Geoenvironmentální rizika a sanace

Posláním nového studijního programu „Geoenvironmentální rizika a sanace“ je příprava dostatečně kvalifikovaných absolventů uplatnitelných na trhu práce v oblasti aplikovaných geovědních disciplín. Jedním z hlavních a dlouhodobých požadavků zaměstnavatelů jsou praktické dovednosti a samostatnost absolventů. Cílem studia navrženého studijního programu je aktivní propojení teoretických poznatků a praktických cvičení v terénu, laboratořích a především v praxi formou povinných stáží tak, aby byl absolvent připraven samostatně řešit zadané úkoly v praxi v plném rozsahu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• užívat a vysvětlit základní geologickou terminologii a geologické poznatky, zejména v oboru geoenvironmentálních rizik, sanací, aj.
• pracovat s českou a cizojazyčnou odbornou literaturou.
• ovládat v dostatečné míře běžné metody terénních a laboratorních prací, navrhnout vhodný způsob sběru dat a provést jejich terénní sběr.
• zpracovat získaná data využitím vhodných informačních prostředků.
• samostatně řešit problémy geoenvironmentálních rizik a sanací, posoudit relevantnost dat, identifikovat problémy a navrhovat jejich řešení.
• orientovat se v potřebné legislativě.
• mít pilotní zkušenost s řešením zakázek týkajících se průzkumu rizik a navrhování sanačních opatření.
• vytvořit odbornou práci na základě vlastního výzkumu a prezentovat její výsledky na odpovídající úrovni jak v ústní, tak i písemné formě.

Po absolvování studia vás čeká práce v oblastech environmentální geologie, geochemie životního prostředí a hydrogeologie, a to především ve firmách, které řeší zahlazování následků těžby v důsledku ukončování důlních činností, revitalizaci krajiny, environmentální zátěže horninového prostředí v důsledku antropogenních aktivit, projektování nápravných opatření a řešení sanačních prací (patří mezi ně např. Aquatest, a.s., Geomin, Geotest, a.s., innogy, MND, Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o., EPS, s.r.o., DIAMO, s.p.).

Vedle uplatnění v praxi můžete pracovat i v aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, na vysokých školách či v různých výzkumných ústavech nebo ve specializovaných laboratořích.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Teoretická výuka je doprovázena cvičeními a praktickou výukou jak v terénu, tak i v laboratořích na přístrojích. Novou formou je výuka vědecko-výzkumných programů ve speciální počítačové laboratoři. K vlastnímu výzkumu se pak určitě dostanete při práci na svém diplomovém úkolu.

Zkušenosti z praxe však získáte zejména ve firmách, které se riziky a sanacemi zabývají. Tato zkušenost je neocenitelným bonusem studia ve studijním programu Geoenvironmentální rizika a sanace.

V diplomové práci student prokazuje schopnost samostatně řešit problém odpovídající obtížnosti včetně práce s literaturou, zpracování a interpretace výsledků a jejich prezentace.

Student má právo navrhovat téma své závěrečné práce na základě témat vypsaných pro daný studijní program, popř. i mimo tuto nabídku, pokud s tím vyjádří souhlas vedoucí práce a navržené téma vypíše. Témata závěrečných prací schvaluje ředitel ústavu.

Součástí předmětů závěrečné práce je vypracování a odevzdání tzv. rešerše, tj. dostatečně kvalitního písemného shrnutí současného stavu znalostí o zpracovávané problematice na základě primárních zdrojů (tj. odborných článků) včetně seznamu citované literatury.

Data použitá pro vypracování diplomové práce by měla být získána vlastním terénním či laboratorním výzkumem, výjimečně mohou být přejata. Data musí být tvůrčím způsobem zpracována a interpretována tak, aby diplomová práce přinesla nové poznatky.

Formální obsah diplomové práce je stanoven opatřením děkana. Rozsah jádra závěrečné práce (tj. text a obrázky kapitol Úvod až Závěr včetně) nesmí překročit 50 stran. Minimální rozsah práce není stanoven.

Pokud vás zaujmou spíše teoretické aspekty rizik a sanací, případně se budete chtít věnovat vyvíjení nových metod jejich průzkumu a zpracování, můžete využít příležitost k dalšímu studiu v doktorském studijním programu Geologie, který bude počátkem vaší vědecké dráhy.