G4020 Sedimentární petrologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2001
Rozsah
2/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (cvičící)
Garance
doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
Ústav geologických věd – Sekce věd o Zemi – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc.
Předpoklady
G1060 Mineralogie I && ( G2060 Mineralogie II || NOW ( G2060 Mineralogie II ))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Úvod do studia sedimentárních hornin Petrologie sedimentů, sedimentologie a jejich historický vývoj. Hlavní součásti, cíle a zaměření sedimentární petrologie. Sedimenty a jejich význam. Materiál sedimentů a jeho hlavní zdroje. Vztah sedimentů k ostatním horninám; sedimentační cyklus. Srovnání mate-riálu magmatitů a sedimentů. Základní stavební složky, výskyt a hlavní typy sedimentárních hornin. Metody studia sedimentárních hornin Terénní výzkum sedimentů (terénní pozorování a popis, litologické studium hornin, konstrukce profilů, geologické mapování, odběr vzorků, měření přednostní orientace valounů). Laboratorní výzkum sedimentů (granulometrická analýza, studium sedimentů v nábrusech a výbrusech, mineralogická analýza, stanovení nerozpustného podílu, katodo-luminiscenční a fluorescenční mikroskopie, elektronová mikroskopie, rentgenografické metody, termická analýza, infračervená spektroskopie, chemická analýza, studium fyzikálních vlastností sedimentů). Zpracování výsledků laboratorního výzkumu (zrnitostní škály, grafické vyjadřování zrnitostních rozborů, statistická data používaná k vyjadřování zrnitosti). Minerální složení sedimentárních hornin Jílové minerály, oxidy a hydroxidy křemíku, živce, karbonáty, fosfáty, oxidy a hydroxidy železa, manganu a hliníku, hydroxidy hliníku, sulfáty a chloridy, sulfidy železa. Organické látky. Horninotvorné organismy (bakterie, dírkovci, mřížovci, houby, láčkovci a koráli, mechovky, ostnokožci, lilijice, ramenonožci, měkkýši; řasy). Stavební znaky sedimentárních hornin. Strukturní znaky sedimentů (velikost klastických částic, tvar a opracování klastických částic, povrch klastických částic, pojivo, základní hmota a tmel, ooidy a oolity, pisoidy a pisolity, sférolity, porozita, permeabilita. Klasifikace struktur sedimentárních hornin (klasifikace A. Orlova, J. Petránka a Z. Kukala). Texturní znaky sedimentů. Klasifikace sedimentárních textur. Vnější texturní znaky (vrstevnatost, rytmičnost a cykličnost, čeřiny, bahenní praskliny, stopy proudů, eroze a skluzů, stopy vlečení, vtisky nadloží, stopy po činnosti organismů). Vnitřní texturní znaky (barva sedimentu, zvrstvení, orientace sedimentárních složek, konvolutní textury, konkrece, hlízy, hlíznaté textury, výplně dutin, závalky, stylolity, kuželové textury). Základní vývojová stadia sedimentárních hornin. Zvětrávání (fyzikální zvětrávání: insolace, působení ledu, krystalizační účinky; chemické zvětrávání: hlavní činitelé chemického zvětrávání, rozpouštění, oxidace, hydrolýza, hydratace, hlavní typy chemického zvětrávání). Transport materiálu (gravitační transport, transport ve vodním prostředí, eolický transport, transport ledem). Sedimentace (hlavní příčiny sedimentace, sedimentace ve vodním prostředí, sedimentace ve vzdušném prostředí). Diageneze (podstata a hlavní faktory diageneze, epigeneze, syndiageneze, anadiageneze, princip mechanické a chemické diageneze, anchimetamorfóza). Vývoj a základní principy systematiky a názvosloví sedimentárních hornin. valitativní a kvantitativní klasifikační systémy. Základní charakteristika hlavních typů sedimentárních hornin
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2002, podzim 2002.