RLMgB601 Behaviorální měření ve studiu náboženství

Filozofická fakulta
podzim 2024
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. et Mgr. Radek Kundt, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Nenadalová, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. et Mgr. Radek Kundt, Ph.D.
Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Kristýna Čižmářová
Dodavatelské pracoviště: Ústav religionistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
každou sudou středu 14:00–15:40 K33
Předpoklady
TYP_STUDIA(MND)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 30 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 6/30, pouze zareg.: 1/30, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/30
Jiné omezení: Zápis mimo religionistiku je podmíněn souhlasem vyučujících.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Ovlivňuje náboženství lidské chování? Má náboženskost vliv na podvádění, sdílení zdrojů, podstupování rizika nebo dodržování a vynucování skupinových norem? Ať už má nebo nemá, jak to můžeme zjistit? Kurz představí základní metody behaviorálních věd a zaměří se na jejich použití ve zkoumání náboženství. Studenti se nejdříve seznámí se základními předpoklady behaviorálních věd, aby pochopili, proč a za jakých podmínek je při měření chování přínosné vykročit za subjektivní výpovědi informantů či hypotetické scénáře představovaného chování (např. impression management, identity-affirmation, memory failure, socially desirable reporting etc.). Po seznámení se s širokou nabídkou různých behaviorálních měření si studenti hlouběji osvojí několik základních typů ekonomických her (diktátor, RAG, common-pool resource game, trust game). Jejich dosavadní využití bude ilustrováno na výzkumech hinduistických, křesťanských a židovských komunit, které bude často kontrastováno s prostředím české nenáboženské populace. Během seminářů budou studenti vyvíjet vlastní behaviorální měření a upravovat parametry standardizovaných měření s cílem ověřit v pilotních výzkumech jejich použitelnost. Zvláštní pozornost bude věnována přenositelnosti metod z laboratorního prostředí do terénu a jejich přizpůsobování kulturnímu kontextu. V kritickém zhodnocení behaviorálních měření bude kladen důraz na ověřování toho, jestli naměřené koncepty korespondují s odpovídajícím chováním lidí v reálném světě (např. důvěrou v instituce, darováním krve, dodržováním pravidel silničního provozu).
Výstupy z učení
Absolvent kurzu získá:
  • přehled o základních nástrojích behaviorálních věd a podmínkách jejich použití v religionistice
  • schopnost kriticky zhodnotit vztah mezi měřením konceptu, konceptem a vazbou konceptu k chování lidí v reálném světě
  • cit pro potřebu přizpůsobovat podobu nástroje kulturním kontextům
  • Osnova
    • Úvodní hodina
    • Proč měřit chování 1
    • Proč měřit chování 2
    • Jak měřit chování 1 - Pozorování chování
    • Jak měřit chování 2 - Přirozený experiment
    • Jak měřit chování 3 - Úprava reálného prostředí
    • Jak měřit chování 4 - Laboratorní a terénní experimentální manipulace
    • Ekonomické hry 1 - Sdílení zdrojů
    • Ekonomické hry 2 - Sdílení zdrojů
    • Ekonomické hry 3 - Dodržování norem
    • Ekonomické hry 4 - Dodržování norem
    • Ekonomické hry 5 - Důvěra
    • Ekonomické hry 6 - Důvěra
    Literatura
      doporučená literatura
    • Dimitris Xygalatas (2019). “How Do Religious Environments Affect Our Behavior?” In D. Jason Slone & William W. McCorkle Jr. (Eds). The Cognitive Science of Religion: A Methodological Introduction to Key Empirical Studies, 113-122.
    • Dimitris Xygalatas (2019). “Do Rituals Promote Social Cohesion?” In D. Jason Slone & William W. McCorkle Jr. (Eds). The Cognitive Science of Religion: A Methodological Introduction to Key Empirical Studies, 163-172.
    • John H. Shaver, Martin Lang, Jan Krátký, Eva Kundtová Klocová, Radek Kundt & Dimitris Xygalatas (2018). The Boundaries of Trust: Cross-Religious and Cross-Ethnic Field Experiments in Mauritius. Evolutionary Psychology, 1-15. doi:10.1177/1474704918817644
    • Richard Sosis (2019). “Do Religions Promote Cooperation? Testing Signaling Theories of Religion” In D. Jason Slone & William W. McCorkle Jr. (Eds). The Cognitive Science of Religion: A Methodological Introduction to Key Empirical Studies, 155-162.
    • Martin Lang, Panagiotis Mitkidis, Radek Kundt, Aaron Nichols, Lenka Krajčíková & Dimitris Xygalatas. (2016). Music As a Sacred Cue? Effects of Religious Music on Moral Behavior. Frontiers in Psychology 7(814), 1-13. doi: 10.3389/fpsyg.2016.00814.
    • John H. Shaver, Thomas A.J. White, Patrick Vakaoti, & Martin Lang. (2021). A comparison of self-report, systematic observation and third-party judgments of church attendance in a rural Fijian Village. PLoS ONE, 16(10), e0257160.
    Výukové metody
    Přednášky; semináře; domácí cvičení; seminární práce
    Kurz kombinuje klasické přednášky a praktické semináře, na které je třeba vypracovávat úkol zadaný jako domácí činnost v týdnu předcházejícím prezenční výuce. Na závěr kurzu student vypracovává závěrečný úkol.
    Metody hodnocení
    Podmínky ukončení kurzu
    K úspěšnému ukončení kurzu potřebujete nasbírat min. 60% bodů ve dvou nezávisle hodnocených částech: semestrální maximum (až 90 bodů) a kolokvium (až 40 bodů). Celkově je tedy nutné získat nejméně 78 bodů (54 za semestr a 24 za kolokvium) z celkového maxima 130 bodů. Pro jasný přehled bodování viz tabulku níže.

