Média se mění. My jsme u toho.

Představení studijního programu

Studium magisterských Mediálních studií a žurnalistiky je na Masarykově univerzitě zaměřeno na získání pokročilých teoretických a analytických znalostí a organizačních schopností. Ty jsou nezbytné jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení a produkce médií.

Program je členěn do dvou specializací:

V rámci specializace „Mediální výzkum a analytika“ získáte důkladné znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů, druhů publika a uživatelů. Díky tomu budete schopni aplikovat pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění na analytických a výzkumných pozicích.

Při studiu specializace „Mediální průmysly a produkce“ získáte teoretické znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění v organizačních a řídících pozicích v rámci mediálních domů a komunikačních agentur.

Obě specializace spojuje společná část studijního programu obsahující klíčové teoretické a metodologické předměty, o které se specializace opírají.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Zajímají vás masová i online média a to, kam se ubírá jejich vývoj?

  • Pracujete v médiích nebo komunikačních agenturách a chcete být připraveni na vedení tvůrčích a produkčních týmů?

  • Zajímáte se o psychologické, společenské a politické účinky masových médií a internetu?

  • Přemýšlíte o tom, proč jsou schopní analytici tak dobře placeni a potřebujete ovládnout metody používané v mediální analytice a ve výzkumu médií a jejich uživatelů?

  • Chcete rozumět českým i zahraničním médiím a orientovat se ve fungování mediálních průmyslů?

  • Máte ambici učit se od špičkových českých i zahraničních vědců?

Chcete spolupracovat se zkušenými mediálními praktiky?

Navazující magisterské studium Mediálních studií a žurnalistiky je určeno jak těm, kteří pracují nebo zamýšlejí pracovat v médiích nebo komunikačních a výzkumných agenturách, tak i těm, kteří se chtějí věnovat výzkumu médií a jejich uživatelů a připravují se na dráhu mediálních analytiků a výzkumníků pracujících v komerčním nebo veřejném sektoru.

Magisterská Mediální studia a žurnalistika jsou tedy určena nejen absolventům bakalářských programů s tímto zaměřením, ale i těm studujícím ze spřízněných oborů, kteří se ve svém studiu a ve své práci zaměřují na problematiku komunikace. Program tak úspěšně studují absolventi jiných společenských věd (jako jsou například sociologie, psychologie nebo politologie) a humanitních oborů věnujících se spřízněným tématům (český jazyk a literatura, jazykověda, teorie kultury, filozofie a další).

Studijní plány


Přijímací řízení
Přijímací řízení do navazujících magisterských programů - akad.rok 2019/2020 (zahájení: jaro 2020)

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu

    Ústní zkouška, která se koná v lednu 2020, se skládá ze dvou částí:

    Část A) V první části budou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše:

    1. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
    2. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
    3. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

    Část B) Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.

  • Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu

    I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE

    • Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001.
    • McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009.
    • Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005.

    II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE

    • Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004.
    • Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017.
    • Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016
    • Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995.
    • Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017
    • Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001.
    • Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000.
    • Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008
    • Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013.
    • Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018
    • McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009
    • McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991.
    • McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004.
    • McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016
    • Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006.
    • Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004.

    III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY

    • Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010.
    • Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015.
    • Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013.
    • Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017.
    • Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014.
    • Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015.
    • Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017.
    • Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017.
    • Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.
  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
    Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60.

