Sociologie

• výzkumný záměr
• strukturovaný profesní životopis
• kopie magisterského diplomu
• seznam publikovaných prací, příp. separáty
• souhlas budoucího školitele/ školitelky

Podrobné informace
Doktorský program na katedře sociologie Fakulty sociálních studií MU přijímá přihlášky ke studiu od uchazeček a uchazečů, kteří získali univerzitní magisterský diplom v sociologii nebo v příbuzných vědních oborech (antropologie, demografie, etnografie, geografie, historie, filosofie, mediální studia, politologie, psychologie, ekonomie, právo, veřejná politika, apod.), ať už na některé z českých nebo zahraničních univerzit. Přihlášky uchazečů z jiných institucí velmi vítáme. Základní podmínkou účasti v přijímacím řízení je předložení stručného disertačního projektu, který je předmětem diskuze u příjímacího pohovoru. Komise hodnotí kvalitu projektu i debaty s uchazečem a doporučuje následně děkanovi (ne)přijetí. Obsahem komisionální přijímací zkoušky je odborná rozprava o předloženém návrhu projektu disertace. Katedra doporučuje uchazečům a uchazečkám, aby svůj projekt (a jeho finanční zajištění) konzultovali před přijímacím řízením s případným budoucím školitelem/školitelkou z katedry sociologie FSS MU. Není závazně stanoveno, že se studující mohou hlásit jen na témata předem vypsaná v rámci běžících projektů; i vlastní návrhy uchazečů jsou někdy akceptovány ze strany školitelů. Ze zkušenosti víme, že disertační výzkum, u něhož je silná synergie s existujícím, externě financovaným projektem školitele, je typicky úspěšnější, než výzkum navrhovaný jako solitérní. I proto solitérní projekty akceptujeme stále méně často a jen u skutečně vyzrálých, silně motivovaných uchazečů. Předpokládá se, že žadatel/ka v projektu zdůvodní svůj zájem o navrhované téma disertace a objasní jeho význam z hlediska sociologické teorie nebo sociální politiky. Návrh projektu předkládaný přijímací komisi musí být formulován podle jednotné struktury:

• předběžný název připravované disertační práce, vystihující její téma a předmět
• proč lze považovat téma a předmět za zajímavé (poznávací či praktický cíl)
• základní 2-3 výzkumné otázky (na níž hodlá disertace jakožto realizace projektu odpovědět)
• teoretický kontext: v jakých teoretických konceptech je téma uchopitelné a ke kterým dalším sociologickým či sociálním konceptům a problémům se vztahuje
• zdroj dat – určení výzkumného souboru, výzkumných jednotek a způsobu jejích výběru (u empirických projektů)
• u empirických projektů metodologický postup, metody a techniky, které budou použity, včetně metod sběru a analýzy dat
• předběžná základní bibliografie k tématu (načtená literatura – 5-10 nejdůležitějších publikací) – uvedená jednotně dle čs. normy nebo praxe Sociologického časopisu

• sociální nerovnosti (sociální mobilita, sociální třída, vzdělání, gender)
• rodina a populační vývoj (partnerství, fertilita, sexualita, životní běh, stárnutí, mezigenerační vztahy)
• kulturní sociologie (identity, kolektivní paměť, etnicita)

Maximální možný počet dosažených bodů u přijímací zkoušky činí 100 bodů. Pro úspěšné složení přijímací zkoušky je nutné získat minimálně 60 bodů.

Kritéria hodnocení uchazečů:

• Výzkumný projekt jako podklad pro přípravu disertační práce - max. 50 bodů
• Odborné znalosti v dané výzkumné oblasti - max. 30 bodů
• Jazykové znalosti (anglický jazyk aktivně slovem i písmem) - max. 10 bodů
• Předchozí zkušenosti ve výzkumu - max. 10 bodů

Doktorské studium sociologie je zaměřeno na výchovu vědeckých pracovníků a odborných analytiků v již vyhraněných oblastech jejich profesionálního zájmu. Doktorské studium usiluje o to připravit odborníky schopné teoretického i empirického myšlení umožňujícího jim identifikovat a analyzovat významné sociální a demografické procesy a trendy. Chce je vybavit znalostí literatury, prohloubit jejich schopnosti kriticky reflektovat jak tuto literaturu, tak i sociální realitu. Chce také rozšířit jejich metodologickou výbavu a především rozvinout jejich schopnost tvůrčí vědecké práce.

