Public Finance and Economics

Studijní program Public Finance and Economics je určen nejen pro zájemce o práci ve veřejné správě (u obecních a krajských úřadů, ministerstev a institucí těmito úřady zřizovanými), ale i pro každého, kdo chce porozumět vztahům mezi soukromým a státním sektorem, ať již později najde uplatnění v soukromém, veřejném či nestátním neziskovém sektoru. Studenti jsou během studia vedeni ke kritickému myšlení a posílení schopnosti analýzy a argumentace. Získávají nejen hluboké poznatky o systému veřejných financí a způsobu efektivního hospodaření s veřejnými prostředky, a to jak na straně veřejných příjmů (daňový systém, správa daní a poplatků), tak i na straně vynakládání veřejných výdajů do nejrůznějších sfér. Nedílnou součástí oboru je problematika veřejných politik, zejména pak hodnocení jejich redistribučních dopadů a vlivů na efektivnost veřejného a soukromého sektoru.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní teoretické a metodologické znalosti z obecné ekonomické teorie;
• mít přehled v hlavních teoretických konceptech a rozumět obsahu současných odborných textů z jedné z oblastí – veřejné ekonomie, veřejných politik a veřejných financí
• aplikovat teoretické poznatky na řešení konkrétních modelových případových studií
• vhodně komentovat a interpretovat současný vývoj v jedné z oblastí veřejné politiky v evropském kontextu včetně vlastních návrhů řešení
• analyzovat statistické údaje z prostředí veřejného sektoru a umí je vhodně použít v diskuzích
• vyhodnocovat dopady realizovaných veřejných politik na dotčené subjekty veřejného a soukromého sektoru a navrhovat úpravy, které efektivnější alokaci veřejných financí
• orientace ve zdrojích akademické literatury, schopnost komparace, analýzy a syntézy při práci se akademickou literaturou, tvorba vlastního rozsáhlejšího akademického textu

Absolventi přebírají řídící funkce v regionálních a obecních správních orgánech, vládních agenturách, obecních společnostech a evropských institucích. Mohou se věnovat kariéře v soukromém nebo neziskovému sektoru, kde pracují jako ředitelé, fundraiseri, odborníci na PR a komunikaci, projektoví manažeři a ekonomové.

Absolventi najdou uplatnění v oblastech jako jsou zaměstnanost a sociální zabezpečení, zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura, tělesná kultura a sport. Uplatnění najdou i jako ekonomové odborně připravení pro sféru bydlení a technické infrastruktury, jakož i pro celou oblast veřejné správy. Mohou se dobře uplatnit i ve sféře správy daní a cla.

Studenti tohoto programu jsou připravováni zejména pro výkon ekonomických a administrativních profesí ve veřejném a nestátním neziskovém sektoru. Rozvoj kritického myšlení a schopnosti evaluace veřejných politik z nadnárodního pohledu vytváří dále předpoklady pro zaměstnání v organizacích zabývajících se výzkumem veřejného sektoru nebo v zájmových organizacích ovlivňujících podobu veřejných politik.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Povinná praxe není součástí studijního programu.

Cílem diplomové práce je prokázat schopnost samostatně zpracovat akademický text v rozsahu 60-80 stran. Student se kromě samotného napsání práce také spolupodílí na formulaci řešeného problému a na návrhu metodologie řešení. Na závěr studia probíhá rozprava nad závěry práce v rámci obhajoby diplomové práce.

Téma diplomové práce si student vybírá z témat/okruhů vypsaných v příslušném rozpisu v ISu. Práce může být teoretická i empirická. Podle charakteru práce by měl být student schopen porozumět již publikovaným textům, dokázat je správně aplikovat na problém řešený v diplomové práci a využít adekvátní metody při řešení výzkumné otázky. Student by měl předvést kvalitní ekonomickou argumentaci, kterou podpoří závěry diplomové práce.

Formální pokyny pro vypracování závěrečných prací jsou v manuálu studenta: http://www.econ.muni.cz/zaverecna-prace.

Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu.