Mediální a žurnalistická studia

• výzkumný záměr
• strukturovaný profesní životopis
• kopie magisterského diplomu
• seznam publikovaných prací, příp. separáty

Podrobné informace
Povinností uchazečů bude před přijímací zkouškou dodat návrh výzkumného projektu, který bude základním vstupem do jejich Ph.D. studia. Výzkumný projekt bude mít standardní formát: bude popisovat navrhovaná teoretická východiska, formulovat teoretický problém a z něj plynoucí výzkumné cíle, navrhované metody výzkumu a seznam literatury (celkově by měl projekt mít rozsah min. 6 stran). Pro přijímací zkoušku bude vytvořena komise, která se skládá z garanta programu a minimálně dvou dalších členů oborové rady. U přijímací zkoušky bude s uchazečem primárně diskutován návrh projektu; formou pohovoru budou současně zjišťovány teoretické a metodologické znalosti, které se k projektu vážou.

Důležité informace

Cílem studia nového doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická studia je získání klíčových odborných znalostí a dovedností v oboru mediální a žurnalistická studia. Absolventi získají hloubkový teoretický vhled do problematiky, na kterou je zaměřena jejich dizertační práce. Získají také odborné znalosti a prohloubí své dovednosti v metodách mediálně-vědního výzkumu. V průběhu studia se zúčastní povinně zahraniční akademické stáže a volitelně odborné stáže v praxi (tzn. v mediálních organizacích, v analytických agenturách apod.). Absolvent tak bude připraven nejen na další akademickou kariéru v oboru (například jako vyučující na univerzitě, výzkumník, člen mezinárodních výzkumných týmů), ale také na uplatnění v mediálně-vědním výzkumu v praxi (například jako analytik zaměřený na výzkum uživatelů online médií, mediálních publik a na monitoring medializovaných témat, jako vedoucí výzkumných týmů a analytických oddělení mediálních domů či jako analytik-manažer) a ve vedení mediálních organizací.

Směřování programu bere také v úvahu výsledky interního výzkumu vedeného v r. 2016 Katedrou mediálních studií a žurnalistiky mezi absolventy magisterského oboru. Tento výzkum ukázal, že absolventi vzhledem ke svým zkušenostem z mediální praxe doporučují zvýšený důraz na internacionalizaci, na teoretické znalosti a výzkumné/analytické schopnosti doktorských studentů a na jejich schopnost zapojit se jak do veřejné diskuze o české mediální krajině, tak i do domácích a zahraničních grantových projektů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• ve výzkumné praxi samostatně aplikovat znalost výzkumných metod využívaných v mediálně-vědním výzkumu, tj. ve výzkumu mediálních publik a uživatelů mediálních technologií, v analýze mediálních obsahů a ve výzkumu mediálních organizací
• ve výzkumné praxi systematicky aplikovat znalost mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený tématem absolventovy dizertační práce
• napsat a v uznávaných akademických periodicích publikovat původní odborné studie
• samostatně vzhledem k odborné i široké veřejnosti komunikovat odborná témata a závěry vlastního výzkumu ve světovém jazyce, např. prezentovat je na konferencích
• individuální i týmové výzkumné a analytické práce v domácím i mezinárodním prostředí
• samostatně vést výuku předmětů na úrovni bakalářského programu Mediální studia a žurnalistika nebo v programu spřízněném

Primární sférou uplatnění absolventů je akademická sféra, a to jak domácí (kde jsou absolventi doktorských programů zásadním zdrojem personální reprodukce domácí oborové komunity), tak zahraniční. V domácím kontextu lze přitom hovořit o nedostatku kvalitních oborových absolventů doktorského studia, v důsledku čehož je oborová komunita poněkud netypicky personálně saturována absolventy blízkých disciplín (sociologie, politologie, psychologie).

Ve vztahu k mimoakademickým kariérním trasám a k uplatnitelnosti absolventů doktorského studia Mediálních a žurnalistických studií v privátní sféře a veřejných a státních institucích se nabízí pro studenty doktorského stupně následující možnosti:

Mediální trh a trhy s komunikačními službami v České republice a právě tak aktéři ve veřejné a politické sféře potřebují doktorské absolventy programu mediální a žurnalistická studia coby absolventy zaměřené na výzkum médií, mediálních publik a uživatelů online a mobilních technologií – tedy absolventy disponující takovým expertním věděním a takovými analytickými/metodologickými schopnostmi, jež umožňují aktérům pohybujícím se v oblasti produkce mediálních obsahů a služeb strategicky reagovat na sociální a technologické změny, jež tuto oblast rychle a dramaticky proměňují.