Studium

  • Cíle

    Navazující magisterský program mediální studia a žurnalistika nabízí studium, které je zaměřeno na získání pokročilých teoreticko-analytických znalostí a kriticko-reflexivních a organizačních schopností nezbytných jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení médií a jejich produkce. Program je členěn do dvou specializací. Cílem specializace „Mediální výzkum a analytika“ je poskytnout znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů a jejich publik a uživatelů, a tedy pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění v analytických a výzkumných pozicích. Cílem specializace „Mediální průmysly a produkce“ je poskytnout pokročilé znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění organizačních a řídících pozicích v rámci dynamicky se proměňujících mediálních průmyslů. Ve společné části studijního programu studenti absolvují teoretické předměty, o něž se obě specializace opírají a jež prohlubují znalosti v klíčových oblastech mediálních studií (psychologie médií, politická ekonomie médií, kritické a sociální teorie médií, dějiny moderních médií, mediální systémy, média a kultura).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • ve výzkumné praxi aplikovat znalost vybraných kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod využívaných v mediálně-vědním výzkumu (spec. "Mediální výzkum a analytika")
    • ve výzkumné praxi aplikovat znalost vybraných mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený kurikulem programu a tématem absolventovy diplomové práce (spec. "Mediální výzkum a analytika")
    • samostatně reportovat výsledky analýz kvantitativních a kvalitativních dat a publikovat původní výzkumné zprávy (spec. "Mediální výzkum a analytika")
    • vytvořit (design) a realizovat výzkumný projekt v oblasti mediálně-vědního výzkumu (spec. "Mediální výzkum a analytika")
    • uplatňovat měkké dovednosti v rámci komunikace zaměřené na výkon profese (obě specializace)
    • v produkční praxi aplikovat znalost vybraných mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený kurikulem programu a tématem absolventovy diplomové práce (spec. "Mediální průmysly a produkce")
    • v produkční praxi aplikovat znalost právního, institucionálního a normativního rámce fungování mediálních organizací (spec. "Mediální průmysly a produkce")
    • samostatně interpretovat a v publikační a produkční praxi využívat a aplikovat výsledky kvantitativních a kvalitativních analýz a výzkumných zpráv (spec. "Mediální průmysly a produkce")
    • navrhovat formáty a žánry mediálního obsahu a mediální projekty a v rámci mediální organizace řídit jejich realizaci a implementaci (spec. "Mediální průmysly a produkce")
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi specializace „Mediální výzkum a analytika“ budou připraveni na práci mediálních analytiků působících v akademických výzkumných týmech, ve výzkumných agenturách a v analytických odděleních mediálních společností i státních institucí.

    Absolventi specializace „Mediální průmysly a produkce“ jsou připravováni k práci na místech vedoucích pracovníků v tištěných, elektronických i online mediích a v komunikačních agenturách.

    Absolventi magisterského programu se profesně uplatňují také v oblasti vzdělávací jako odborníci na masovou a online komunikaci a v oblasti public relations jako tiskoví mluvčí, projektoví manažeři v komunikačních agenturách nebo jako mediální poradci.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Součástí obou specializací jsou povinné šestitýdenní praxe. V případě specializace „Mediální produkce a průmysly“ jde o praxe v produkčních a tvůrčích týmech mediálních organizací a komunikačních agentur. Ve specializaci „Mediální výzkum a analytika“ se pak praxe odehrávají v analytických odděleních českých i zahraničních médií a výzkumných a marketingových agentur.

    Studující mohou současně absolvovat praxe nepovinné, a to v rámci výzkumných týmů na katedrách, v univerzitních mediálních projektech nebo například prostřednictvím programů zahraniční mobility.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Diplomová práce má předepsaný rozsah od 20 tisíc do 25 tisíc slov (včetně poznámek pod čarou), nepočítaje v to obsah, seznamy, rejstříky a přílohy. Diplomová práce může mít typicky charakter buď výzkumné stati založené na sběru a analýze vlastních dat nebo na sekundární analýze dat již existujících, analýzy existujících mediálních produktů a projektů, nebo projektově zaměřené práce orientované na provázání s aplikovanou sféru (v tomto případě bude tvorba a následně obhajoba tohoto typu práce ověřovat nové kompetence a dovednosti získané při studiu a v odborné praxi). Všechny tři typy prací prověřují schopnost samostatné a specializační orientaci odpovídající aplikace teoretických znalostí a analytických schopností získaných během studia.

    Příprava diplomové práce a jejího tématu prochází celým studiem. Právě s ohledem svou diplomovou práci studující uzpůsobují volbu společných i specializačních povinně volitelných předmětů, a to tak, aby byli pro zpracování zvoleného tématu plně teoreticky, metodologicky i dovednostně kvalifikováni. Na tomto směřování studující během celého studia spolupracují s vedoucími svých prací. K volbě tématu i vedoucí/ho práce přitom dochází v prvním semestru studia.

    Podrobnější pravidla pro kvalifikační práce jsou studentům k dispozici na webu katedry a jsou průběžně aktualizovány: http://medzur.fss.muni.cz/informace-pro-studenty/bakalarske-a-diplomove-prace

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolventi magisterského programu mohou pokračovat ve studiu doktorského programu Mediální a žurnalistická studia. Doktorské studium je určeno těm, kdo vážně uvažují o vědecké kariéře nebo chtějí zásadně prohloubit své schopnosti v oblasti analýzy dat a výzkumu médií a jejich uživatelů.

    Doktorské studium je koncipováno jako čtyřleté, jeho podoba je výrazně individualizovaná – doktorandi pracují ve výzkumných týmech svých školitelů, jsou zapojení do výzkumných projektů a podílejí se rovněž na výuce na nižších stupních studia.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

Fakulta sociálních studií
Program zajišťuje