EN

Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

„Krajina a lidská společnost nejen v prostorových souvislostech“

Program je koncipován jako dvouoborový a navazuje na příslušné bakalářské studium programu Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání. Cílem studia je poskytnout učitelskou způsobilost pro výuku zeměpisu/geografie na středních školách včetně víceletých gymnázií v souladu se současnými vzdělávacími požadavky, se znalostí obdobné způsobilosti ve vyspělých zemích a možnými trendy/scénáři vývoje geografického vzdělávání u nás i ve světě. Studium vychází z geografie jako vědní disciplíny, z pedagogických disciplín a jejich propojení v geografickém kurikulu a vedení výuky zeměpisu. V rámci oborové didaktiky absolvent získá teoretické základy a praktické didaktické dovednosti, které mu umožní získané vědomosti redukovat a srozumitelně prezentovat středoškolským žákům (studentům). Povinnou součástí studia jsou pedagogické praxe ze zeměpisu na střední škole. Kvalitní odborné znalosti a samostatná odborná činnost absolventovi umožní smysluplně pracovat s nadanými žáky/studenty se zájmem o zeměpis a environmetální problematiku obecně. Zvláštní pozornost je při studiu věnována postavení geografie v RVP/ŠVP, státní maturitě, roli zeměpisu v environmentálním vzdělávání a participaci zeměpisu v integrovaných předmětech společenskovědních a přírodovědních, a rovněž v geoinformačních technologiích a ICT.

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Program je koncipován jako dvouoborový a navazuje na příslušné bakalářské studium programu Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání. Cílem studia je poskytnout učitelskou způsobilost pro výuku zeměpisu/geografie na středních školách včetně víceletých gymnázií v souladu se současnými vzdělávacími požadavky, se znalostí obdobné způsobilosti ve vyspělých zemích a možnými trendy/scénáři vývoje geografického vzdělávání u nás i ve světě. Studium vychází z geografie jako vědní disciplíny, z pedagogických disciplín a jejich propojení v geografickém kurikulu a vedení výuky zeměpisu. V rámci oborové didaktiky absolvent získá teoretické základy a praktické didaktické dovednosti, které mu umožní získané vědomosti redukovat a srozumitelně prezentovat středoškolským žákům (studentům). Povinnou součástí studia jsou pedagogické praxe ze zeměpisu na střední škole. Kvalitní odborné znalosti a samostatná odborná činnost absolventovi umožní smysluplně pracovat s nadanými žáky/studenty se zájmem o zeměpis a environmetální problematiku obecně. Zvláštní pozornost je při studiu věnována postavení geografie v RVP/ŠVP, státní maturitě, roli zeměpisu v environmentálním vzdělávání a participaci zeměpisu v integrovaných předmětech společenskovědních a přírodovědních, a rovněž v geoinformačních technologiích a ICT.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Absolventi dokážou připravovat a vést výuku za využití rozmanitých metod.
    • Absolventi dokážou zvládat nestandardní situace ve výuce i mimo ni, dokážou diagnostikovat a rozvíjet klima ve třídě.
    • Absolventi dokážou motivovat a aktivizovat žáky, podporují demokratické principy ve třídě a ve škole.
    • Absolventi rozumí aktuální školské politice a trendům ve vzdělávání, dokážou spolupracovat se svými kolegy a vedením školy na vizích a rozvoji školy.
    • Absolventi znají a dokážou využívat diagnostické a evaluační nástroje, pomocí kterých mohou identifikovat zvláštnosti prostředí a potřeby jednotlivých žáků.
    • Absolventi dokážou využívat podpůrných opatření k individualizaci výuky, umí spolupracovat s poradenskými subjekty.
    • Absolventi se orientují v možnostech hodnocení žáků i evaluace vlastní výuky.
    • Absolventi jsou schopni porozumět aktuálním poznatkům základních geografických disciplín.
    • Absolventi jsou schopni provádět geografickou analýzu a syntézu územních jednotek různého prostorového měřítka (lokálních, regionálních, nadregionálních).
    • Absolventi umí srozumitelně vysvětlit žákům SŠ složité přírodní jevy, procesy a interakce mezi přírodními a socioekonomickými složkami krajiny.
    • Absolventi umí aplikovat získané poznatky z oboru geografie a kartografie a využít je ve tvorbě školního geografického kurikula jako součásti ŠVP a při vedení geografické výuky, resp. dalším geografickém a environmentálním vzdělávání.
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi NMgr. studijního programu Učitelství geografie a kartografie pro střední školy budou prioritně působit jako učitelé zeměpisu na středních školách (gymnáziích a středních odborných školách). S ohledem na školskou a legislativní realitu však mohou absolventi nacházet své uplatnění také jako učitelé základních škol. Tato rozšířená možnost uplatnění je zohledněna v obsazích všech povinných předmětů. Profil absolventa vychází ze širokého spektra kompetencí, kterými by měl učitel disponovat. Absolvent má řadu kompetencí nezbytných pro výkon učitelství – znalosti i dovednosti týkající se vzdělávání žáků, řízení třídy i řešení specifických situací spojených s výukou a žáky. Znalosti z oboru geografie a kartografie a příslušné oborově didaktické kompetence zajišťují vysokou znalost daného oboru přiměřenou očekávaným požadavkům středních škol a schopnost absolventů zprostředkovávat poznatky daného oboru žákům/studentům v souladu se vzdělávacím programem dané školy za využití celé řady didaktických metod. Absolventi jsou také vybaveni schopnostmi a dovednostmi vést pedagogickou komunikaci se žáky/studenty, jejich rodiči, kolegy a jinými subjekty (sociální a komunikační kompetence), výchovně působit a motivovat žáky, řídit třídy, participovat na chodu školy a řešit specifické situace spojené s výukou (pedagogicko-psychologické kompetence). Mimo to jsou absolventi vybaveni také diagnostickými a speciálně pedagogickými kompetencemi, které jim umožňují rozpoznávat individuální vzdělávací a jiné potřeby žáků/studentů, individualizovat nároky na jednotlivé žáky/studenty, spolupracovat s poradenskými specialisty a uplatňovat širokou škálu podpůrných opatření v rámci inkluzivního přístupu. Získané kompetence z geografie a kartografie umožňují uplatnění absolventů mj. i v environmentálním vzdělávání ve specializovaných zařízeních (centra ekologické výchovy, informační centra správ CHKO a NP), ve vzdělávání dospělých, v nadacích podporujících vzdělávání (i dospělých), popř. i v orgánech místní a regionální správy a samosprávy či v dalších institucích zabývajících se problematikou územního rozvoje a ochranou životního prostředí.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Součástí studijního plánu jsou následující praxe a související předměty:

