Představení studijního programu
Studium magisterských Mediálních studií a žurnalistiky je na Masarykově univerzitě zaměřeno na získání pokročilých teoretických a analytických znalostí a organizačních schopností. Ty jsou nezbytné jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení a produkce médií.
Program je členěn do dvou specializací:
V rámci specializace „Mediální výzkum a analytika“ získáte důkladné znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů, druhů publika a uživatelů. Díky tomu budete schopni aplikovat pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění na analytických a výzkumných pozicích.
Při studiu specializace „Mediální průmysly a produkce“ získáte teoretické znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění v organizačních a řídících pozicích v rámci mediálních domů a komunikačních agentur.
Obě specializace spojuje společná část studijního programu obsahující klíčové teoretické a metodologické předměty, o které se specializace opírají.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na tyto otázky:
- Zajímají vás masová i online média a to, kam se ubírá jejich vývoj?
- Pracujete v médiích nebo komunikačních agenturách a chcete být připraveni na vedení tvůrčích a produkčních týmů?
- Zajímáte se o psychologické, společenské a politické účinky masových médií a internetu?
- Přemýšlíte o tom, proč jsou schopní analytici tak dobře placeni a potřebujete ovládnout metody používané v mediální analytice a ve výzkumu médií a jejich uživatelů?
- Chcete rozumět českým i zahraničním médiím a orientovat se ve fungování mediálních průmyslů?
- Máte ambici učit se od špičkových českých i zahraničních vědců?
Chcete spolupracovat se zkušenými mediálními praktiky?
Navazující magisterské studium Mediálních studií a žurnalistiky je určeno jak těm, kteří pracují nebo zamýšlejí pracovat v médiích nebo komunikačních a výzkumných agenturách, tak i těm, kteří se chtějí věnovat výzkumu médií a jejich uživatelů a připravují se na dráhu mediálních analytiků a výzkumníků pracujících v komerčním nebo veřejném sektoru.
Magisterská Mediální studia a žurnalistika jsou tedy určena nejen absolventům bakalářských programů s tímto zaměřením, ale i těm studujícím ze spřízněných oborů, kteří se ve svém studiu a ve své práci zaměřují na problematiku komunikace. Program tak úspěšně studují absolventi jiných společenských věd (jako jsou například sociologie, psychologie nebo politologie) a humanitních oborů věnujících se spřízněným tématům (český jazyk a literatura, jazykověda, teorie kultury, filozofie a další).
Studijní plány
Přijímací řízeníPřijímací řízení do navazujících magisterských programů - akad.rok 2020/2021 (zahájení: podzim 2020)Termín podání do půlnoci 30. 4. 2020
- Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Ústní zkouška, která se koná 25. 6. 2020, se skládá ze dvou částí:
Část A) V první části budou prověřeny vědomosti uchazeče z pohledu základní znalosti literatury zabývající se problematikou mediálních studií, respektive teorií a dějinami masové komunikace. Zkouška předpokládá podrobnou znalost minimálně jedné publikace z každého koše:
- KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
- KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
- KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY
Část B) Ve druhé části zkoušky představí uchazeč svou bakalářskou práci a předloží krátkou synopsi v rozsahu 1-3 strany (research proposal) tématu, kterému by se ve svém magisterském studiu chtěl zabývat. Současně si připraví obhajobu teoretických a metodologických východisek tohoto badatelského záměru. Upozorňujeme, že téma by mělo respektovat základní vědní vymezení oboru, na nějž se uchazeč hlásí.
- Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
I. KOŠ: ZAHRANIČNÍ PŘEHLEDOVÉ PUBLIKACE
- Burton, G., Jirák, J.: Úvod do studia médií. Barrister & Principal, 2001.
- McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009.
- Prokop, D.: Boj o média. Dějiny nového kritického myšlení o médiích. Praha: Karolinum, 2005.
II. KOŠ: SPECIALIZOVANÉ ZAHRANIČNÍ MONOGRAFIE
- Barthes, R.: Mytologie. Dokořán, 2004.
- Boydová, D.: Je to složitější. Sociální život teenagerů na sociálních sítích. Akropolis, 2017.
- Deuze, M.: Media life: Život v médiích. Karolinum, 2016
- Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, 1995.
