CJLB500 Non-lidské zvíře v české literatuře 20. století: radikální jinakost, nebo radikální příbuznost?

Filozofická fakulta
podzim 2020
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Jan Matonoha, Ph.D. (přednášející), doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. (zástupce)
Mgr. Dime Mitrevski (pomocník)
Garance
doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Eva Zachová
Dodavatelské pracoviště: Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
každý sudý čtvrtek 12:00–15:40 L31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Seminář se prizmatem studia non-lidských zvířat (termín presuponující, že člověk je také zvíře) zaměřuje na kritickou četbu antropocentrických předsudků v literárních textech kanonických autorů české literatury. Vychází přitom z toho, že v chápání a studiu zvířat panuje v humanitních vědách dvojí protikladný, nicméně de facto komplementární přístup: z jedné strany jsou zvířata nahlížena coby radikálně jiná (Gilles Deleuze a Félix Guattari), ze strany druhé naopak jako s člověkem radikálně příbuzná či soumezná (Giorgio Agamben, do značné míry Jacques Derrida, Donna Haraway, Cary Wolfe ad.). Jakkoli je deleuzovsko-guattariovský přístup (i zde pro nás) stále inspirativní, převažující je nicméně spíše druhý z nich. Ten poukazuje na to, že zde byl diskurzivně i materiálně vytvořen hiát mezi tzv. člověkem a tzv. zvířetem a tato příbuznost byla strategicky či podvědomě vytěsněna. Předmětem kritiky se tak stává to, jak je tradičně a neproblematicky člověk stavěn proti celé říši živočichů, ačkoli zde panuje plynulá návaznost.
Kurz je členěn na dvě části: nejprve část nabízející teoretický úvod, poté praktickou analýzu českých literárních textů.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat a shrnout důležité rysy hlavních rysů kritiky antropocentrických předsudků v literárních textech;
- určit a popsat typické domácí a zahraniční projevy antropocentrických předsudků v literárních textech;
- analyzovat současné teoretické poznatky v dané literární oblasti;
- navrhnout a vysvětlit vhodnou literárněvědnou metodu výzkumu daného fenoménu.
Osnova
  • Vedle úvodu do problematiky, přehledu otázek a problémů, dotazů studujících a závěrečného testu, shrnutí a zpětné vazby je kurz členěn na následující části:
  • 1. Teoretický úvod: Giles Deleuze a/vs Donna Haraway.
  • 2. Teoretický úvod (pokračování): Jacques Derrida: The Animal That Therefore I Am. Cary Wolfe: Animal Rites. Výběr z antologie (Zo)ontologies (ed. týž).
  • 3. Giorgo Agamben: Lʼaperto. Zoé vs bios. (Homo sacer.)
  • 4. Český kontext (Zdeněk Neubauer, Jaroslav Flegr, Daniel Frynta, Stanislav Komárek, Zdeněk Markoš a Tomáš Daněk, Tereza Vandrovcová, Tomáš Hříbek, David Černý, Petr Urban ad.).
  • 5. Kontext evropské literatury (William Blake, David Garnett, Ernst Hemingway, Jorge Luis Borges, J. M. Coetzee ad.). – Četba literárních textů.
  • 6. Franz Kafka: Výzkumy jednoho psa, Sup, Obří krtek, Zpěvačka Josefína aneb Myší národ, Doupě.
  • 7. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války; Velitelem města Bugulmy a jiné povídky.
  • 8. Karel Čapek: Ze života hmyzu, R.U.R., případ “robot” vs cyborg (Donna Haraway), Válka s mloky.
  • 9. Milan Kundera: Žert (genderová analýza: Lucie a mlčící hlas), Nesnesitelná lehkost bytí (Karenin).
  • 10. Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota, Autíčko (a kontext povídkového cyklu Skořicové krámy Bruna Schulze).
Výukové metody
diskuse, domácí práce
Metody hodnocení
zápočet na základě domácí práce
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
Předmět bude otevřen a vyučován při minimálním počtu 6 zapsaných studujících.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2020/CJLB500