Posláním sociologie jako vědy je odhalit to, co zůstává běžně neviditelné. (Pierre Bourdieu)

Představení studijního programu

Sociologie je oborem rozvíjejícím zvědavost a zvídavost. Učí nás vidět nové věci nebo ty staré vnímat trochu jinak. V průběhu studia se setkáte jak s klasickými sociologickými tématy, tak i s novými aktuálními fenomény, jako je sociologie měnících se měst, stárnutí populací, rostoucí populismus, digitální technologie a další.

Magisterský program je navržen ve čtyřech studijních plánech: sociologie, populační, studia, sociální antropologie a genderová studia. Získané teoretické a výzkumné dovednosti si budete moci vyzkoušet i prakticky při výzkumu v rámci metodologických kurzů a kurzů specializovaných na různé oblasti (sociologie věcí a materiální kultury, sexualita a intimita, migrace, veřejný prostor atd.).

Magisterské studium sociologie je založeno na práci v menších seminárních skupinách, kde studující diskutují probíraná témata, zpracovávají praktické úkoly a získávají zpětnou vazbu od spolužáků i od vyučujících. Při studiu vás čeká systematický výcvik ve výzkumných technikách a v analýze dat, při kterém využijete moderní statistické a interpretační postupy. Připraví vás k samostatné výzkumné činnosti a k expertní práci. Velký důraz na výzkumné postupy, metody a techniky výzkumu je pro sociologii příznačný a odlišuje ji od řady dalších studijních programů.

Studium sociologie také rozvíjí komunikační a analytické schopnosti nebo jazykové kompetence (zejména angličtinu), které jsou žádány v poradenství, mezinárodním obchodu, žurnalistice, diplomacii, řízení podniků, neziskovém sektoru, státní správě, marketingu a PR, péči o životní prostředí, advokacii a soudnictví, lékařství, pedagogice, politice a mnoha dalších oborech.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Baví vás přemýšlet o věcech, které nás obklopují a přicházet na kloub tomu, jak fungují?

  • Zajímá vás hledat, co je na první pohled skryto? Proč je na vzestupu populismus? Proč jsou ve vězení spíše chudší lidé? Proč se mladí lidé neženou do sňatků? Kde se vzala migrační krize a jak o ní referují média?

  • Chcete vidět, jak se učí a dělá věda na zahraničních univerzitách? V týmu katedry máme několik vyučujících ze zahraničí a v rámci studia velmi podporujeme výjezdy studujících v rámci Erasmu.

  • Máte zájem zapojit se do výzkumů, které jsou na katedře realizovány v rámci vědeckých projektů základního i aplikovaného výzkumu?

Výhodou absolventů sociologie je nepochybně také šíře disciplíny, která nepřipravuje studenty pouze pro jednu konkrétní činnost, ale rozvíjí dovednosti využitelné v mnoha specializovaných oblastech (média, státní správa, neziskový sektor, personalistika, výzkumy veřejného mínění).

Studijní plány


Přijímací řízení
Přijímací řízení do navazujících magisterských programů - akad.rok 2019/2020 (zahájení: jaro 2020)

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
    Přijímací zkouška probíhá ve 2 kolech. V 1. kole přijímací komise posuzuje materiály, které uchazeč doručí na studijní oddělení FSS MU v termínu do 30. 11. 2019 (rozhoduje razítko pošty). Jedná se o: 1) motivační dopis 2) strukturovaný životopis. Na základě posouzení a bodového ohodnocení zaslaných materiálů může komise již v 1. kole rozhodnout o odpuštění 2. kola přijímací zkoušky a doporučit uchazeče k přijetí. Výsledky 1. kola budou zveřejněny v e-přihlášce nejpozději 2 týdny před konáním 2. kola přijímací zkoušky. Pokud uchazeč nezíská v 1. kole takové hodnocení, na jehož základě je mu 2. kolo přijímací zkoušky prominuto, absolvuje 2. kolo ve formě ústního pohovoru, které se koná v lednu 2020. V průběhu ústního pohovoru zjišťuje komise orientaci uchazeče/uchazečky v oboru, a to v rozsahu látky povinných předmětů, které na FSS MU tvoří páteř kurikula oboru Sociologie v bakalářském stupni. Jedná se o tematické oblasti Sociologická teorie a Metody a techniky sociologického výzkumu.
  • Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
    • Harrington, A. (ed.) 2006. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál (důkladná znalost)
    • Disman, M. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. (důkladná znalost)
    • Keller, J. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON
    • Babbie, E. 1986. The Practice of Social Research. Belmont: Wadsworth (nebo např. Fowler, F. J. 1995. Survey Research Methods. Newbury Park: SAGE; případně jiná, ekvivalentní publikace o sociálněvědní metodologii)
  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
    Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů.

Studium

  • Cíle

    Cílem navazujícího magisterského studia sociologie je prohloubit znalosti bakalářského studia, rozšířit je o pochopení složitějších teoretických výkladových schémat, a o znalost pokročilejších výzkumných a analytických metod. Skladba předmětů již není vedena snahou o pokrytí všeobecného základu disciplíny, jde především o rozvíjení schopnosti samostatně získávat, kriticky zpracovávat a dále reprodukovat různé druhy sociologicky významných informací.

