CORE008 Proměny křesťanské Evropy

Filozofická fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Jakub Cigán, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D. (přednášející)
Dr. phil. Anna Michalík Kvíčalová, MA (přednášející)
PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. David Václavík, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Valtrová, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.
Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 18:00–19:40 B2.13
Předpoklady
!NOWANY( ARTS011 Proměny křesťanské Evropy: Vize, kritika, diskuse ) && ! ARTS011 Proměny křesťanské Evropy: Vize, kritika, diskuse
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 4/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Cíle předmětu
V souvislosti s integračními procesy v současné Evropě i s výzvami, s nimiž je tento vývoj konfrontován, často zaznívají teze o křesťanském charakteru Evropy jako jednom ze základních kamenů její kulturní identity. Kurz je příspěvkem do těchto diskusí, poskytuje kritický vhled do procesů změny v náboženských dějinách Evropy a v širokých interkulturních souvislostech ukazuje proměny, jimiž samotné křesťanství v roli civilizačního faktoru procházelo. V širokém historickém záběru, počínaje triumfem křesťanství na sklonku antiky a konče nejžhavějšími debatami nad zásadními jevy náboženského života evropské současnosti, kurz otvírá klíčové sondy do zlomových období náboženského vývoje Evropy. Jednotlivá témata zahrnují přehledové uvedení do problematiky na ilustrativním výběru pramenů a kritickém zhodnocení současné diskuse.
Výstupy z učení
Po úspěšném absolvování tohoto kurzu student:
- porozumět základním přístupům humanitních a sociálních věd ke komplexním civilizačním jevům;
- popsat nejdůležitější změny v náboženských dějinách Evropy;
- porozumět způsobům, jakými náboženská témata ovlivnila nebo ovlivňují dějiny Evropy;
- kriticky zhodnotit vliv náboženství na společenské dění;
- chápat náboženství jako komplexní jev s proměnlivým historickým a geografickým obsahem
Osnova
  • 0. Úvodní informační hodina: představení kurzu; 1. Křesťanství v kulturním kontextu Vznik starověkého Středomoří; 2. Makrohistorické souvislosti christianizace Římské říše; 3. Křesťanská Evropa v konfliktu a kontaktu se světem islámu a judaismu; 4. Inkvizice a náboženská perzekuce; 5. Vizuální a audiální křesťanství ve světle reformace a protireformace 6. Cortés a Moctezuma: Křesťanský impakt na americký kontinent; 7. Kristus jako bódhisattva: Křesťanské misie na Východě; 8. Judaismus: Permanentní náboženská jinakost křesťanské Evropy; 9. Různé podoby modernizace: mezi sekulárním liberalismem a islámským fundamentalismem; 10. Křesťanství a věda; 11. Nová náboženská hnutí; 12. 13. Pohanství dnešní doby: Předkřesťanská minulost Evropy a současní pohané.
Literatura
  • HARPER, Kyle. The fate of Rome : climate, disease, and the end of an empire. Princeton: Princeton University Press, 2017, 417 stran. ISBN 9780691166834. info
  • COHEN, Mark R. Pod křížem a půlměsícem : Židé ve středověku. Translated by Jiří Blažek. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2013, 393 s. ISBN 9788074293528. info
  • LEWIS, James R. a Murphy PIZZA. Handbook of Contemporary Paganism. Leiden: Brill, 2009. ISBN 978-90-04-16373-7. info
  • SAID, Edward W. Orientalismus : západní koncepce Orientu. Translated by Petra Nagyová. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008, 459 s. ISBN 9788071859215. info
  • BEČKA, Jiří a Miloš MENDEL. Islám a české země. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998, 231 s. ISBN 80-7220-034-8. info
  • LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1997, 181 s. sv. 3. ISBN 80-210-1645-0. info
Výukové metody
Přednášky; diskuze; četba doporučené studijní lietratury
Metody hodnocení
Předmět je ukončen kolokviem. Kolokvium sestává z písemného testu, který má podobu výběru správné odpovědi nebo odpovědí k předloženým otázkám (max. množství získaných 100 bodů). K úspěšnému získání kolokvia musí student získat alespoň 60 bodů ze 100 možných. Test ověřuje faktografické znalosti a interpretační dovednosti získané během přednášek.

Účast na přednáškách je nepovinná, součástí všech přednášek kromě úvodní ale bude kontrolní otázka zadávaná v jejím průběhu. Za každou správnou odpověď obdrží studenti 1 bod. Za kontrolní otázky je v průběhu semestru možné získat maximálně 12 bodů, které budou připočteny k výsledku závěrečného testu (do maxima 100 bodů).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.