PSB_213 Psychologie v kartografii

Filozofická fakulta
podzim 2013
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Čeněk Šašinka, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Zbyněk Štěrba, Ph.D. (přednášející), PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D. (zástupce)
Garance
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 15:50–17:25 C51, Út 19:10–20:45 J31
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
PSB_213/01: Rozvrh nebyl do ISu vložen., pondělí 15,50 - 16,35 (místnost C51)
PSB_213/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen., pondělí 16,40 - 17,25 (místnost C51)
PSB_213/03: Rozvrh nebyl do ISu vložen., úterý 20,00 - 20,45 (místnost J31)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seznámit studenty se základními specifiky kartografických produktů, s důrazem na hledisko uživatele.Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit základní kartografické koncepty. Zároveň bude schopen rozumět individuálním či skupinovým rozdílům ve způsobu zpracování informací z kartografických děl.
Osnova
  • Témata: 1. Mapa jako obrazová reprezentace; 2. Statická a dynamická vizualizace informací, historický vývoj; 3. Kartografické produkty v praxi; 4. Funkce mapy, design v kartografii; 5. Hodnocení použitelnosti map s důrazem na interakci s uživatelem; 6. Rozšířená realita a způsoby její vizualizace, 2D a 3D vizualizace; 7. Principy inženýrské psychologie v kartografii, užívané výzkumné designy; 8. Kognitivní procesy angažované při práci s mapou a možnosti jejich měření; 9. Individuální a skupinové rozdíly ve vnímání prostoru a při práci s mapou; 10. Užívání map a Geografických informačních systémů v praxi (v krizovém managementu, práce operátorů HZS, policie)
Literatura
    doporučená literatura
  • [329] Wolf, B. (2005). Brunswik’s original lens model. University of Landau, Germany. Retrieved on March 25, 2012 from http://www.brunswik.org/notes/WolfOriginalLens2005.pdf
  • [333] Zacks, J.M. & Tversky, B. (n.d.). Multiple Systems for Spatial Imagery: Transformations of Objects and Bodies. Stanford University. Retrived on April 1, 2012 from http://psych.stanford.edu/~bt/space/papers/ZacksTversky0410.pdf
    neurčeno
  • [30] Brunswik, E. (1955). Representative design and probabilistic theory in a functional psychology. Psychological Review, 62, 193-217.
  • [146] Konečný, M. & Staněk, K. (2010). Adaptive cartography and geographical education. International Research in Geographical and Environmental Education, 1(19), 75 -78.
  • [303] Tolman, E. C. (1948). Cognitive maps in rats and men. Psychological Review, 55(4), 189-208.
  • [306] Tuček, J. (1998). Geografické informační systémy. Principy a praxe. Praha: Computer Press.
  • [256] Segall, M.H., Campbell D.T. & Herskovits, M. J. (1966). The Influence of Culture on Visual Perception. Indianapolis: Bobbs-Merrill.
  • [171] Lobben, A.K. (2004). Tasks, Strategies, and Cognitive Processes Associated With Navigational Map Reading: A Review Perspective. The Professional Geographer, 56(2), 270- 281.
  • [296] Švancara, J. (2009). Modelování obrazové reprezentace se zřetelem ke krizovému plánování. In Annales Psychologici, Brno: Masarykova univerzita, 2009, P 13, 7-17.
  • [307] Uttal , D. H. & Tan. L. S. (2000). Cognitive mapping in childhood. In R. Kitchin & S. Freundschuh (Eds.), Cognitive mapping: past, present, and future (pp. 147-165). London: Routledge.
  • [200] Montello, D.R. (2002). Cognitive map-design research in the twentiethcentury: theoretical and empirical approaches. Cartography andGeographic Information Science, 29(3), 283–304.
  • [142] Koláčný, A. (1977). Cartographic Information – A Fundamental Concept and Term in Modern Cartography. Cartographica: The International Journal for Geographic Information and Geovisualization, 1(14), 39-45.
  • [262] Siegel, A. W. & White, S. H. (1975). The Development of Spatial Representations of Large-Scale Environments. In H. Reese (Ed.), Advances in Child Development and Behavior, Vol. 10 (pp. 9-55). New York: Academic Press.
  • [37] Çöltekin, A., Fabrikant, S. I. & Lacayo, M. (2010). Exploring the efficiency of users' visual analytics strategies based on sequence analysis of eye movement recordings. International Journal of Geographical Information Science, 24(10), 1559-1575.
  • [136] Kitayama, S., Duffy, S., Kawamura, T. & Larsen, J. T. (2003). Perceiving an object and its context in different cultures: A cultural look at new look. Psychological Science, 14 (3), 201–206.
  • [311] Vannucci, M., Mazzoni, G. (2009). Individual differences in object and spatial imagery: personality correlates. Personality and Individual Differences, 46(4), 402-405.
  • [294] Švancara, J. (2007). Exekutivní procesy v cílesměrné vizuální orientaci. In Annales Psychologici, P11, 7-16. Brno: Masarykova Univerzita.
  • [230] Pravda, J. (2003). Mapový jazyk. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava.
  • [268] Slocum T. A., Blok, C., Jiang, B, Koussoulakoum, A., Montello, D.R., Fuhrmann, S. & Hedley, N.R. (2001). Cognitivy and usability in geovisualization. Cartography and Geographic Information Systems, 28(1), 61-75.
  • [286] Šašinka, Č., Březinová, Š., Stachoň, Z. & Zbořil, J. (2010). Analýza činnosti operátorů HZS v krajských operačních střediscích v perspektivě teorie informačního chování: empirický výzkum. In Kognice a umělý život X (pp. 367-370). Opava: Slezská uni
  • [41] Černoušek, M. (1992). Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum. [42] Černoušek, M. (2002). Kouzlo mentálních map. Psychologie Dnes, 11, 18-19.
  • [300] Talja, S. & Hartel, J. (2007). Revisiting the user-centred turn in information science research: an intellectualhistory perspective. Information Research, 12(4).
  • [225] Piaget, J. & Inhelder, B. (1956). The child's conception of space. London: Routlege.
  • [326] Wilson, T. D. (2000). Human Information Behavior. Informing Science Journal, 3(2), 49-56.
  • [295] Švancara, J. (2006). Psychologické souvislosti geovizualizace. In Annales Psychologici, P10, 11-20. Brno: Masarykova Univerzita.
Výukové metody
teoretická přednáška spojená se skupinovou diskusí, praktické cvičení
Metody hodnocení
seminární práce nebo závěrečný (skupinový) projekt
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014, podzim 2015.