CJA003 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty I

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA003/01: Út 14:00–15:40 C31, I. Janyšková
CJA003/02: St 10:00–11:40 C31, P. Kosek
CJA003/03: St 12:00–13:40 C31, O. Navrátilová
CJA003/04: St 14:00–15:40 C31, O. Navrátilová
Předpoklady
Doporučuje se souběžná přednáška CJBB121 Úvod do slavistiky I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 80 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/80, pouze zareg.: 0/80, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/80
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seminář se zaměřuje na výklad o praslovanštině jako společném východisku slovanských jazyků a elementárně posluchače seznamuje s vývojovými tendencemi v jednotlivých slovanských jazycích. Důraz je přitom kladen na vývoj praslovanského hláskosloví a tvarosloví, vznik a vývoj písma u Slovanů. Na konci předmětu bude student schopen rekonstruovat praslovanskou podobu slov, z praslovanského rekonstruovaného tvaru určit podobu slova v jednotlivých slovanských jazycích, skloňovat staroslověnská substantiva, číst staroslověnské cyrilské texty, provádět jejich elementární filologickou interpretaci a transliteraci.
Výstupy z učení
Na konci předmětu bude student schopen
rekonstruovat praslovanskou podobu slov,
z praslovanského rekonstruovaného tvaru určit podobu slova v jednotlivých slovanských jazycích,
číst staroslověnské cyrilské texty, provádět jejich elementární filologickou interpretaci a transliteraci,
identifikovat a shrnout důležité rysy hlavních vývojových etap staroslověnštiny, včetně zásadních pramenů.
Osnova
  • 1. Dějiny a současný stav slavistiky. Klasifikace slovanských jazyků. 2. Historické souvislosti vzniku prvního slovanského jazyka a jeho písemných soustav; transliterace cyrilských textů. 3. Divergentní a konvergentní jazykový vývoj, historicko-srovnávací metoda. 4. Nostratická hypotéza, indoevropské období, desintegrace indoevropských jazyků. 5. Protobaltské období (balto-slovanské jazykové společenství?), praslovanština. 6. Základní slabičné a hláskové zákony praslovanštiny. 7. Tendence ke stoupavé sonoritě slabiky. 8. Tendence k harmonizaci artikulace v rámci slabiky. 9. Prozodické prostředky praslovanštiny. Defonologizace kvantity. 10. Nářeční štěpení praslovanštiny. 11. Fonologický systém staroslověnštiny. 12. Změny, po jejichž provedení se krystalizují slovanské jazyky (kontrakce, zánik a vokalizace jerů, denazalizace). 13. Slovanské mluvnické kategorie. Skloňování praslovanských substantiv.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc; Praha: Univerzita Palackého; Euroslavica, 2006, 273 s. Univerzita Palackého Olomouc. ISBN 80-244-0889-9. info
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1955, 487 s. info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly, četba staroslověnských textů a konkrétní odborné literatury (povinná literatura), drilování. V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zápočtu 1. je nutná pravidelná a aktivní účast ve výuce, tolerovány jsou 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke písemnému testu); 3. je nutný úspěch v závěrečném písemném testu, který se skládá z probrané látky (viz cíle a osnovu předmětu), otázky jsou formulovány jako otevřené. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70% bodů.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zápočet se uděluje na základě úspěšného zvládnutí písemného testu.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1998, podzim 1999, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2019.