„Procesy a vztahy v kulturních a přírodních krajinách v prostorových souvislostech“

Cílem studia programu Fyzická geografie je připravit odborníky pro instituce veřejné správy, komerční sféru a odborné instituce, kteří rozumí prostorovým aspektům jevů v kulturních a přírodních krajinách. Studium prohlubuje poznatky o atmosféře, hydrosféře, kryosféře, litosféře, reliéfu, půdách a biosféře; vede k pochopení struktury, procesů, interakcí a časoprostorové dynamiky přírodních složek krajinné sféry. Studium umožňuje specializaci v dílčích disciplínách fyzické geografie jakou jsou klimatologie, hydrologie, geomorfologie, biogeografie či kvartérní změny prostředí. Studium taktéž nabízí geografickou syntézu dílčích disciplín fyzické geografie prostřednictvím shrnujících témat krajinné ekologie, environmentální geografie, problematiky přírodních hazardů a důsledků probíhající environmentální změny (zejména klimatické). Studenti získají schopnost analyzovat krajinnou strukturu, krajinotvorné procesy a porozumět vzájemným interakcím mezi přírodními složkami krajiny a lidskou společností. Vedle teoretického porozumění přírodním složkám krajinné sféry studium nabízí osvojení metod a technik terénní práce, mapování krajiny, laboratorních postupů a geoinformačních technologií.

Studijní plány

Fyzická geografie (jednooborový)
prezenční, jednooborový

Studium

  • Cíle

    Cílem studia programu Fyzická geografie je připravit odborníky pro instituce veřejné správy, komerční sféru a odborné instituce, kteří rozumí prostorovým aspektům jevů v kulturních a přírodních krajinách. Studium prohlubuje poznatky o atmosféře, hydrosféře, kryosféře, litosféře, reliéfu, půdách a biosféře; vede k pochopení struktury, procesů, interakcí a časoprostorové dynamiky přírodních složek krajinné sféry. Studium umožňuje specializaci v dílčích disciplínách fyzické geografie jakou jsou klimatologie, hydrologie, geomorfologie, biogeografie či kvartérní změny prostředí. Studium taktéž nabízí geografickou syntézu dílčích disciplín fyzické geografie prostřednictvím shrnujících témat krajinné ekologie, environmentální geografie, problematiky přírodních hazardů a důsledků probíhající environmentální změny (zejména klimatické). Studenti získají schopnost analyzovat krajinnou strukturu, krajinotvorné procesy a porozumět vzájemným interakcím mezi přírodními složkami krajiny a lidskou společností. Vedle teoretického porozumění přírodním složkám krajinné sféry studium nabízí osvojení metod a technik terénní práce, mapování krajiny, laboratorních postupů a geoinformačních technologií.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • vysvětlit časoprostorovou dynamiku fungování přírodních krajinných složek, včetně jejich interakcí a vzájemného ovlivňování
    • provádět geografickou analýzu, syntézu a krajinný management územních jednotek různého prostorového měřítka (lokálních, regionálních, nadregionálních), včetně postižení zpětnovazebních mechanizmů mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny
    • identifikovat, modelovat a hodnotit přírodní hazardy a rizika postihující lidskou společnost
    • vysvětlit příčiny environmentálních změn (včetně klimatických) a jejich možné dopady na přírodní ekosystémy a lidskou společnost, řešit otázky adaptace lidské společnosti na environmentální změny
    • aplikovat nástroje geografických informačních systémů a postupy statistického zpracování dat při řešení konkrétních fyzickogeografických úloh
    • provádět terénní a laboratorní výzkum, včetně návrhu výzkumného designu, odběru a zpracování vzorků, mapování, sběru a interpretace dat
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent programu se dobře uplatní v orgánech státní správy a samosprávy, odborně zaměřených institucích i komerční sféře. Schopnost geografické syntézy přírodních procesů a jevů v krajině, včetně jejich vazeb na socioekonomickou sféru, nabízí absolventům široké možnosti profesního uplatnění. Absolvent je připraven k práci v orgánech státní správy a samosprávy (státní ochrana přírody, územní plánování, regionální rozvoj, hodnocení vlivu investic na životní prostředí apod.), projekčních a plánovacích firmách (tvorba povodňových plánů, revitalizace venkovské krajiny, pozemkové úpravy, geofyzikální průzkum apod.) či neziskových nevládních organizacích (environmentální výchova, kvalita životního prostředí, krajinný ráz apod.) . Teoretické i praktické znalosti a dovednosti mohou absolventi rovněž uplatnit ve státních či soukromých institucích, které se věnují základnímu a aplikovanému výzkumu či servisu pro státní správu; mezi takové instituce patří ústavy Akademie věd ČR (např. Ústav geoniky, Ústav výzkumu globální změny), Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav ST pro krajinu a okrasné zahradnictví. Absolventi rovněž získávají předpoklady pro práci výzkumných a pedagogických pracovníků na geografických katedrách univerzit.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Součástí studijního plánu je doporučený volitelný předmět Odborná praxe z geografie a kartografie v rozsahu 10 pracovních dní. Praxi je možné absolvovat v prvním nebo druhém roce magisterského studia. Praxe je studentům nabízena v institucích státní správy a samosprávy, odborných a výzkumných institucích a komerčních subjektech. Příkladem organizací a institucí, ve kterých studenti praxi absolvují, jsou krajské úřady, městské úřady, úřady správních obvodů rozšířené působnosti, Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Centrum dopravního výzkumu, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM a v neposlední řadě také řada soukromých projekčních a plánovacích kanceláří.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Diplomová práce může být zaměřena na řešení obecných otázek fyzické geografie, nejčastěji se však zabývá problémy dílčích disciplín fyzické geografie - klimatologie, hydrologie, geomorfologie, biogeografie, pedogeografie či krajinné ekologie. Práce má charakter odborné studie základního nebo aplikovaného výzkumu. Její povaha může být teoretická, empirická či metodologická. Ve většině případů se jedná o původní odbornou práci, může to však být také práce opřená o již zveřejněné texty a data přístupná pro sekundární analýzu. Podle povahy zadaného tématu prokazuje diplomant rovněž zvládnutí soudobých terénních, laboratorních, kartografických, geoinformatických a statistických metod a technik. Práci student zpracovává ve formě obsáhlejšího pojednání, jehož součástí jsou rovněž rešeršní přehled současného stavu problematiky a diskuze vlastních výsledků v kontextu současných znalostí o řešené problematice. Obvyklý rozsah práce je 60 až 80 stran textu, a to včetně schémat, grafů, tabulek, map či fotodokumentace. Práce podle potřeby obsahuje také vevázané či volné přílohy (např. mapy, plány, fotodokumentaci apod.) U každé práce je hodnoceno především splnění požadavků vyplývajících z jejího zadání, odborná úroveň, formální a jazyková úprava, kvalita a estetika provedení.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu na dané fakultě. Předpokládá se především možnost nástupu do doktorského studijního programu Fyzická geografie.

  • Další informace
    Informace o přijímacím řízení, průběhu a podmínkách studia lze nalézt na webových stránkách Geografického ústavu (http://www.geogr.muni.cz/).

Základní údaje

Název
Fyzická geografie
Zkratka
N-FYG
Kód
N0532A330004
Typ
magisterský navazující
Forma
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
RNDr.
Akreditace do
4. 8. 2028

Přírodovědecká fakulta
Program zajišťuje