MUI_120 Mezikulturní komunikace I. - Euroamerický svět

Filozofická fakulta
podzim 2007
Rozsah
4/0/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.
Oddělení muzeologie – Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Holman
Rozvrh
Čt 11:40–13:15 zruseno D51
Předpoklady
Pro všechny studenty bakalářského i magisterského studia muzeologie a příbuzných oborů
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Základní informace o příslušné oblasti uvádějí základní charakteristiku příslušné země, ze které vycházejí hlavní specifika chování, vyjadřování, mimoverbální komunikace atd. Hlavními otázkami při probírání jednotlivých zemí jsou zejména hodnotové stupnice, pozdravy a vzory chování, pozdravy a seznamování, způsoby jednání (včetně obchodních zvyklostí), formulace otázek a odpovědí, místní zvyky, kuchyně, nápoje, minoverbální komunikace v oděvu, gestech, výrazu tváře, mimice příp. líčení, pravidla fyzického kontaktu, vyjádření nálady a jeho přípustnosti (respektování intimity, uzavřenost či otevřenost myšlenková i citová), přístupu, schopnosti sdělování osobního (optimismus, pesimismus atd.), Všechny tyto aspekty mají často různý význam i ve společnostech, které jsou si na první pohled blízké. Také rozdíly v chování podle věku, sociálního postavení, pohlaví apod,. jsou různé v různých společenstvích a podmínkou úspěchu v nich je zapadnout do správné role bez zbytečného klopýtání. Určitá příprava pro mezikulturní komunikaci může ulehčit nalezení správné vlastní cesty ve všech společnostech, do kterých dnes přicházíme, ale schopnost rozvinout vlastní vcítění se do druhých, empatie, je nezbytnou podmínkou úspěchu na tomto poli. Většina dnešních příruček o mezikulturní komunikaci sleduje jeden úzký cíl: je spojena s politologií a s business studies. Smyslem této není tento úzký cíl obchodní, i když i to je jistě zapotřebí znát, ale především podstatnější otázka, dosáhnout porozumění s jinými. Jsme pro ně někdy chudí příbuzní, kteří potřebují poučovat a vychovávat. Tak se na nás dívají mnozí ze západu. Na východě jsou hloupí, myslí si většina Němců. Adamik Michnik na slavnostním kolokviu k desátému výročí CEFRECU (Centre Francais pour…) nadhodil, že zatím diskuse mezi námi a jimi byly něco jako mezi ichthyologem a rybou, což sice může být velmi užitečné, ale že bychom mohli být po deseti letech už považováni také za ichthyology. Nikdo na to napřed nereagoval, ale později jeden Francouz při recepci poznamenal: Ce dépend de vous, Mesdames et Messieurs ! Porozumění jiným přístupům a respekt jsou předpokladem spolupráce po celém světě, lidské bytosti nemají ve svých jednotlivých představitelích nikdy pravdu celou, vždy jenom její část. Nedopouštějme se však ani newspeak s „correct language“, která zamlžuje skutečnosti, ani to by se nám nakonec nevyplatilo. Zdvořilost neznamená ještě, že budeme neschopni odpovědět na otázky a formulovat pro sebe závěry. Nový kurz je doplněn o problémy komunikace s menšinami s odlišným smyslovým vnímáním (slepota, hluchota), mezi pohlavími, s odlišnou sexuální orientací, sociální rozdíly, které začaly hrát opět větší roli apod.
