Sociální antropologie

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024, 1. května 2024, 25. května 2024).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2025 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Studijní program sociální antropologie zkoumá proměnu kulturních a sociálních procesů, prostřednictvím kterých se lidské společnosti vztahují k realitě a zvýznamňují tento svět. Jeho cílem je poskytnout studentům přehled o základních teoretických konceptech i metodologických specifikách této vědní disciplíny. Při výuce vycházíme z toho, že studenti se před nástupem na FSS MU antropologií nezabývali a nestudovali ji. Proto se snažíme o předání klíčových základních znalostí a dovedností oboru, ukotvených v teorii a metodě. Současné směry sociální antropologie jsou reflektovány ve všech částech studia, a to především skrze výběr aktuální literatury, která jednotlivé vědecké diskuse obohacuje a posouvá. Povinné předměty proto představují kritickou analýzu všech klíčových oblastí společnosti, kterými jsou příbuzenské vztahy, náboženství a politicko-ekonomické vztahy. Druhou část povinných předmětů tvoří antropologické teorie a metody, které pevně kotví vědní disciplínu v sítích současné sociální vědy i metody. Studijní program sociální antropologie připravuje studenty jako experty na kvalitativní zkoumání kulturních systémů a sociálních procesů, a to především lokálních projevů adaptace na širší sociální a kulturní projevy. V rámci jednooborového bakalářského studia sociální antropologie je možné po předchozí domluvě s vyučující realizovat vlastní dlouhodobý kvalitativní antropologický výzkum, který poskytne základ pro následnou bakalářskou práci nebo projekt pro navazující magisterské studium, ať již na této fakultě, nebo na jiných univerzitách v ČR či v zahraničí. Při výuce metodologických předmětů se zaměřujeme na různé kvalitativní metody výzkumu, jejich sladění se sociální teorií a následnou aplikaci na zvolená témata/problémy.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent je schopen rozumět základním postupům obecné vědecké metodologie a analytické práce.
• Absolvent disponuje základním porozuměním technice sběru empirických dat kvalitativní výzkumnou metodou.
• Absolvent dokáže samostatně formulovat výzkumný projekt na zvolené téma, navrhnout jeho způsob zpracování a časový a finanční harmonogram. Dokáže posoudit realizovatelnost a smysl kvalitativních výzkumných záměrů.
• Absolvent je schopen rozumět základním znalostem o povaze, struktuře a vývoji teoretické sociální antropologie, způsobech a pravidlech antropologického vysvětlování a antropologické interpretace.
• Absolvent je schopen aplikovat při analytické práci vědomosti o povaze, utváření, reprodukci a fungování sociálních vztahů, sociálních institucí a sociálního jednání a sociálních vztahů v nejrůznějších oblastech sociálního života.
• Absolvent se dostatečně orientuje v oborové antropologii a určuje její teoretické i metodologické přesahy do současné společnosti. Kriticky interpretuje aktuální sociální dění optikou zvolené oborové antropologie a kotví ji v současné sociální vědě.

Absolventi Sociální antropologie se uplatňují v široké škále profesí – v soukromém podnikání a v poradenství (nejen) spojeném s odlišnými kulturami, v neziskových organizacích nebo ve státní správě, v pedagogice a vědě. Již během studia nabízí univerzita i město Brno našim studujícím dostatek podnětů pro rozvíjení vlastních zájmů, jako je dobrovolnictví, komerční praxe, kurzy seberozvoje, fyzické a kulturní aktivity apod.

Zkušenost nám ukazuje, že řada antropologů následně propojuje svou kariéru se svým koníčkem či zájmem. Často tím, který rozvíjeli již během studia. Absolventy brněnské Sociální antropologie tak najdete mezi vedoucími i terénními pracovníky neziskových organizací jako je např.  IQ Roma servis či Člověk v tísni, nebo mezi editory kulturně zaměřených časopisů a tiskovin. Další pak vyučují celou řadu nejrůznějších společensky relevantních témat, pracují jako poradci soukromých firem pro jejich zahraniční rozvoj, vyučují na vysokých školách, pracují ve vědě a píší knihy, nebo vinaří a vyrábí lokální potraviny.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Během studia absolvujete řadu terénních cvičení, v přiděleném i zvoleném terénu. Během nich si vyzkoušíte výzkumné metody rozhovoru, pozorování i etnografické obsahové analýzy. Ty využijete nejen při shromažďování informací pro bakalářskou práci, ale v případě zapojení se do práce pedagogů i v rámci předmětu Výzkumná praxe. Ten vám umožňuje získávat studijní kredity za reálnou terénní práci.

Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce ve většině případů nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.

Pokud vás sociální antropologie zaujme natolik, že se rozhodnete pro prohloubení svých znalostí v navazujícím magisterském studiu, nabízíme vám specializaci Sociální antropologie v rámci dvouletého magisterského studijního programu Sociologie.