    Domácí činnosti a příprava na seminární části
    Každé prezenční hodině (kromě úvodní hodiny) předchází týden, v němž budete vykonávat níže definovanou domácí činnost. Výsledkem domácí činnosti je odevzdání zadaného úkolu, který nahrejte do příslušné odevzdávárny vždy nejpozději do konce pondělí (23:59) předcházejícího prezenční hodinu. Domácích činností je celkem šest, a za každou můžete získat až 10 bodů, které se sčítají do celkového semestrálního maxima. Za neodevzdaný úkol žádné body nedostanete, budete si je tedy muset nahradit jinde (například častější účastí na přednáškách a aktivitou v seminárních částech). Vypracovaný odevzdaný úkol potom slouží jako základ k diskuzi nebo činnostem v seminárních částech prezenční výuky.

    Seminární části a účast na přednáškách
    Za účast na přednáškové a seminární časti prezenčních hodin získáváte body za docházku a aktivitu. Prezenčních hodin je celkem šest (vyjma úvodní hodiny, která se neboduje), a za každou můžete získat až 5 bodů, které se sčítají do celkového semestrálního maxima. Nemusíte se tedy nutně zúčastnit všech, dejte si ale pozor, aby vám nespadlo celkové minimální množství bodů nutné k ukončení semestru (viz tabulka níže). Bodování za účast je potom následující: 0b = neúčast, 2b = účast na obou částech prezenční výuky (pokud přijdete pouze na přednáškovou nebo pouze na seminární část, dostanete 1b), 3b = drobná aktivita, 4b = výraznější aktivita, 5b = excelentní aktivita.

    Závěrečný úkol a kolokvium
    Závěrečný úkol se boduje jako celek, ale sestává ze tří částí: písemné části (anotace), prezentace a ústní prezentace s obhajobou. Anotace popisuje (a) teoretický kontext výzkumu, ze kterého odvozujete novou (b) výzkumnou otázku a shrnete (c) výzkumné metody, které se musí nějakým způsobem zabývat (d) měřením chování. Odevzdání závěrečného úkolu a jeho prezentace s obhajobou během kolokvia je samostatně hodnocenou částí. Z celkových 40 bodů musíte získat nejméně 24 (tj. 60%), abyste předmět úspěšně dokončili.
    Informace učitele
    Předmět je spravován v ELFu (e-learningové prostředí Filozofické fakulty Masarykovy univerzity).
    Další komentáře
    Studijní materiály
    Předmět je vyučován jednou za dva roky.

    • Statistika zápisu (nejnovější)
    • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2024/RLMgB601