    Pro magisterské navazující studium sociologie je charakteristická intenzivní výuka v menším počtu náročných předmětů s relativně vysokou kreditovou hodnotou, namísto extenzivní výuky ve vysokém počtu méně náročných předmětů. Odpovídá to modelu výuky na předních světových univerzitách a zároveň reaguje na požadavek flexibility absolventů a absolventek, včetně další vědecké přípravy v rámci doktorského studia. Důraz se klade na soustředěnou samostatnou přípravu a práci studujících pod konzultačním vedením zkušených pedagogů, tj. na kultivaci schopnosti přistupovat samostatně, důkladně a kreativně k řešení různých druhů problémů či úkolů. Metodice zpracování problémů či úkolů je dávána přednost před širokými věcnými znalostmi, které v dané oblasti mohou rychle zastarávat, jejich potenciální šíře není rozumně zvládnutelná během dvou let magisterského studia a jsou zpravidla snadno dostupné s rozšiřováním elektronických a jiných databází či informačních zdrojů. Kvalifikovaná práce s takovými databázemi (např. rozeznání relevance či spolehlivosti dat a informací) je součástí odborné přípravy během magisterského studia.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • reflektovat hodnotové postoje, vzorce sociálního jednání a sociální procesy v různých institucionálních kontextech, jakož i sociální podmíněnost a důsledky (zejména nezamýšlené) těchto postojů, jednání a procesů
    • rozpoznat specifické sociální charakteristiky různých typů prostředí a skupin (etnických, náboženských, genderových, sociálně třídních, generačních, národních, atd.) a analyzovat je sociologickými prostředky
    • identifikovat sociální zdroje a důsledky specifických procesů či problémů (např.migrace, urbanizace, sociální exkluze, proměny životních stylů, korupce, asymetrické komunikace, autoritářství, pedagogického či mediálního působení)
    • formulovat možná řešení problémů, tj. také odhadnout důsledky (zejména nezamýšlené) různých způsobů řešení problémů, a odhadnout možné způsoby reakcí sociálních aktérů či celých institucí
    • rozumět debatám v oblasti sociologického zkoumání moderních populací, zhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých přístupů a datových zdrojů
    • rozumět teoriím a konceptualizacím genderu a sexuality, identifikovat výzkumné téma a formulovat v jeho rámci výzkumný cíl, který je sledován volbou adekvátní metodologie
    • nahlédnout společenské dění antropologickou optikou a identifikovat téma vhodné pro antropologické zkoumání. Tuto každodennost dokáže zasadit do současných teorií kultury a společnosti a navrhnout možné směry výzkumu
  • Uplatnění absolventa

    Při studiu sociologie vás čeká systematický výcvik ve výzkumných technikách a v analýze dat využívající moderní statistické a interpretační postupy. Připraví vássamostatné výzkumné činnosti a k expertní práci. Velký důraz na výzkumné postupy, metody a techniky výzkumu je pro sociologii příznačný a odlišuje ji od řady dalších studijních programů.

    Studium zdokonaluje i komunikační, jazykové (angličtina) a analytické schopnosti. Ty jsou žádány v poradenství, mezinárodním obchodu, žurnalistice, diplomacii, řízení podniků, neziskovém sektoru, státní správě, marketingu a PR, péči o životní prostředí, advokacii a soudnictví, lékařství, pedagogice nebo politice.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe není povinnou součástí studia. V jeho průběhu však mají studující možnost zapojení do výzkumů, které jsou na katedře realizovány v rámci vědeckých projektů základního i aplikovaného výzkumu.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Diplomová práce má charakter samostatného empirického výzkumu (s využitím kvalitativních nebo kvantitativních metodologických postupů) nebo je založena teoreticky a konceptuálně. Rozhodne-li se studující pro vlastní empirický výzkum, doporučuje se, aby absolvoval/a některý z nabízených předmětů příslušného metodologického zaměření (viz Studijní katalog).

    Standardní rozsah diplomové práce je 126 000 až 162 000 znaků. Uvedené počty znaků se týkají celého základního textu, včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Pouze přílohy se do rozsahu práce nepočítají, ale nesmějí tvořit více než 1/3 stránek základního textu.

    Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Studující prokazují schopnost 1) formulovat výzkumnou otázku, 2) zvolit adekvátní postup k jejímu objasnění, 3) analyzovat a interpretovat získaná či existující data.

    Režim státních závěrečných zkoušek (dále jen SZZ) upraven směrnicí FSS č.4/2013

    Směrnice č. 4/2013 O státních závěrečných zkouškách pro studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

  • Návaznost na další studijní programy

    Studující směřující dále do akademické sféry mohou pokračovat v doktorském studijním programu sociologie na naší nebo jiné univerzitě, a to jak v Česku, tak i v zahraničí.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

Fakulta sociálních studií
Program zajišťuje