AEA_33 Doba římská a doba stěhování národů v Evropě

Filozofická fakulta
podzim 2000
Rozsah
4/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Předpoklady
Zvládnutí přednášené látky; dostatečná a aktivní účast. Požadavky ke zkoušce: Znalost reálií a problematiky prvních šesti století n.l. v Evropě. Přehledná znalost hmotné kultury "neřímské" Evropy a vybraného inventáře z římských provincií.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Anotace: Přednáška seznamuje s kulturním, politickým a sociálním vývojem evropského území od počátku nového letopočtu do konce šestého století n.l. na základě archeologických a písemných pramenů. Výuka navazuje na vědomosti získané studiem časně historického období v prvním cyklu studia. Tyto znalosti rozšiřuje jak z hlediska metodologie, tak faktograficky. Přednášky zahrnují problematiku relativní a absolutní chronologie evropské doby římské, přehled písemných pramenů se zaměřením na oblasti barbarika, konfrontace údajů ze zpráv antických autorů s archeologickými prameny. Přibližuje proces etnogeneze Germánů v předřímském období a jeho odraz v hmotné kultuře (jastorfská kultura). Ve výuce je věnována pozornost interetnickým vztahům (mezi Kelty a Germány, mezi provinciálním a barbarským obyvatelstvem), problematice rozvrstvení společnosti žijící za hranicemi římského impéria a úrovni její romanizace. Součástí přednášky je pojednání o vývoji a příčinách zániku římského limitu, jehož první otřesy souvisejí s nájezdy a přesuny barbarských komunit, které jsou završeny rozsáhlými migracemi v rámci stěhování národů. V této části přednáška upozorňuje kromě nezbytných reálií na hlavní jevy sledovaného období: na postupnou barbarizaci provinciálního území a na pronikání neřímského obyvatelstva do správy a do vysokých vojenských a civilních hodností, na proces romanizace a christianizace barbarů a jejich schopnost navázat na některé kulturní a civilizační projevy pozdní antiky.
Osnova
  • Sylabus přednášky: 1. Germáni v předřímském období. Fakta a legendy o původu Germánů (jejich etnogeneze). Jastorfská kultura, vznik, vnitřní vývoj a rozšíření. Hmotné doklady kontaktů s Kelty. Přechodný laténsko-římský horizont, grossromstedtský horizont. 2. Germáni v předřímském období -dokončení. Kulturní obraz na území dnešního Polska (k. jastorfská, pomořská, oksywská, przeworská, západobaltská). Kontaktní zóny s Kelty a kulturně smíšené oblasti. 3. Evropa v 1.-4. stol. n.l. Dějiny Germánů v době římské. Hlavní písemné prameny. Germáni starořímského období ve světle archeologických pramenů. Charakteristika pohřebního ritu v jednotlivých částech Evropy. Problematika tzv. knížecích (velmožských) hrobů - lűbsowská skupina. 4. Germáni mladší doby římské na základě pohřebního ritu a hrobového inventáře. Tzv. knížecí hroby skupiny Leuna-Hassleben. Antropologické poznatky k tělesnému vzhledu Germánů. Jejich vzhled a oděv na základě písemných zpráv a výtvarných památek. Společenské uspořádání a stratifikace germánské společnosti. 5. Náboženské představy barbarů v době římské. Přehled votívních depotů a dalších hmotných dokladů ke germánskému duchovnímu životu. Válečnictví, zbraně, výstroj, jejich typologická a chronologická klasifikace. 6. Vztah barbarského obyvatelstva k přírodnímu prostředí. Lokalizace sídlišť, prostorový vztah mezi osadami a pohřebišti. Typy a varianty germánských domů (rozdíly mezi střední a severní Evropou). Vnitřní zástavba germánských osad. Prameny k sídlištním kultovním praktikám. 7. Germánské hospodářství. Zemědělství, úloha lovu, chov dobytka, obilnářství a pěstování dalších plodin. Hlavní výrobní odvětví v barbariku (železářství, hrnčířství, zpracování kostí, textilnictví, předměty z kůže a jiných organických látek -nálezy z bažin a rašelinišť). 8. Obchod, vnitrogermánská směna, distribuce výrobků. Obchodní kontakty s Římany, doprava, hlavní trasy Jantarové stezky. Germánské umění: umělecké řemeslo, šperkařství. Písmo, hudba, hry, léčitelství. 