BA_SZk_Mg Státní závěrečná zkouška magisterská

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
0/0/0. 0 kr. Ukončení: SZk.
Vyučující
Halina Beresnevičiúte Nosalova, Ph.D., M.A. (přednášející)
prof. PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petra Hebedová, Ph.D. (přednášející)
doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil. (přednášející)
Garance
doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil.
Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mag. Vaidas Šeferis, Dr. phil.
Dodavatelské pracoviště: Ústav jazykovědy a baltistiky – Filozofická fakulta
Předpoklady
Předpokladem pro přístup k státní závěrečné magisterské zkoušce je úspěšné uzavření magisterského studia, tj. splnění všech povinností předepsaných studijním programem. Potvrzení o tom vydává Studijní oddělení FF MU.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Závěrečná zkouška, zákonem předepsaná podmínka pro získání magisterského titulu.
Výstupy z učení
Po úspěšném složení této zkoušky získá student titul magistra v studijním programu Baltistika.
Osnova
  • PŘIHLÁŠENÍ NA KONKRÉTNÍ TERMÍN STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY JE NUTNO PROVÉST NEJPOZDĚJI 7 KALENDÁŘNÍCH DNÍ PŘED KONÁNÍM ZKOUŠKY Zkouška sestává ze čtyř částí:
  • 1) Z obhajoby diplomové práce (probíhá v češtině)
  • 2) Z výkladu systému litevštiny nebo finštiny (dle specializace studenta; probíhá v češtině).
  • 3) Z jazykového a literárního výkladu litevské nebo finské literatury (dle specializace studenta, probíhá v litevštině, resp. finštině).
  • 4) Z literárního výkladu lotyšské nebo estonské literatury (dle specializace studenta; probíhá v češtině)
  • K bodu (2) si student vylosuje jednu otázku z gramatického sytému litevštiny resp. finštiny (dle své specializace) a k ní připraví soustavný výklad v češtině.
  • K bodu (3) komise vybere konkrétní litevské nebo finské literární dílo: text je přidělen každému studentovi individuálně, přičemž seznam literárních děl není předem stanoven a volba textu je zcela v kompetenci komise. K tomuto textu student dostane seznam 5 otázek v litevštině resp. finštině. Následně komise požádá studenta o literární a jazykovědnou interpretaci přiděleného textu. Student má na přípravu dvě hodiny. Interpretace musí obsahovat následující aspekty:
  • * Student předvede, že text umí zařadit do kulturních a historických souvislostí, zná jeho obsah a je schopen uvést důležité shody, či naopak rozdíly, jež lze pro srovnatelné období a odpovídající žánr najít v jiných literaturách baltického prostoru.
  • * Student předvede, že je schopen dotyčný text exaktně přeložit, identifikovat v textu použité tvary po stránce morfologické a syntaktické a je pro tyto tvary schopen předvést gramatické systémové souvislosti.
  • * Student během přípravy písemně vypracuje odpovědi na zmíněných 5 otázek k textu (v litevštině resp. finštině), předloží je komisi a následně bude o nich konverzovat s komisí v litevštině resp. finštině.
  • K bodu (4) student připraví výklad o lotyšském, resp. estonském literárním díle (dle své specializace), který představuje žánrovou a chronologickou paralelu pro litevský, resp. finský text rozebraný v bodě č. 3: poskytne základní data k tomuto dílu, vysvětlí žánrový a literárně-historický kontext, vyjádří se k obsahu zvoleného díla.
  • OTÁZKY K BODU (2)
  • Specializace litevština
  • 1) Typologická charakteristika litevštiny – co je to typologie a co zkoumá, základní jazykové typy (izolační, aglutinační, flexivní, introflexivní, polysyntetický), typologický popis litevštiny, případně srovnání s dalším jazykem.
  • 2) Fonologický aparát litevštiny – inventář litevských fonémů, slabika, přízvuk a intonace v litevštině, zejména pravidla pro přízvukování jmen a sloves, litevská ortografie a přehled jejího vývoje.
  • 3) Morfologie jmen – základní morfologické termíny, problematika slovních druhů, charakteristika litevských jmen, morfologické kategorie, specifika.
  • 4) Morfologie slovesa – základní morfologické termíny, problematika slovních druhů, charakteristika litevských sloves, morfologické kategorie, participia.
  • 5) Slovní zásoba litevštiny – její skladba, slovotvorné prostředky litevštiny, procesy tvoření slov, současné tendence v litevštině.
  • 6) Větné členy – jejich vymezení, zvláštní důraz na predikát a základní predikační struktury, syntaktické vztahy.
  • 7) Věta a výpověď – věty jednoduché a složené, slovosled, téma a réma.
  • 8) Jazyk ze sociolingvistického pohledu – vývoj standardního jazyka, dialekty, slang a jiné útvary, jazyková komise.
  • Specializace finština:
  • 1) Fonologie finštiny: inventář finských fonémů a jejich distribuce, slabika a přízvuk ve finštině, hraniční signály, finská ortografie a nástin jejího vývoje.
  • 2) Finská morfologie: vymezení základních pojmů (morfém, alomorf, rozlišení sufixů podle pozice za kmenem a funkce) a popis chování kmenových morfémů a afixů ve finštině (pravidelné kmenové alternace a čím jsou podmíněny, pravidelné interakce kmene a koncovky, morfotaktika).
  • 3) Morfologie ohebných slov: vymezení kategorií jmen, sloves a infinitních tvarů z hlediska morfologie ‒ jaké kategorie mohou vyjadřovat a jak se tyto kategorie vzájemně mohou kombinovat, k jakým syntaktickým rolím tyto vlastnosti jednotlivé vymezené kategorie předurčují.
  • 4) Finská syntax I: vymezení větných členů ve finštině (pojetí subjektu a případy vět bez subjektu, objektové pády, predikativ, adverbiale) a charakteristika větných typů (věta existenciální, nesesivní, pocitově kauzativní, stavová, věta výsledku atp.).
  • 5) Finská syntax II: možnosti využití infinitních tvarů pro polovětné konstrukce (typy těchto konstrukcí a jejich charakteristika), pořádek slov ve finštině a možnosti jeho funkčního využití.
  • 6) Typologická charakteristika finštiny: v čem spočívá typologické srovnání, demonstrace využití typologicky různých prostředků (aglutinace, flexe, introflexe, izolace, polysynteze) ve finštině (případně ve srovnání s dalším jazykem).
  • 7) Slovní zásoba: charakteristika skladby slovní zásoby, slovotvorné možnosti jazyka a s pomocí jakých pojmů jsou popisovány, vývoj slovní zásoby.
  • 8) Standardní finština: proces standardizace a vývoj psané finštiny, jazyková politika ve Finsku.
  • 9) Jazyk ze sociolingvistického pohledu: dialekty, sociolekty, slang a jiné útvary; jejich vzájemné vztahy a proměny těchto vztahů; vývoj postojů k těmto jazykovým útvarům ve společnosti; metody sociolingvistického výzkumu.
Výukové metody
Státní zkouška
Metody hodnocení
Ústní a písemná zkouška předepsaná studijním řádem FF MU
Vyučovací jazyk
Litevština
Další komentáře
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024.