    Pedagogická praxe 1 - třítýdenní praxe ve vybrané škole. Praxe je možná až po absolvování předmětu Geografické kurikulum, tj. mezi podzimním a jarním semestrem. Pedagogická praxe 2 - povinností studenta je absolvovat alespoň 10 hodin náslechů, 10 hodin výstupů pod dohledem cvičného učitele a odvést 10 hod asistentských prací na škole. Souvislá pedagogická praxe - ve studijním plánu je nasazena na začátek posledního semestru studia v délce trvání 2 týdny a může být absolvována na střední škole dle vlastního výběru. Praxe je společná pro oba studované obory. Reflexe pedagogické praxe - tento předmět si studenti budou povinně zapisovat v semestru, ve kterém realizují některou průběžnou pedagogickou praxi. Předmět bude probíhat na půdě PřF a bude sestávat zejména z moderovaných diskusí nad konkrétními situacemi, se kterými se studenti na praxích setkali. Reflektivní seminář 1 a 2 - dvousemestrální předmět typicky předcházející zápis vlastní pedagogické praxe na střední škole (alespoň jeho první část). Je zacílen na okamžitou reflexi a na didaktický výstup studenta od přítomných: vlastních spolužáků, pozvaných studentů SŠ, zkušeného SŠ učitele, VŠ učitele – akademika.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Součástí magisterského studia je vypracování diplomové práce z geografie nebo z druhé oboru studia, čímž student prokazuje schopnost samostatně řešit odborný problém včetně práce s literaturou, zvládnutí základních výzkumných, terénních, statistických a geoinformačních metod, zpracování a interpretace výsledků a jejich prezentace. Téma diplomové práce musí být geografické nebo kartografické (nebo z druhého oboru), zacílené na využití ve vzdělávání. Témata diplomových prací vypisuje Geografický ústav na návrh učitelů a zveřejňuje v Informačním systému. Student si volí téma svobodně z aktuální nabídky. O zadání diplomové práce na zvolené téma žádá student učitele, který téma navrhl. Student může kterémukoliv učiteli Geografického ústavu navrhnout téma své diplomové práce nebo se na tomto tématu dohodnout. V tomto případě vypisuje učitel téma diplomové práce už pro konkrétního studenta. Zadáním diplomové práce se učitel, který téma vypsal, stává pro studenta, který si ho vybral, vedoucím diplomové práce. Geografický ústav písemné zadání diplomových prací registruje a archivuje. Obvyklý rozsah práce je 60 až 80 stran textu, a to včetně schémat, grafů, tabulek, map, fotodokumentace a povinné didaktické části. Práce podle potřeby obsahuje také vevázané či volné přílohy (např. mapy, plány, fotodokumentaci apod.) U každé práce je hodnoceno především splnění požadavků vyplývajících z jejího zadání, odborná a didaktická úroveň, formální a jazyková úprava, kvalita a estetika provedení.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu může po složení přijímací zkoušky pokračovat ve studiu na některém z oborů doktorského studijního programu Geografie na dané fakultě – obory však nejsou orientovány na geografické vzdělávání.

  • Další informace
    Informace o přijímacím řízení, průběhu a podmínkách studia lze nalézt na webových stránkách Přírodovědecké fakulty MU, http://www.sci.muni.cz/cz/PriMgr/ a Geografického ústavu, http://www.geogr.muni.cz/.

Základní údaje

Název
Učitelství geografie a kartografie pro střední školy
Zkratka
N-UCZ
Kód
N0114A300022
Typ
magisterský navazující
Forma
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
RNDr.
Akreditace do
24. 9. 2028

Přírodovědecká fakulta
Program zajišťuje