Bi8065 Biologie parazitických členovců

Přírodovědecká fakulta
jaro 2004
Rozsah
2/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
Doc. RNDr. Václav Hypša, CSc. (přednášející), prof. RNDr. Milan Gelnar, CSc. (zástupce)
Garance
prof. RNDr. Milan Gelnar, CSc.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Milan Gelnar, CSc.
Předpoklady
SOUHLAS
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Kurz je pro parazitology povinný
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška je členěna do tří bloků: 1-4 základy bionomie a evoluce jednotlivých skupin parazitických členovců, 5-7 adaptace členovců k parazitismu a jejich vztah k hostiteli, 8-12 faktory určující význam hematofágních členovců jako vektorů a patogenů.
Osnova
  • 1. Základy bionomie, klasifikace a evoluce parazitických skupin roztočů -Parasitiformes, Acariformes. 2. Phthiraptera, Heteroptera (základní charakteristika skupin; evoluční trendy směřující ke vzniku parazitismu, základní bionomické údaje parazitických skupin). 3. Diptera-Nematocera (základní charakteristika dipter, bionomie hematofágních forem). 4. Diptera-Brachycera (evoluční trendy vzniku hematofágních a endoparazitických skupin, hlavní bionomické údaje; parazitoidi). Siphonaptera (charakteristika skupiny a hlavní bionomické údaje). 5. Vznik hematofágie a strategie hematofágů. Bionomické, anatomické a fyziologické adaptace k hematofagii. 6. Adaptace tkáňových a střevních parazitů (invaze, únik imunitním mechanismům hostitele, enzymové vybavení, regulace populačního růstu). Rezistence hostitelů k ektoparazitům, interakce ektoparazitů s imunitním systémem obratlovců. 7. Koevoluce parazit-hostitel (specifita vztahu hostitel-parazit a mechanismy jejího vzniku, metody studia koevoluce parazita a hostitele). 8. Vnitřní prostředí členovců jako životní prostředí mikroorganismů (anatomické a fyziologické faktory, specifita vztahu vektor-patogen, vývoj mikroorganismů v tkáních vektora, patogenita infekčních agens pro vektora, transstadiální a transovariální přenos, interference patogenů v těle vektora). 9. Obranné a rozpoznávací mechanismy členovců, faktory vnímavosti a rezistence k patogenům. 10. Bionomické a ekologické faktory určující význam členovců jako vektorů (epidemiologie, zoonózy, antropozoonózy, synantropie). 11. Populační biologie vektorů a její význam pro přenos patogenů (modely přenosu patogenů, struktura populací vektorů, populační genetika, molekulární taxonomie). 12. Přehled nejvýznamnějších parazitárních a infekčních onemocnění přenášených členovci (původce, vývojový cyklus, geografické rozšíření). Cvičení: 1-8 Morfologie a klasifikace jednotlivých skupin členovců (mikroskopické preparáty). 9-10 Anatomie krevsajících členovců - pitvy. 11-12 Histologie a ultrastruktura tkání krevsajících členovců - histologické preparáty, elektronmikroskopické snímky. 13 Určování parazitických skupin podle klíčů. Literatura: Lane R.P. and Crosskey R.W. (eds.)1993: Medical insects and arachnids. Chapman and Hall. Kettle D.S.1995: Medical and veterinary entomology. CAB International. Beaty B.J and Marquardt W.C. (ed) 1996: The biology of disease vectors. University Press of Colorado. Service M.W. (ed.)1988: Biosystematics of hematophagous insects. Clarendon Press, Oxford. Lehane M.J. 1991: Biology of blood-sucking insects. Harper Collins Academic, London. Kim. K.C. (ed.)1985: Coevolution of parasitic arthropods and mammals. John Wiley, New York.
Literatura
  • Doporučená literatura viz osnova přednášky
Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Poznámka k periodicitě výuky: Kurz otevírán v sudých letech.
Výuka probíhá blokově.
předmět zařazen do výuky v sudých letech.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2011, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2020, jaro 2022, jaro 2024, jaro 2025.