ZD_11 Elektrofony

Filozofická fakulta
jaro 2025
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Michal Cáb, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ing. Alena Albíniová
Dodavatelské pracoviště: Ústav hudební vědy – Filozofická fakulta
Předpoklady
ZD_07 Akustika
Předpokládá se znalost základů hudební akusticky včetně principů syntézy hudebního signálu a principů digitální syntézy hudebního signálu, znalost základů elektroakustiky se zaměřením na oblast reprodukční techniky, záznamové techniky a techniky k úpravě zvuku (efekty) a znalost základů digital signal processing v hudební oblasti a sféře zvuku obecně.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout komplexní vědění o problematice elektrofonů a jednotlivých typů syntéz. Zjev nástrojových skupin nebo vybraných nástrojů je dáván do souvislosti s novými typy hudebního myšlení, jenž se od přelomu 19. a 20. století profilovalo v interakci umělec a technologie. Tak je zastoupeno hledisko hudebně historické a hledisko systematické muzikologie. Volba reprezentantů nástrojových skupin zohledňuje popularitu a rozšíření jednotlivých nástrojů a tím i možnost setkat se s nástrojem v praxi technicko–uměleckého provozu.
Výstupy z učení
Absolventi kurzu získají komplexní vědění o problematice elektrofonů a realizace základních typů syntéz (AM, FM, SUB, WAVETABLE…). Budou seznámeni s vybranými základními organologickými pojmy a se systematikou elektrofonů. Dozví se o principech tvorby signálu, kterými se jednotlivé nástrojové skupiny vyznačují a zároveň získají rámcový přehled o jejich historii. U vybraných reprezentantů skupin se seznámí s vývojovými typy a specifiky hry a ovládání. Zjev nástrojových skupin nebo jednotlivých elektrofonů budou schopni dát do souvislosti s charakteristickými typy hudebního myšlení a se souvisejícími tendencemi v hudbě počínaje přelomem 19. a 20. století.
Osnova
  • 1. FENOMÉN ELEKTROFON, motivace a důsledky vzniku
  • ▪ elementární skutečnosti úvodem: jak vzniká zvuk a jak jej tvoří elektronický oscilátor (struna a proud)
  • ▪ pojem elektrofon, vazba elektrofonů na technologický vývoj
  • ▪ motivace a faktory vedoucí ke vzniku elektrofonů
  • ‐ města, hlučnost a průmysl, rozhlas / futurismus a elektroakustická hudba, Edgar Varése / automatizace a nahrazení lidské práce, demokratizace technologií
  • ▪ důsledky zjevu elektrofonů a nových technologií
  • ‐ nové kompetence
  • 2. ORGANOLOGICKÉ MINIMUM, hudební nástroj a hardware, systematika elektrofonů
  • ▪ představení disciplíny organologie, organologická systematika a hudební nástroj jako zdroj akustického signálu
  • ▪ pojem „elektrofon“ v organologické systematice, elektrofon jako hudební nástroj, rozdíl mezi hudebním nástrojem a hudebním hardware
  • ‐ editace záznamu zvuku jako tvůrčí metoda, záznamová technika a hranice pojmu „hudební nástroj“
  • ▪ systematika elektrofonů M. Guštara, pojmy monofonní a polyfonní
  • 3. ELEKTROMECHANICKÉ NÁSTROJE pro produkci zvuku
  • ▪ elektromechanické nástroje, okolnosti vzniku, nové vynálezy a ideje
  • ▪ elektromechanické nástroje, následky vzniku a nové kompetence k tvorbě
  • ‐ senzualizmus, prožitkové aspekty, hudba jako „zvuk“
  • ▪ elektromechanické nástroje pro produkci zvuku
  • ▪ nové typy hudebního myšlení a reprezentace hudby
  • ‐ automatizace, automatofony a algoritmické myšlení / hudební a nehudební zvuk / nové typy kontroly průběhu tvorby tónu/signálu a „nekonečný“ dozvuk / nové typy reprezentace a notace hudby, výtvarné myšlení v hudbě, optofonie / optofonie a ready made přístupy
  • ▪ hřmotiče a ikonické realizace hudebního futurismu
  • 4. ELEKTROMECHANICKÉ NÁSTROJE pro záznam, reprodukci a editaci zvuku
  • ▪ okolnosti vzniku elektromechanických nástrojů pro záznam, reprodukci a editaci zvuku
  • ▪ záznamová technika v tvůrčím procesu, abstraktní a konkrétní světy
  • ▪ elektromechanické nástroje pro záznam, reprodukci a editaci zvuku
  • ‐ gramofonické nástroje /magnetofonické nástroje /ikonické nástroje a nástroje avantgardy
  • ▪ ikonické realizace pro nové nástroje a zařízení