Doktorské studium oboru Sociologie (s profilací Populační studia) usiluje o to připravit odborníky schopné teoretického i empirického myšlení umožňujícího jim identifikovat, popsat, analyzovat a případně i předvídat významné sociální a demografické procesy a trendy a to zejména ty, které jsou spojené s velikostí, strukturou a prostorovým rozložením lidských populací, lidskými sídly a sociálně-ekonomickou infrastrukturou, jejím plánováním a využíváním. Studium chce u absolventů rozvinout schopnosti tvůrčí vědecké práce pro využití v akademickém i aplikovaném výzkumu, chce absolventy vybavit faktickými znalostmi, širokými metodologickými dovednostmi i schopností kriticky a reflexivně nahlížet na data nejrůznější povahy a to zejména s ohledem na nejrůznější uživatele výzkumů, expertních zpráv a statistických a demografických dat. Studium chce zásadně prohloubit znalosti z magisterského studia, rozšířit je o pochopení nejsložitějších teoretických výkladových schémat a o znalost mocnějších výzkumných a analytických metod, zejména těch z oblasti široce pojatých populačních studií.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• analyticky uchopit rozličné formy sociálního jednání, sociálních institucí, procesů a vztahů;
• vést samostatný empirický výzkum a tvůrčím způsobem vědecky pracovat v akademickém stejně jako aplikovaném výzkumu;
• kriticky reflektovat odbornou literaturu i sociální realitu;
• identifikovat, popsat, analyzovat a případně i předvídat významné sociální a demografické procesy a trendy;
• publikovat výsledky svého badatelského úsilí v odborném tisku (případně i cizojazyčném);
• prezentovat výsledky výzkumu odbornému publiku.

Cílem studia je odborná příprava sociologů pro akademickou a výzkumnou sféru a dále příprava sociálních expertů pro státní správu (krajské úřady, úřady práce, samospráva, uprchlické tábory a další), pro organizace zabývající se ekonomickou (průmyslové podniky, služby, marketingové společnosti a instituce zabývající se výzkumem veřejného mínění, redakce, nakladatelství a další) nebo mimoekonomickou (neziskové organizace, sociální hnutí, politické strany, zdravotnictví, školství – např. výuka společenských věd, humanitární organizace apod.) činností a též pro různé (státní i nestátní) expertní systémy, obecně pro potřeby sociálního státu.

Praxe není povinnou součástí studia.

V disertační práci autor/ka dokumentuje svou znalost a kritické zvládnutí existujícího teoretického diskursu i významných empirických šetření, týkajících se daného tématu v české i evropské/světové sociologii. V úvodu jasně formuluje: (1) výzkumný cíl a jeho širší teoretický kontext, (2) metodologický přístup a (3) v případě empirické práce relevantní popis zkoumané populace. Práce musí být přehledně strukturována a logicky konsistentní (mít spíše charakter monografie než výzkumné zprávy). Zpracování tématu má přispět k novému řešení zvoleného problému či k rozšíření informací o něm a být přínosem k dalšímu rozvoji sociologické teorie.

Rozsah práce se standardně pohybuje mezi 42 000- 51 000 slov či 316 000–386 000 znaků včetně mezer (asi 180 až 220 normostran) a nedoporučuje se ho překračovat. Práce může být předložena v českém, slovenském či anglickém jazyce. Obhajoba (stejně jako státní doktorská zkouška) se může konat v českém, slovenském, nebo anglickém jazyce.

Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (viz článek 31 Studijního a zkušebního řádu MU).