DVQ048 Mezi Diderotem a Stanislavským (doporučené)

Filozofická fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/0/0. 3 kr. (plus 2 za zk). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Martina Musilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Margita Havlíčková
Katedra divadelních studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Karolína Stehlíková, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra divadelních studií – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 12:30–14:05 G01
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Po skončení semináře by student měl být schopen definovat základní charakteristiky herectví představování (Diderot) a herectví prožívání (Stanislavskij). Studenti budou seznámeni s představitely těchto tendencí, s historickým kontextem jejich herecké tvorby a pedagogické činnosti a se vzájemným prolínáním herectví představování a herectví prožívání v tvorbě dalších tvůrců.
Osnova
  • Osnova: 1. Denis Diderot, Constant Benoit Coquelin st. 2. Konstantin Sergejevič Stanislavskij, Michail Čechov, Richard Boleslavský 3. Alexandr Tairov, Vsevolod Emilevič Mejerchold 4. Jacques Copeau, Louis Jouvet, Michel Saint-Denis
Literatura
    povinná literatura
  • DIDEROT, Denis. O umění. Translated by Jan Binder. 1. vyd. v tomto uspořádán. Praha: Odeon, 1983, 436 s. URL info
    doporučená literatura
  • STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Můj život v umění. Translated by Miroslav Drozda. Vyd. 5., v Odeonu 1. Praha: Odeon, 1983, 457 s. URL info
Výukové metody
Přednáška
Metody hodnocení
Kurz bude zakončen vědomostním testem a ústní zkouškou.
Informace učitele
Literatura povinná BOLESLAVSKÝ, Richard. Herectví. Praha: Čs. filmové nakladatelství, 1948 (vybrané kapitoly) COQUELIN, Constant Benoit. Umění a herec. Praha: Hynek, 1883 (vybrané kapitoly)
ČECHOV, Michail. Hercova cesta. Praha: Panorama, 1990 (vybrané kapitoly)
ČECHOV, Michail. O herecké technice. Praha: Divadelní ústav, 1996 (vybrané kapitoly)
DIDEROT, Denis. Herecký paradox. In DIDEROT, Denis. O umění. Praha: Odeon, 1983, s. 165 - 202
HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle. Praha: Akademie múzických umění - KANT, 2012 JOUVET, Louis. Nepřevtělený herec. Praha: Orbis, 1967 (vybrané kapitoly) LUKAVSKÝ, Radovan. Stanislavského metoda herecké práce. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978 MEJERCHOĽD, Vsevolod Emilievič. Rekonštrukcia divadla. Bratislava: Tatran, 1978 (vybrané kapitoly)
COPEAU, Jacques. Hercove úvahy nad Diderotovým paradoxom. In MISTRÍK, Miloš. Jacques Copeau a jeho Starý holubník. Bratislava: Slovenská teatrologická spoločnosť, 2006, s. 351 - 354 
RUTTE, Miroslav. O umění hereckém. K estetice a psychologii divadelní a filmové tvorby. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946 (vybrané kapitoly)
STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví 1. Praha: Athos, 1946 (vybrané kapitoly) STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví 2. Tvůrčí proces ztělesňování. Praha: Orbis, 1954 (vybrané kapitoly) STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Můj život v umění. Praha: Odeon, 1983 
TAIROV, Aleksandr Jakovlevič. Odpoutané divadlo. Praha: Akademie múzických umění, 2005 (vybrané kapitoly) Literatura doporučená CRAIG, Edward Gordon. O divadelním umění.Praha: Divadelní ústav, 2006 HYVNAR, Jan. Virtuosové: K evropskému herectvií 19. a počátku 20. století. Praha: Akademie múzických umění - KANT, 2012 (vybrané kapitoly) JAQUES-DALCROZE, Emil. Rytmus. Praha: Průlom – Nakladatelství Pavla Prokopa, 1927 
MUSILOVÁ, Martina. François Delsarte a jeho systém herecké pedagogiky. Divadelní revue, Praha: Institut umění-Divadelní ústav, 2016, roč. 27, č. 1, s. 95-115. MUSILOVÁ, Martina. Stanislavskij znovukříšený. K duchovním kořenům jeho tvorby. Divadelní revue, Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2013, roč. 24, č. 2, s. 35 - 49.
Další komentáře
Studijní materiály
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2017/DVQ048