9. Limes Romanus a obyvatelé barbarika. Římská hranice z hlediska stavebního. Charakteristika vývoje římského limitu ve světle římsko-barbarských vztahů. Úloha římské hranice v Porýní a na území Británie. 10. Vývoj a funkce římského limitu v Podunají; vojenské základny, polní tábory a civilní stavby v jeho předpolí. Příklady římsko-provinciálního pohřebního ritu. Hlavní provinciální výrobní střediska. Vpády barbarů do provincií. 11. Výrazné etnické pohyby ve východní Evropě (přehled názorů na příčiny těchto pohybů). Římská území odstupována barbarům. Pád římské hranice. Etnický obraz na počátku doby stěhování národů a význam hunského panství. Archeologické periodizace doby stěhování národů. 12. Charakteristika staršího stupně DSN v Evropě, základní historická data, přehled kmenových svazů. Dějiny a hmotná kultura Ostrogótů (pannonské a italské období), Vizigótů a Gepidů. 13. Pohyby západních Germánů. Dějiny a hmotná kultura Alamanů, Durynků, Frísů, Sasů a Anglů. Obecná charakteristika mladšího stupně doby stěhování národů v Evropě. 14. Stručný přehled dějin Langobardů, vývoj jejich hmotné kultury v oblasti severně nad středním tokem Dunaje a v Pannonii. Vztahy Gepidů a Langobardů, jejich odchod do severní Itálie. Stručná charakteristika hmotné kultury „italské fáze“ Langobardů. Jejich politický zánik a kulturní dědictví. 15. Shrnutí problematiky, opakování.
Metody hodnocení
4 P, Zk
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura: (základní) Schlette, F. 1977: Germáni mezi Thorsbergem a Ravennou. Kulturní dějiny Germánů do konce doby stěhování národů, Praha. Bouzek, J.-Buchvaldek, M. et al. 1982: Nástin evropského pravěku, Praha, 117-125. László, G. 1974: The Art of the Migration Period, Budapest. Diesner, H.-J. 1976: Die Völkerwanderung, Leipzig. Zaseckaja, I. P. 1975: Zolotyje ukrašenija gunnskoj epochi, Leningrad. Bóna, I. 1976: Der Anbruch des Mittelalters. Gepiden und Langobarden im Karpatenbecken, Budapest. Tejral, J. 1988: Zur Chronologie der frühen Völkerwanderungszeit im mittleren Donauraum, AA 72, 223-304 Friesinger, H.- Vacha, B. 1987: Die Völkerwanderungszeit...in: Die vielen Väter Österreichs, Wien, 53-88. Bott, G. (ed.) 1987: Germanen, Hunnen und Awaren. Schätze der Völkerwanderungszeit, Nürnberg. Kossack, G.- Reichstein, J.(eds.) 1977: Archäologische Beiträge zur Chronologie der Völkerwanderungszeit, Bonn. Krüger, B. (ed.) 1983: Die Germanen, Band II, Berlin. Menghin, W. 1985: Die Langobarden. Archäologie und Geschichte, Stuttgart. Le Goff, J. 1991: Usídlení barbarů (5.-7. stol.), in: Kultura středověké Evropy, Praha. Čornej, P. (ed.) 1995: Raný středověk, in: Dějiny evropské civilizace, Praha-Litomyšl, 79-86. Literatura doporučená: Godlowski, K. 1979: Die Völkerwanderungszeit in Pommern, Archaeologia Baltica IV, 3-46. Pirling, R. 1986: Römer und Franken am Niederrhein, Mainz am Rhein. Roth, H. 1979: Kunst der Völkerwanderungszeit, Propyläen-Kunstgeschichte IV. Bednaříková, J. 1991: Hunové se představují 1,2. in: Echo Latina, 38-43, 10-19. Bóna, I. 1992: Das Hunnenreich, Stuttgart. Trogmayer, O. 1993: Auf Attilas Spuren. Schätze der Völkerwanderung aus dem mittleren Thei gebiet (Ungarn). Christlein, R. 1991: Die Alamannen. Archäologie eines lebendigen Völkes, Stuttgart. Burns, T. S. 1984: A History of the Ostrogoths, Bloomington. Dannheimer, H. - Dopsch, H. (eds.) 1988: Die Bajuwaren von Severin bis Tassilo, Salzburg. Menis, G. C. (ed.) 1990: I Longobardi, Milano.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Výuka probíhá každý týden.
Posluchači volí některou ze zkoušek tak, aby v rámci druhého cyklu absolvovali při dvouoborovém studiu nejméně 2 zkoušky z těchto předmětů AEA_31/32, AEA_30, AEA_33, AEA_34/35; při jednooborovém studiu archeologie nejméně 4 zkoušky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2018.