Nástup nových (digitálních, síťových a mobilních) médií představuje pro mediální průmysl i veřejnou a politickou sféru zásadní výzvu spojenou s rostoucí potřebou expertních analytiků z oblasti mediálních studií. Vstup nových médií do oblasti audiovize a zpravodajství na jedné straně a do sféry veřejné, politické a komerční komunikace na straně druhé je totiž spojen se zřetelnou a nadále sílící proměnou chování mediálních publik a s fragmentací a individualizací produkčních a ekonomických strategií vysílatelů a producentů obsahů. Systematické porozumění této proměny, a tedy schopnost adekvátní odpovědi na ni, se nicméně neobejde bez analýzy jak mediálních publik a jejich jednání, tak jimi konzumovaných obsahů. Potřeba zkušených analytiků současně roste nejen na straně mediálního průmyslu, ale i u poskytovatelů datových a komunikačních služeb, kteří sice disponují zásadními datovými balíky mapujícími jednání jejich uživatelů, ale fakticky nejsou schopni bez spolupráce s experty z oblasti mediálních studií tato data sofistikovaněji a plausibilněji interpretovat.

Ve výuce jsou standardně využívány již existující datové sety z předchozích i aktuálně probíhajících výzkumů, online přístupné textové, fotografické či video-materiály, či příklady z vlastní výzkumné praxe. Navíc je využíván přímý kontakt jak na elitní zahraniční výzkumníky, tak na domácí i zahraniční experty z profesní analytické a mediální praxe. Primární důraz však klademe na kontaktní výuku a na rozvoj teoretických, metodologických, publikačních a dalších klíčových dovedností pod přímým vedením školitelů a dalších interních a externích pedagogů a na intenzivní práci s odbornou literaturou. Především v předmětech rozvíjejících výzkumné a publikační dovednosti pak prohlubujeme (nebo do nich nově zavádíme) metody založené na využití hardwarových a softwarových výzkumných, analytických a publikačních nástrojů (nástroje pro online sběr a management dat, online nástroje pro experimentální metody, „eye trackers“, kolaborační nástroje apod.).

Nabízený předmět analytická praxe je odbornou praxí v mimoakademické sféře, typicky ve výzkumných a marketingových agenturách (CVVM, Focus, Median apod.) a v analytických odděleních mediálních organizací. Rozsah praxe se pohybuje od 2 do 12 prac. týdnů. Cílem předmětu je zajistit doktorským studentům intenzivní kontakt s mimoakademickou výzkumnou a analytickou praxí, jež je nezbytný jednak pro vytváření funkčních vztahů mezi akademickým a neakademickým výzkumem a jednak pro zajištění takových znalostí a kompetencí, jež studujícím usnadní případné uplatnění v mimoakademické sféře.

Student musí úspěšně složit státní doktorskou zkoušku a obhájit dizertační práci. Státní doktorská zkouška (SDZ) se skládá ze dvou okruhů navazujících na předměty společného základu Teorie mediálních a žurnalistických studií a Metodologie mediálních a žurnalistických studií.

V SDZ je úkolem studenta prokázat relevantní oborové znalosti v oblasti teorií a metodologií, které se vážou k tématu jeho dizertační práce. Student dostane od předsedy oborové rady předem zadán tematický okruh ke každé ze zkoušek, k nimž se musí připravit na základě četby literatury relevantní v každém okruhu pro zadané téma. Student předem doloží seznam literatury, kterou k danému okruhu navrhuje (seznam musí obsahovat minimálně 20 zdrojů ke každému okruhu); předseda oborové rady navržený seznam předem schvaluje a na návrh členů komise SDZ a školitele a konzultantů případně doplní. U vlastní zkoušky je pak úkolem studenta přesvědčit komisi o dostatečné znalosti teorií a metodologií u obou ze zadaných okruhů a o jeho schopnosti aplikovat je nad rámec tématu dizertační práce a zasadit do širšího kontextu oborové rozpravy.

Dizertační práci student obhajuje před komisí, která má minimálně pět členů, z toho dva externí. Práce je posuzována dvěma oponenty, z toho je jeden externí. Na základě posudků a obhajoby studenta komise zhodnotí kvalitu dizertační práce.