Osnova
  • 1. Obecné zásady komunikace v cizině 2. Střední Evropa - Češi, Slováci, Poláci, Maďaři 3. Německo, jeho různé části, Rakousko 4. Rómové a další minority s odlišnými tradicemi 5. Švýcarsko se svými čtyřmi jazykovými skupinami. 6. Francie 7. Itálie, Španělsko a Portugalsko 8. Skandinávie a baltské země; Holandsko a Belgie 9. Balkán: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna, Bulharsko, Rumunsko, Makedonie, Řecko 10. Rusko, Ukrajina, Bělorusko 11. USA a Kanada 12. Jižní Amerika 13. Austrálie, Nový Zéland
Metody hodnocení
Referát o vybraném problému či vlastní situaci
Informace učitele
Několik základních prací existuje také v češtině: Flasser, V. Komunikológia, Bratislava 2002 De Vito, J. A. Základy mezilidské komunikace, Grada publ. 2001 (orig. Essentials of Human Communication, A. Wesey Longmann 1999 Český olympijský výbor: K problematice jinakosti: Sport, olympionismus, nacionalismu a sjednocení Evropy, Praha 2001 Honey, P. Tváří v tvář, 1997 (orig. Face to Face, Gower publ. 1988) Janoušek, V. 1968: Sociální komunikace, Praha 1968 Jiné anglicky, francouzsky a v jiných jazycích: výběrová bibliografie k problému: Abdallah- Preteille, M. 1996: Education et communication interculturelle, Paris Argyle, M. 1975: Bodily Communication, New YorkBalkan, L. et Fishman, S.A. 1971: Aspects sociologiques du plurilgualisme: Association internationale pour la communication interculturelle, Colloque 1970, Bruxelles Berlo, D. 1960: The Process of Communication, New York Blake, C.A., Asank, M.K., Neumark, E.F., eds. 1979: Handbook of Intercultural Communication, Beverley Hills - London Blomaer, J. and Verschueren, J. (eds.) 1991: The Pragmatics of Intercultural and International Communications, selected papers. Ghent Symposium on Intercultural Communication, J. Benjamins, Amsterdam – Philadelphia Boas, F. 1940: Race, Language and Culture, New York, Macmillan Burton, J. 1967: Communicaion and Conflict, New York, Free Press Condon, J. – Fathi, Y. 1975: Introduction of Intercultural Communication, New York, Bobbs-Merill Critchlay, M. 1975: The Silent Language, London, Butterworths Fischer, A.D. – Merril, J., eds. 1970: International Communication Media: Channels and Functions, New Yorg, Hasting House Galtung, J., Leca, J., Lalive d’Epinay, Ch., eds. 1975: Le savoir et le faire: relation interculturelles et développement, Genève Hall, E.T. Beyond Culture, Garden City N Hall, E.T. Beyond Culture, Garden City N, Anchor Press Hamilton, J.M. 1986: Main Street America and the Third World, Seven Lakes Publ. La langue, identité et communication – Language, Identity and Communication 1986, UNESCO Harms, L.S. 1973: Intercultural Communication, New York, Harpe and Row Jettmarová, Z. – Snell-Horly, M. eds. 1997: Translation as Intercultural Communication: Selected Papers from the EST Congress Prague 1995: European Society for Translation, Benjamins 1997 Kluckhohn, F. – Strodtbeck, F.L. 1961: Variations in Value Orientation, Evanson, Ill. Ladminar, J.-R. 1989: La communication interculturelle, Paris Morris, C. 1956: Varieties of Human Values, Chicago UP Mehrabian, A. 1972: Nonverbal Communication, Chicago, Aldine-Alberton Montague, A. 1971: Touching: The Human Significance of the Skin, New York, Columbia UP Noyau, C. – Porquieri, R. eds. 1983: Communiquer dans la langue de l’autre: Actes du colloque sur les aspects psycho-linguistiques de la communication interculturelle, Paris Prosser, M. 1973: Intercommunication Among Nations and Peoples, New York, Harper and Row Rich, A. 1974: Interracial Communication, New York, Harper and Row Samovar, L., Porter, R. eds. 1973: Intercultural Communication: A Reader, Belmont Cal. Sitram, K.S. – Cogdell, R. 1976: Foundations of Intercultural Communication, Columbus, Ohio Stewart, E. 1973: Outline of Intercultural Communication, Washinton DC Tsuda, V. 1986: Language Inequality and Distortion in Intercultural Communication: A Critical Theory Approach, Amsterdam, Benjamins Tyler, S. 1969: Cognitive Anthropology, New York, Holt etc, Yli-Renko, K. 1989: Intercultural Communication, Research Bull. 69, Helsinki
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2009.