Politologie

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024. POZOR - nově fakulta uznává i výsledky ze šesti termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (10. prosince 2022, 4. února 2023, 4. března 2023, 2. dubna 2023, 29. dubna 2023, 20. května 2023).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 29. února 2024 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Hlavním cílem studia politologie je naučit studenty rozumět politice a otázce uplatňování moci. Studium klade důraz na osvojení si základních politologických pojmů a konceptů, získání základních oborových znalostí týkajících se politických a stranických systémů evropských a některých mimoevropských zemí, politické filozofie a doktrín, teorie a praxe demokracií a nedemokracií, moderních politických dějin, české a československé politiky od roku 1848 do současnosti, fungování EU a metodologie politické vědy.

Při studiu si studenti osvojí schopnost pracovat s informacemi - vyhodnocovat je a dávat je do souvislostí. Naučí se porozumět světu, který je obklopuje a z různých pohledů nazírat na problémy, které se jich týkají.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vysvětlit základní politologické teorie, pojmy a koncepty, dokáže s nimi pracovat a aplikovat je;
• rozumět významným politickým ideologiím a doktrínám a orientovat se v myšlení klíčových osobností politické filozofie od starověku po současnost;
• vysvětlit moderní politický vývoj ve významných evropských zemích, orientovat se ve světových dějinách ve 20. a 21. století a chápat proces evropské integrace, genezi EU a její současnou podobu, znát klíčové mezinárodní organizace;
• interpretovat vývoj politických a stranických systémů významných evropských a mimoevropských zemí;
• orientovat se v české politice a v její historii a vývoji;
• ovládat metodologii politické vědy.

Struktura studia, jeho obsah a možnost profilovat se v užších oblastech vede k tomu, že naše absolventy nacházíme v různých sférách státního i soukromého sektoru – v oblasti státní správy, bezpečnosti, v médiích, obchodních společnostech, bankách, jako aktéry podílející se na vzdělávací činnosti a podobně.

Ostatně – přesvědčit se můžete v galerii našich absolventů - http://www.chcinapolitologii.cz/

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe není povinnou, ale doporučenou součástí studia politologie. Pro nejlepší uchazeče nabízíme každoročně Masarykovo stipendium pro nadané politology. To nabízí stáže v nejrůznějších institucích – ústavních orgánech, státních úřadech, výzkumných institucích, agenturách politického marketingu apod. Pro výjimečné studenty zprostředkováváme také např. několikatýdenní stáže v USA v politických kampaních.

Standardní rozsah: bakalářské práce je 63.000 až 81.000 znaků včetně mezer. Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.

Téma si student vybírá buď vlastní, nebo výběr z vypsaných témat dostupných v ISu; téma musí akceptovat vedoucí práce; v průběhu psaní může být téma po souhlasu vedoucího upřesněno. Vedoucím je vždy pedagog minimálně s hodností Ph.D. Kromě členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, ovšem pouze po souhlasu vedoucího katedry.

Student/ka svou práci s vedoucím průběžně konzultuje.

Bakalářská práce má dokázat, že studenti jsou schopni kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu politologie. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného společensko-vědního studijního programu – například Mezinárodní vztahy, Evropská studia, Bezpečnostní a strategická studia, ale i mnoho dalších.