Představení studijního programu
V rámci navazujícího magisterského programu Experimentální biologie rostlin si prohloubíte znalosti získané v bakalářském studiu a získáte více praktických dovedností při experimentální práci v laboratoři i v terénu. Studium vám umožní lépe porozumět transportním, metabolickým a regulačním procesům u rostlin a chápat jejich vzájemné souvislosti. Také vám umožní lépe porozumět reakcím rostlin na podmínky vnějšího prostředí a mechanismům, které za nimi stojí.
Naučíte se samostatně získávat aktuální vědecké informace z nejrůznějších zdrojů, kriticky je hodnotit a zpracovávat do ucelených zpráv. Získáte také praktické dovednosti jako je samostatné provádění a vyhodnocování vědeckých experimentů, včetně využití pokročilých statistických metod, a obsluhování měřicích přístrojů. Výsledky budete prezentovat v souvislosti s nejnovějšími poznatky.
Studentské projekty většinou úzce navazují na probíhající výzkum, takže výsledky studentských prací můžete uplatnit jako součást vědeckých publikací. Během studia se také můžete zúčastnit krátkých stáží a navštívit jiná pracoviště v České republice i v zahraničí a získat tak další cenné zkušenosti. Mimořádně talentovaní studenti se také mohou účastnit mezinárodních konferencí a vědeckých expedicí.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na následující otázky:
- Fascinuje vás schopnost rostlin přežít v často extrémních podmínkách?
- Chtěli byste se podílet na řešení vážného problému s nedostatkem potravin ve světě?
- Zajímá vás, jak a proč se změní společenstva rostlin kolem nás se změnou klimatu?
Souhlasně přikyvujete? Potom je studium v tomto programu správná volba.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem studia v tomto programu je prohloubení znalostí v biologii rostlin získaných v bakalářském studiu. Zejména je kladen důraz na praktické znalosti a dovednosti při experimentální práci. Tyto získané schopnosti zvyšují atraktivitu uplatnění absolventů zejména ve výzkumných a kontrolních organizacích i soukromých firmách zaměřených na výzkum a vývoj.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- dobře se orientovat ve stavbě různých typů rostlinných buněk, pletiv a orgánů a je schopen samostatně pozorovat struktury ve světelném mikroskopu.
- rozumět transportním, metabolickým a regulačním procesům u rostlin a chápat jejich vzájemné souvislosti.
- orientovat se v reakcích rostlin na podmínky vnějšího prostředí a rozumět mechanismům těchto reakcí.
- samostatně získávat aktuální vědecké informace z relevantních zdrojů, kriticky je hodnotit a zpracovávat je do ucelených zpráv.
- tvůrčím způsobem samostatně provádět výzkumnou a vývojovou činnost v různých oblastech experimentální biologie včetně vedení výzkumných projektových týmů.
- vlastní výsledky zpracovat, zařadit do současného stavu poznání, prezentovat je, diskutovat a obhájit.
- komunikovat o výsledcích své práce i obecně v oblasti přírodních věd v českém i anglickém jazyce.
- Uplatnění absolventa
Díky rozsahu absolvovaných kurzů a příležitosti nabýt praktických zkušeností můžete hledat uplatnění v základním i v aplikovaném biologickém výzkumu a také v oborech souvisejících s chemií životního prostředí, aplikovanou ekologií či ochranou životního prostředí.
Po ukončení studia získáte kvalifikaci pro práci ve státních i soukromých výzkumných ústavech (např. zemědělské výzkumné ústavy), v kontrolních organizacích (např. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa) nebo ve vzdělávacích institucích (na úrovni VŠ studia).
Uplatnění můžete najít také ve firmách zabývajících se projekty v oblasti ochrany životního prostředí, podporou zemědělské produkce nebo vývojem a výrobou vědeckých přístrojů. Část absolventů také pracuje v některých složkách státní správy (ministerstva, městské úřady, Agentura ochrany přírody apod.).
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Praktické zkušenosti absolventů nejsou striktně vyžadovány. Pracovní stáže na výzkumných institucích doma i v zahraničí vám však budou doporučovány a budeme vás v nich podporovat.
- Cíle kvalifikačních prací
Diplomová práce má charakter samostatné experimentální vědecké práce zahrnující stručný přehled současných poznatků o tématu, cíle a hypotézy, metodiku, výsledky, diskusi výsledků a přehled použitých informačních zdrojů. Autor má prokázat schopnost testovat experimentální hypotézy, výsledky správně statisticky vyhodnotit, prezentovat je vhodným způsobem v tabulkách a grafech a následně také interpretovat v souvislosti s aktuálními poznatky v dané oblasti.
- Návaznost na další studijní programy
Po absolvování navazujícího magisterského studia se můžete hlásit k postgraduálnímu studiu „Anatomie a fyziologie rostlin“.