BA_14 Novější dějiny Lotyšska a Estonska

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A. (přednášející)
Garance
Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
Kurz je určen pro studenty Baltistiky. Avšak v případě zájmu si ho smí zvolit kterýkoliv student MU.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem tohoto kurzu je popsat novověké dějiny v zemích současného Lotyšska a Estonska v kontextu Baltického regionu. Chronologicky tento kurz pokrývá periodu od rozpadu starého Livonska do Sovětské okupace pobaltských států v roce 1940. Tento kurz přijímá základní tendence Lotyšské a Estonské historiografie vidět v estonském a lotyšském etniku hlavního hrdinu výkladu dějin těchto zemí. Nicméně se snaží vyjasnit, do jaké míry (politické) kultury německé, švédské, dánské, polsko-litevské a ruské elity ovlivňovaly tvorbu národů a modernizaci baltských národů. Jeden z prvních „rozdělených“ států ve středo-východní Evropě, Livonsko a její političtí nástupci, mohou posloužit jako dokonalá ilustrace všech státotvorných tendencí a jejích osudů v regionu. Původně typický mnoho-kulturní a mnoho-náboženský region středo-východní Evropy, v posledních stoletích se prezentoval jako scéna konkurence kulturních vlivů, etnických konfliktů a sociální integrace. Dokonce periferní a ekonomicky zaostalý zemědělský region s relativně urbanizovanými a postupně i industrializovanými a modernizovanými enklávami u Baltických přístavů a s historicky diferencovanou sociální strukturou může posloužit jako inspirace pro některá politická a sociologická zobecnění.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit vývoj historických zemí Estonska, Livonska a Kuronska od první severní války v 16 st. po okupaci lotyšského a estonského států.
Osnova
  • 1)Politika a hospodářství v baltickém regionu v 16-18. st. Rozpad Livonska a Livonské války. 2) Polsko-litevská část livonských zemí: politická ústava a politická kultura, ekonomický stav, kontrareformace a činnost Jezuitů. Latgala/Inflanty. 3) Kuronsko-Zemgala: Politická ústava, úspěchy a úpadek Jakoba Kettlera. Riga. 4) Švédská část: administrace, nástup královské moci, ekonomický rozvoj, postup veřejného vzdělání a tisku. Dánská Saaremaa. 5) Severní válka a politické uspořádaní severní Evropy po něj. Administrace Ruské říše. Zlaté časy pobaltských baronů a návrat nevolnictví sedláků. 6) Reformy Kateřiny II. Osvícenství a Lotyši dle G.H. Merkele. 7)Politické a sociální přeměny první poloviny 19. st. Agrární reformy. Emancipace sedláků. 8) Přeměny elit v modernizující se společnosti. 9) Lotyšské a Estonské národní hnutí a jejích regionální odlišnosti. Rusifikace. 10) Revoluce r. 1905. Modernizační procesy v pobaltských guberniích v rámci Ruské říše. 11) První Světová Válka a vznik nezávislých států. Mezinárodní postavení Baltských států a Baltská Aliance. 12) Ekonomika a společnost Estonska a Lotyšska 1918-1940. Experimenty demokracie. Vlády Pätse a Ulmanise.
Výukové metody
Přednášky, aktivní účast studentů na diskusích, vypracování a prezentace referátů, předepsaná četba.
Metody hodnocení
Referát na zadané téma podle doporučené historické literatury anebo historického pramene, a jeho prezentace na předepsané hodině: (maximálně 5 bodů), aktivita v seminární diskusi (maximálně 5 bodu) a závěrečná zkouška: písemná odpověď na 2 zadána témata (maximálně 5 bodů). Minimální počet bodů: 12.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2023.