  • ▪ nové typy hudebního myšlení
  • ‐ ready made přístupy / smyčka (loop) a pattern / editace a kompozice / mix a střih, zvuk a hudba (zvuk a symbolická reprezentace zvuku)
  • 5. ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE – ANALOGOVÉ NÁSTROJE, PRVNÍ POLOVINA 20. stol., analogové nástroje a avantgarda
  • ▪ analogové elektronické nástroje, okolnosti vzniku, nové vynálezy a ideje
  • ‐ avantgarda a futurologie
  • ▪ základní pojmy, VCO, CV, VCA, VCF, LFO, NG etc., pojem „obvod“
  • ▪ ikonické nástroje a realizace artificiální hudby
  • ▪ nové typy hudebního myšlení
  • ‐ novost a étos moderny, umění a výzkum / nové techniky hry a ovládání
  • 6. ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE – ANALOGOVÉ NÁSTROJE, POVÁLEČNÝ VÝVOJ 20. stol., nový standard a myšlení v patternech, fenomén syntezátor
  • ▪ analogové elektronické nástroje jako nový standard
  • ‐ analog. el. nástroje bez určení pro zvukovou syntézu, poválečné období cca do boomu digitálních nástrojů / analogové elektronické syntezátory, fenomén modulární syntezátor
  • ▪ pojem „sekvencér“
  • ▪ efektová zařízení a fenomén vocoder
  • ▪ nové typy hudebního myšlení a reprezentace hudby
  • ‐ smyčka a repetice jako standardní stavení princip / modulace a tvorba signálu jako princip tvorby, absolutní parametry hudby
  • 7. KOMBINOVANÉ NÁSTROJE, nástroje s vyloučím binary digits
  • ▪ digitální svět a všechny světy ostatní
  • ‐ kombinování mechanického, elektromechanického a elektronického generování zvuku
  • ▪ nové hudební myšlení
  • ‐ inovace, akcent na témbr a rušení limitu nástroje
  • 8. ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE - DIGITÁLNĚ ŘÍZENÉ ANALOGOVÉ A HYBRIDNÍ NÁSTROJE, první mikroprocesory a analogový signál
  • ▪ pojem „digitální“ a pojmy „digitálně řízený“ a „hybridní“ nástroj
  • ▪ binari digit a zvuk
  • ‐ pojmy D/A, A/D, DSP, analogový a digitální signál, samplovací rychlost
  • ▪ komunikační standard MIDI
  • ▪ fenomén sampler a elektronické bicí (pady)
  • ▪ nové hudební myšlení
  • ‐ modularita, neortodoxní hráčské techniky, kompetence
  • 9. ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE - DIGITÁLNÍ HARDWAROVÉ NÁSTROJE, demokratizace technologií
  • ▪ pojem „digitální nástroj“ (hardware)
  • ▪ pojmy rompler, wavetable, digital audio workstation
  • ▪ 80. léta, technologický boom a demokratizace technologií
  • ▪ hardware vs. software
  • ‐ digitální futurologie, 21. stol. a konec hardware
  • ▪ nové hudební myšlení
  • ‐ digitální svět a „zmocnění se všeho“
Literatura
    povinná literatura
  • GUŠTAR, Milan. Elektrofony : historie, principy, souvislosti. Vyd. 1. Praha: Uvnitř, 2007, 397 s. ISBN 9788023984460. info
  • GUŠTAR, Milan. Elektrofony : historie, principy, souvislosti. Vyd. 1. Praha: Uvnitř, 2008, 518 s. ISBN 9788023984477. info
  • KURFÜRST, Pavel. Hudební nástroje. Vyd. 1. Praha: Togga, 2002, 1168 s. ISBN 809029121X. info
    doporučená literatura
  • KOPECKÝ, Pavel. Základy elektronického zvuku a jeho kreativní zpracování. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2008, 151 s. ISBN 9788073311216. info
  • ROADS, Curtis. The Computer Music Tutorial. Cambridge MA: MIT Press 1996.
  • SYROVÝ, Václav. Digitální syntéza zvukového signálu. Hudební nástroje, 1988, roč. 25, č. 1, s. 11-12.
  • SYROVÝ, Václav. Hudební signál a jeho syntéza. Živá hudba, 1986, online [cit 1.11.2018]. < http://www.ziva-hudba.info/list.php?issue=11 >.
  • FLAŠAR, Martin. Elektroakustická hudba. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. Elportál. ISBN 978-80-210-7945-8. epub url info
  • SCHAEFFER, Pierre. Konkrétní hudba. Přeložil František Tvrdý. Praha: Editio Supraphon, 1971. info
  • KOHOUTEK, Ctirad. Novodobé skladebné směry v hudbě. 2. rozš. a opr. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965, 270 s. URL info
Výukové metody
Přednášky, diskuse, domácí úkoly
Metody hodnocení
Podmínkou úspěšného ukončení předmětu je úspěšně složený vědomostní test a praktická realizace softwarového syntetizátoru.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.