JSB011 Srbochorvatština: zrod, vývoj, rozpad

Filozofická fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:40 B2.42
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Přednáška se zabývá diachronním pohledem na vývoj standardizačních procesů v prostoru srbochorvatského jazyka, jinak též nazývaného centrální jihoslovanský diasystém (D. Brozović), tj. spisovného chorvatského/srbského jazyka. Jednotlivými obecnějšími tématy jsou teritoriální rozsah starých štokavských, čakavských a kajkavských dialektů, hlaholské písemnictví středověkých chorvatských zemí, změny vedoucí k etablování novoštokavštiny, postupná marginalizace čakavských a kajkavských nářečí na území Chorvatska, srbská redakce církevní slovanštiny jako spisovný jazyk Srbů, přínos Vuka Karadžiće v nahrazení církevní slovanštiny běžně mluvenou srbštinou, vývoj spisovné chorvatštiny v souvislosti s dobovým kulturním významem jednotlivých dialektů, období tzv. srbochorvatštiny a problémy standardizace spisovné chorvatštiny/srbštiny ve 20. století. Nedílnou součástí je též výklad o otázkách standardizace spisovné bosenštiny a spisovné černohorštiny.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu se bude orientovat ve složité problematice vztahu dnešní srbštiny, chorvatštiny, bosenštiny a černohorštiny, tedy jazyků, které byly ještě počátkem 90. let 20. století vnímány jako jazyk jeden - srbochorvatština.
Osnova
  • - Poslední fáze staroslověnštiny, profilace jednotlivých jazyků z hlediska fonologického a morfologického.
  • - Nejstarší období jednotlivých jazyků: hlaholské písemnictví u Chorvatů, církevněslovanské období u Srbů.
  • - Ruskoslovanská a slavenosrbská etapa vývoje srbštiny.
  • - Osvícenské myšlenky a jejich vliv na formování novodobých spisovných jazyků. D. Obradović u Srbů.
  • - 19. století: ilyrské hnutí u Chorvatů (pravopisná reforma Lj. Gaje), Vuk S. Karadžić u Srbů. Vztah srbštiny a chorvatštiny, úsilí o společný jazyk Srbů a Chorvatů - srbochorvatštinu, tzv. vídeňská literární dohoda.
  • - Záhřebská, zadarská a rijecká filologická škola, tzv. vukovci.
  • - Důležité okamžiky vývoje srbštiny a chorvatštiny ve 20. století (chorvatština v NDH, tzv. novosadská dohoda, Deklarace o chorvatském jazyce).
  • - Afirmace bosenského (bosňáckého) jazykového standardu a černohorského jazykového standardu.
Literatura
    povinná literatura
  • KREJČÍ, Pavel. Přehled vývoje jihoslovanských spisovných jazyků (od 9. do počátku 19. století). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 114 s. ISBN 978-80-210-6914-5. Digitální knihovna FF MU info
  • KREJČÍ, Pavel. Lingvonyma v ústavách jugoslávského státu (1918–1992) a jeho svazových republik. In Bogoczová, Irena; Nedomová, Zdeňka. Area Slavica. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2016, s. 37-51. ISBN 978-80-7464-829-8. info
  • KREJČÍ, Pavel. Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora). In Bogoczová, Irena; Nedomová, Zdeňka. Area Slavica 2 (Slovanské jazyky ve světle termínu). 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2018, s. 23-39. ISBN 978-80-7599-008-2. info
  • KREJČÍ, Pavel. Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1. Online. 1., elektronické vyd. Brno: Masaryk University, 2018, 152 s. ISBN 978-80-210-8992-1. Čítárna Munispace info
  • BOGOCZOVÁ, Irena. Běžné (jiho)slovanské paradoxy. In Opera Slavica, XX, 2010, č. 4, s. 43-50.
  • BROZOVIĆ, Dalibor. Povijest hrvatskoga književnog i standardnoga jezika. Zagreb: Školska knjiga, 2008, 139 s. ISBN 9789530608450. info
  • TEŽAK, Stjepko - BABIĆ, Stjepan: Gramatika hrvatskoga jezika. Priručnik za osnovno jezično obrazovanje. Zagreb : Školska knjiga, 2009 - úvodní kapitoly /s. 12-17/
  • STANOJČIĆ, Živojin. Gramatika srpskog književnog ǰezika. 1. izd. Beograd: Kreativni centar, 2010, 418 s. ISBN 9788677817572. info
  • KORDIĆ, Snježana: Jezik i nacionalizam. Zagreb: Durieux, 2010, dostupné on-line na: http://bib.irb.hr/datoteka/475567.Jezik_i_nacionalizam.pdf
  • KREJČÍ, Pavel. Kordić, S.: Jezik i nacionalizam. Zagreb: Durieux, 2010, 430 s., ISBN 978-953-188-311-5. Opera Slavica - slavistické rozhledy. Brno: Masarykova univerzita, 2012, roč. XXII, č. 4, s. 59-63. ISSN 1211-7676. info
    doporučená literatura
  • JAHIĆ, Dževad - HALILOVIĆ, Senahid - PALIĆ, Ismail: Gramatika bosanskoga jezika. Zenica: Dom štampe, 2000 - úvodní kapitoly /s. 21-65/
  • STOJANOVIĆ, Jelica a Draga BOJOVIĆ. Srpski jezik između istine i obmane : (socio)lingvistička analiza stanja u Crnoj Gori. 3a izd. Beograd: Jasen, 2006, 161 s. ISBN 8685337259. info
  • Lončarić, Mijo et al.: Hrvatski jezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1998 - úvodní kapitoly /s. 3-53/
  • Radovanović, Milorad et al.: Srpski jezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1996 - úvodní kapitoly /s. 1-35/
  • Bugarski, Ranko: Lica jezika. Sociolingvističke teme. Beograd : Biblioteka XX vek, 2002 (2. izd.).
  • Bugarski, Ranko: Nova lica jezika. Sociolingvističke teme. Beograd : Biblioteka XX vek, 2009 (2. izd.).
  • Bugarski, Ranko: Jezik i kultura. Beograd : Biblioteka XX vek, 2005.
  • Bugarski, Ranko: Jezik i identitet. Beograd : Biblioteka XX vek, 2010.
  • VINCE, Zlatko: Putovima hrvatskoga književnog jezika. Lingvističko-kulturnopovijesni prikaz filoloških škola i njihovih izvora. Zagreb: Matica hrvatska, 2002 (3. dop. izd.)
  • Moguš, Milan: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb : Globus, 2009 (3. izd.)
  • Srpski jezik u normativnom ogledalu : 50 odluka Odbora za standardizaciju srpskog jezika. Edited by Branislav Brborić - Jovan Vuksanović - Radojko Đorđijev Gačević. Beograd: Beogradska knjiga, 2006, 439 s. ISBN 8675901437. info
Výukové metody
Přednáška s podporou e-learningu.
Metody hodnocení
Ústní zkouška
Informace učitele
S ohledem na epidemickou situaci bude výuka v podzimním semestru 2020 probíhat online, synchronně, prostřednictvím programu MS Teams.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.