- Fiske, J: Jak rozumět populární kultuře. Akropolis, 2017
- Flusser V.: Komunikológia. Media Institute, 2001.
- Habermas, J.: Strukturální přeměna veřejnosti. Filosofia, 2000.
- Hallin, D. C., a Mancini, P.: Systémy médií v postmoderním světě: Tři modely médií a politiky. Portál, 2008
- Jakubowicz, K.: Nová ekologie médií: Konvergence a mediamorfóza. VERBUM Publishing, 2013.
- Manovich, L.: Jazyk nových médií. Karolinum, 2018
- McCombs, M.: Agenda Setting. Portál, 2009
- McLuhan, M.: Jak rozumět médiím. Odeon, 1991.
- McNair, B.: Sociologie žurnalistiky. Portál, 2004.
- McQuail, D.: Žurnalistika a společnost. Karolinum, 2016
- Meyrowitz, J.: Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Karolinum, 2006.
- Thompson, J. B.: Média a modernita. Sociální teorie médií. Karolinum, 2004.
III. KOŠ: PUBLIKAČNÍ PRODUKCE ČLENŮ KATEDRY
- Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století. Portál, 2010.
- Macek, J.: Média v pohybu: K proměně současných českých publik. MUNI Press, 2015.
- Macek, J.: Poznámky ke studiím nových médií. MUNI Press, 2013.
- Macková, A.: Nová média v politické komunikaci: politici, občané a online sociální sítě. MUNI Press, 2017.
- Večeřa, P.: Žurnalisté mezi zradou a kolaborací. Moravská novinářská kolaborace před Národním soudem. MUNI Press, 2014.
- Večeřa, P.: Úvod do dějin tištěných médií. Grada Publishing, 2015.
- Volek, J., Urbániková, M.: Čeští novináři v komparativní perspektivě. Academia, 2017.
- Waschková Císařová, L.: Voice of the Locality: Local Media and Local. MUNI Press, 2017.
- Waschková Císařová, L.: Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. MUNI Press, 2013.
- Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní programMaximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Obě části zkoušky mají stejnou váhu – tedy část A tvoří 50% a část B 50% bodového hodnocení. Minimální počet bodů pro přijetí je 60.
Studium
- Cíle
Navazující magisterský program mediální studia a žurnalistika nabízí studium, které je zaměřeno na získání pokročilých teoreticko-analytických znalostí a kriticko-reflexivních a organizačních schopností nezbytných jak pro výzkum médií a jejich konzumentů, tak pro uplatnění v oblasti řízení médií a jejich produkce. Program je členěn do dvou specializací. Cílem specializace „Mediální výzkum a analytika“ je poskytnout znalosti a dovednosti v oblasti kvalitativního a kvantitativního výzkumu médií, jejich obsahů a jejich publik a uživatelů, a tedy pokročilou expertizu nezbytnou pro uplatnění v analytických a výzkumných pozicích. Cílem specializace „Mediální průmysly a produkce“ je poskytnout pokročilé znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení tvůrčích a produkčních týmů a pro uplatnění organizačních a řídících pozicích v rámci dynamicky se proměňujících mediálních průmyslů. Ve společné části studijního programu studenti absolvují teoretické předměty, o něž se obě specializace opírají a jež prohlubují znalosti v klíčových oblastech mediálních studií (psychologie médií, politická ekonomie médií, kritické a sociální teorie médií, dějiny moderních médií, mediální systémy, média a kultura).
