CHA205 Stará chorvatská literatura

Filozofická fakulta
podzim 2004
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Předpoklady
CHA102 Jazykový kurz II
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Charvátská literatura, podobně jako ostatní literatury jihoslovanských národů, má svůj základ v průkopnické činnosti Cyrila a Metoděje a jejich bezprostředních žáků, šířících dílo svatých bratří po Balkáně. Žáci svatých bratří přinesli do Charvátska hlaholici, která, přes všechny počáteční výhrady ze strany římské kurie, nakonec přetrvala v Charvátsku prakticky až do 19. století a ještě v současnosti se v některých charvátských chrámech na Istrii či v Dalmácii slouží csl. hlaholská liturgie. K dochovaným hlaholským památkám patří např. Vídeňské listy z konce 11. století, řada tzv. hlaholských zlomků, z pozdější doby např. výpravný Misál knížete Novaka, jenž se také stal předlohou pro první charvátskou inkunabuli tzv. Hlahoský misál z roku 1483. Hlaholice se ovšem stala také písmem pro každodenní potřeby a vznikaly v ní také památky světštějšího zaměření včetně apokryfů, hrdinských středověkých románů apod., vesměs ovšem překladového charakteru. Kromě hlaholice ovšem v Charvátských zemí bylo rozšířeno i latinské písemnictví, které zanechalo i památky historiografického charakteru, např. Dějiny Salony arcijáhna Tomáše či Letopis popa Dukljanina z poloviny 12. století, zachovaný v pozdějších přepisech a původně zřejmě složený a sepsaný v hlaholici. Rozvoj latiského písemnictví je spojen s pronikáním italských humanistických myšlenek do charvátského přímoří. K hlavním latinsky píšícím autorům patří Ivan Češmički, J. Šižgorić a zejména Marko Marulić, který ovšem je také prvním známých autorem, píšíčím charvátsky (latinkou). Z jeho děl vyniká zejména Istorija svete udovice Judit či Molitva suprotiva Turkom, burcující k odporu proti pronikajícím Osmanům. Vynikajícím latinským básníkem byl také Ilija Crijević, ověnčený jako druhý po Petrarkovi titulem poeta laureatus. V období renesance a humanismu došlo k nebývalému rozkvětu literatury v národním jazyce v Dubrovníce a potažmo v celé Dalmácii. Zpočátku, pod vlivem italských humanistů, zde vznikala milostná básnická literatura, bukolická dramata apod. (Š. Menčetić, D. Držič, H. Lucič, P. Hektorović aj.). Mimořádnou osobností byl M. Držić, autor komedie Dundo Maroje, dalmatské básnictví pozvedali na vyšší úroveň také D. Ranjina či D. Zlatarić. Od poč. 17. století se dubrovnická literatura zcela oprostila itlaských vlivů, do popředí se dostávaly také otázky boje jižních Slovanů s Turky, poprvé se objevují myšlenky slovanské jednoty. K největším dalmatským autorům té doby patří Ivan Gundulić a Junije Palmotić. V 17. století píší svá díla, hrdinské básně inspirované boji s Turky, ale i intimní lyriku, význační charvátští šlechtici Petar Zrinski Fran Krsto Frankopan, jako básník a historik vynikl Pavao Ritter Vitezović.Velkého úspěchu dosáhlo v 18. století dílo Andriji Kačiće Miošiće Razgovor ugodni naroda slovinskoga, které mělo výrazný vliv na národní obrození jak v Charvátsku, tak také v Srbsku a Bulharsku.
Osnova
  • 1. Cyril a Metoděj a jejich kulturní mise. 2. Pronikání slovanského písemnictví k Charvátům 3. Osudy hlaholského písemnictví a jeho památky 4. Latinské středověké písemnictví 5. První generace dalmatských renesančních autorů, Marko Marulić 6. Druhá generace dalmatských autorů Hanibal Lucič, Petar Hektorović aj 7. Dubrovnická literatura Vetranović, Ranjina, Držić aj. 8. Reformace u Charvátů 9. Gundulić a Palmotić a další autoři jejich generace 10. Zrinski a Frankopan 11. Charvátská literatura 18. století (Kanižlić, Bošković, Andrija Kačić- Miošić, Reljković aj. 12. Boje o charvátský spisovný jazyk
Literatura
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • NEDVĚDOVÁ, Milada. Slovník spisovatelů. srbská a černohorská, charvátská, bosensko-hercegovská, slovinská a makedonská literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1979, 555 s. info
  • BARAC, Antun. Jugoslavenska književnost. Zagreb: Matica hrvatska, 1963. info
Metody hodnocení
Zakončení předmětu ústní zkouškou. POdmínkou účastni na zkoušce je stabilní docházka na přednášky, aktivní účast v seminářích a vypracování zadané sminární práce, zavěšené do studijních materiálů na IS.
Informace učitele
Další doporučená literatura: Slovník spisovatelů Jugoslávie, Praha 1979 Slovník Balkánských spisovatelů, Praha 2002 BARAC, Antun: Jugoslavenska književnost. Zagreb 1963 FRANGEŠ, Ivo: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana 1987. JELČIĆ, Dubravko: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb, 1997. JEŽIĆ, Slavko: Hrvatska književnost od početka do danas. Zagreb 1993. Hrvatska književnost srednjega vijeka. Zagreb 1969. MAROEVIĆ, T.: Uskličnici. Antologija hrvatske književnosti Studie z literárněvědné slavistiky. Edit. I. Dorovský, Brno 1999. ŠICEL, Miroslav: Povijest hrvatske književnosti. Kn. I., Zagreb 2004. WOLLMAN, Frank: Slovesnost Slovanů. Praha 1928. BARTOŠHORÁLEKHRALATOGNERURBANŽIDLICKÝ: Slovanské literatury v přehledu. Praha 1961. MÁCHAL, Jan: Slovanské literatury. Praha 1929.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014.