Biofyzika

Cílem oboru je profilovat studenty pro profesi samostatného tvůrčího pracovníka - biofyzika. Kromě upevnění a rozšíření teoretického a experimentálního fyzikálního zázemí včetně přiměřené znalosti matematických metod poskytuje obor vzdělání v oblasti fyzikální problematiky vlastností a projevů živých organizmů. Díky pevnému fyzikálnímu základu spolu se znalostí klíčových chemických, biochemických a biologických disciplín je biofyzikální nadstavba na kvalitativně vysoké úrovni. Absolvent má prohloubené vzdělání v blasti studia struktury biopolymerů a jejich interakcí s fyzikálními a chemickými faktory, genetiky (biofyzikální problémy mutageneze a genomiky) a membranologie (s důrazem na pochopení vztahu mezi strukturou, vlastnostmi a funkcí membrán).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• využít výpočetní techniku pro zpracování a analýzu dat
• popsat strukturu, funkci a dynamiky biomolekul na různých stupních úrovně rozlišení od buněčné až po atomární
• prezentovat výsledky na velmi vysoké úrovni v grafické, psané i mluvené formě
• orientovat se v oblasti interakce proteinů, nukleových kyselin a biomolekulárních komplexů
• navrhovat a vyhodnocovat experimenty k charakterizaci struktury a vazebných partnerů biomolekul
• orientovat se v biologických experimentech a práci v biologické laboratoři
• porozumět vztahům a pojmům z oblasti chemie v rozsahu oblasti studia biomolekul
• aplikovat matematicko-fyzikálních nástroje pro studium biologických procesů

Studium připravuje zejména k navazujícímu doktorskému studiu, a to buď na univerzitě nebo na ústavech Akademie věd České republiky, které absolventa kvalifikuje jako budoucího vědeckého pracovníka.

Absolvent se dobře uplatní v základním i aplikovaném výzkumu na vysokých školách, v laboratorních provozech a firmách, metrologických institucích, institucích využívajících informatiky, apod. Je schopen samostatné tvůrčí vědecké práce a řešení komplexnějších problémů, zpočátku alespoň v biofyzikálním oboru, na který se zaměřil.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Již od prvního semestru bakalářského studia mají studenti/ky možnost praxe v prostředí vědeckých laboratoří v rámci předmětu Samostatný projekt, který může ve třetím ročníku přejít do bakalářské práce. Navazující studium pak předpokládá vyšší zapojení do vědecké činnosti v rámci vědeckého týmu při řešení diplomové práce. Diplomové práce tak mohou být realizovány ve spolupráci s nanotechnologickými firmami jako např. Tescan, ThermoFisher Scientific či Delong Instruments a dalšími.

V závěrečné práci studenti/ky v úvodních kapitolách prokáží svou schopnost kriticky zpracovat odborný text a pracovat s poznatky a teoriemi daného oboru a tyto aplikovat na řešení tématu diplomové práce. Práce je zakončena vlastními výsledky a jejich zhodnocením v kontextu aktuálního stavu poznání a odborné literatury.

Pokyny o povinných částech, které mají být součástí bakalářských, diplomových a rigorózních prací na PřF MU a šablony pro závěrečné práce jsou předepsány

Opatřením děkana 3/2019.

Studentům/kám je k dispozici zdarma videokurz: Jak napsat diplomovou práci, který vznikl v rámci fondu rozvoje MU a radí studentům/kám při psaní diplomové případně i bakalářské práce. Videokurz mimo jiné zahrnuje tipy, jak omezit prokrastinaci a přinutit se začít pracovat. Videa jsou dostupná prostřednictvím Informačního Systému MU ve složkách: Dokumenty-->Přírodovědecká fakulta -->Videonahrávky-->Jak napsat DP https://is.muni.cz/do/sci/video/Jak_napsat_DP/

Studenti/ky mají standardně možnost vypracování závěrečné práce v českém, slovenském nebo anglickém jazyce, v relevantních případech mohou požádat o možnost sepsat práci i v jiném jazyce.

Absolventi biofyziky mohou pokračovat ve studiu na doktorském stupni na kterékoliv české nebo světové vysoké škole či univerzitě případně vědeckém institutu. Uplatnění ale absolventi navazujícího programu biofyziky nalézají bezproblémové uplatnění na trhu práce v oblastech od IT, přes biologické a výzkumné laboratoře až po ekonomicky nebo manažersky orientovaná pracovní místa.