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- ve výzkumné praxi aplikovat znalost vybraných kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod využívaných v mediálně-vědním výzkumu (spec. "Mediální výzkum a analytika")
- ve výzkumné praxi aplikovat znalost vybraných mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený kurikulem programu a tématem absolventovy diplomové práce (spec. "Mediální výzkum a analytika")
- samostatně reportovat výsledky analýz kvantitativních a kvalitativních dat a publikovat původní výzkumné zprávy (spec. "Mediální výzkum a analytika")
- vytvořit (design) a realizovat výzkumný projekt v oblasti mediálně-vědního výzkumu (spec. "Mediální výzkum a analytika")
- uplatňovat měkké dovednosti v rámci komunikace zaměřené na výkon profese (obě specializace)
- v produkční praxi aplikovat znalost vybraných mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený kurikulem programu a tématem absolventovy diplomové práce (spec. "Mediální průmysly a produkce")
- v produkční praxi aplikovat znalost právního, institucionálního a normativního rámce fungování mediálních organizací (spec. "Mediální průmysly a produkce")
- samostatně interpretovat a v publikační a produkční praxi využívat a aplikovat výsledky kvantitativních a kvalitativních analýz a výzkumných zpráv (spec. "Mediální průmysly a produkce")
- navrhovat formáty a žánry mediálního obsahu a mediální projekty a v rámci mediální organizace řídit jejich realizaci a implementaci (spec. "Mediální průmysly a produkce")
- Uplatnění absolventa
Absolventi specializace „Mediální výzkum a analytika“ budou připraveni na práci mediálních analytiků působících v akademických výzkumných týmech, ve výzkumných agenturách a v analytických odděleních mediálních společností i státních institucí.
Absolventi specializace „Mediální průmysly a produkce“ jsou připravováni k práci na místech vedoucích pracovníků v tištěných, elektronických i online mediích a v komunikačních agenturách.
Absolventi magisterského programu se profesně uplatňují také v oblasti vzdělávací jako odborníci na masovou a online komunikaci a v oblasti public relations jako tiskoví mluvčí, projektoví manažeři v komunikačních agenturách nebo jako mediální poradci.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Součástí obou specializací jsou povinné šestitýdenní praxe. V případě specializace „Mediální produkce a průmysly“ jde o praxe v produkčních a tvůrčích týmech mediálních organizací a komunikačních agentur. Ve specializaci „Mediální výzkum a analytika“ se pak praxe odehrávají v analytických odděleních českých i zahraničních médií a výzkumných a marketingových agentur.
Studující mohou současně absolvovat praxe nepovinné, a to v rámci výzkumných týmů na katedrách, v univerzitních mediálních projektech nebo například prostřednictvím programů zahraniční mobility.
- Cíle kvalifikačních prací
Diplomová práce má předepsaný rozsah od 15 tisíc do 25 tisíc slov (včetně poznámek pod čarou), nepočítaje v to obsah, seznamy, rejstříky a přílohy. Diplomová práce může mít typicky charakter buď výzkumné stati (založené na sběru a analýze vlastních dat, na sekundární analýze dat již existujících, nebo analýze existujících mediálních produktů a projektů), nebo projektově zaměřené práce orientované na provázání s aplikovanou sféru (v tomto případě tvorba a následně obhajoba tohoto typu práce ověřují nové kompetence a dovednosti získané při studiu a v odborné praxi). Oba typy prací prověřují schopnost samostatné a specializační orientaci odpovídající aplikace teoretických znalostí a analytických schopností získaných během studia.
Příprava diplomové práce a jejího tématu prochází celým studiem. Právě s ohledem svou diplomovou práci studující uzpůsobují volbu společných i specializačních povinně volitelných předmětů, a to tak, aby byli pro zpracování zvoleného tématu plně teoreticky, metodologicky i dovednostně kvalifikováni. Na tomto směřování studující během celého studia spolupracují s vedoucími svých prací. K volbě tématu i vedoucí/ho práce přitom dochází v prvním semestru studia.
Podrobnější pravidla pro kvalifikační práce jsou studentům k dispozici na webu katedry a jsou průběžně aktualizovány: https://medzur.fss.muni.cz/pro-studenty/magisterske-studium/diplomove-prace/pravidla-pro-psani-diplomovych-praci
- Návaznost na další studijní programy
Absolventi magisterského programu mohou pokračovat ve studiu doktorského programu Mediální a žurnalistická studia. Doktorské studium je určeno těm, kdo vážně uvažují o vědecké kariéře nebo chtějí zásadně prohloubit své schopnosti v oblasti analýzy dat a výzkumu médií a jejich uživatelů.
Doktorské studium je koncipováno jako čtyřleté, jeho podoba je výrazně individualizovaná – doktorandi pracují ve výzkumných týmech svých školitelů, jsou zapojení do výzkumných projektů a podílejí se rovněž na výuce na nižších stupních studia.