Poznejte svoji minulost

Představení studijního programu

Obsahem studia je příprava k učitelskému povolání v oboru dějepis. Největší prostor je věnován didaktice dějepisu a dalším didakticky zaměřeným předmětům: kritické myšlení v předmětu dějepis, archivnictví, historická geografie, výuka regionálních dějin, dějiny vědy a techniky, dějiny kultury. Získáte hluboký průnik do problematiky učitelství dějepisu, široký rozhled a pedagogickou praxi, což vytvoří předpoklad pro vaše další uplatnění.

Teoretickou výuku doplňuje praxe na základních školách, studium v archivech a práce s pamětníky při přípravě diplomové práce.

Máte dobré uplatnění jako učitelé dějepisu na 2. stupni základních škol a v nižších ročnících gymnázií nebo ve všech dalších oborech souvisejících s historií (pracovníci muzeí, turističtí průvodci apod.) Během studia se můžete věnovat samostatné badatelské činnosti a její výsledky prezentovat na studentských vědeckých konferencích. Nejlepší studenti mohou participovat na odborných textech v časopisech vydávaných katedrou historie.

Je studium programu pro vás?

Zaujalo vás studium Učitelství dějepisu? Odpovězte si na tyto otázky:

  • Baví vás komunikace s pamětníky, odborníky i laickou veřejností?

  • Zvládáte si zapamatovat velké množství dat a událostí?

  • Jste schopni propojovat znalosti do logické struktury?

  • Dokážete přesně a trpělivě jako detektivové hledat pamětníky událostí, pátrat v archivu, nacházet informace v knihovně?

Pokud stále souhlasně přikyvujete, podejte si přihlášku! Studium v navazujícím programu navazuje na akreditovaný bakalářský program Dějepis se zaměřením na vzdělávání, proto je vhodné jeho absolvování.

Kombinovaná forma studia

Studijní program se vypisuje také v kombinované formě v  kombinaci s Učitelstvím německého a ruského jazyka. Kombinované studium probíhá v pátek (každý semestr pět desetihodinových konzultací).

Studijní plány

Studium

  • Cíle

    Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

    Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

    Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
    • používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
    • používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími,.
    • popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
    • reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci
    • vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě.
    • výkonu profese učitele dějepisu na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií;
    • je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

  • Uplatnění absolventa

    Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele dějepisu na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

  • Regulovaná povolání
    • Učitel druhého stupně základní školy
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
    6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií. Zaměřují se na reflexi a sebereflexi studentů v roli učitele. Jedná se o předměty Učitelská praxe 1 (1. semestr), Učitelská praxe 2 (2. semestr), Učitelská praxe 3 (3. semestr), na které navazuje předmět Seminář k učitelské praxi (v 1. a 2. semestru).

    Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává. Praxi nemusíte absolvovat v případě, že jste v době nástupu do studia nebo dříve (max. před pěti lety) byli zaměstnáni jako učitelé na základní škole, kde jste vyučovali obor, který hodláte na PdF MU studovat. Bližší informace najdete zde.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 81 000 – 130 000 znaků včetně mezer, tj. 45 – 60 normostran.

    Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

    Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

    prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

    pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

    prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

    prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent navazujícího magisterského studia může po splnění podmínek přijetí pokračovat v doktorském studiu pedagogiky se zaměřením na didaktiku dějepisu.

Základní údaje

Zkratka
N-DE2
Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

82
počet aktivních studentů
60
počet závěrečných prací

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje