"K získání vědomostí jsou potřebné především dvě věci, totiž láska čili náklonnost a píle čili vytrvalost." (Křištan z Prachatic, Algorismus prosaycus)

Cíle studijního programu

V souladu s § 49 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, uplatňujeme při přijímání přihlášek ke studiu v navazujících magisterských studijních programech podmínku příbuznosti zvoleného programu s absolvovaným bakalářským studiem.

Tento studijní program je určen absolventům bakalářského studia stejného zaměření (resp. stejné kombinace programů).

Studium směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru Matematika (v kombinaci dvou aprobačních předmětů) jako součásti vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Studium proto poskytuje studentům znalosti a dovednosti v oboru matematika a její didaktika, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol, dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství.

Cílem studia tedy je připravit absolventy na výkon profese učitele matematiky na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, dále rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní matematické skupiny a společnosti.

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    V souladu s § 49 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, uplatňujeme při přijímání přihlášek ke studiu v navazujících magisterských studijních programech podmínku příbuznosti zvoleného programu s absolvovaným bakalářským studiem.

    Tento studijní program je určen absolventům bakalářského studia stejného zaměření (resp. stejné kombinace programů).

    Studium směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru Matematika (v kombinaci dvou aprobačních předmětů) jako součásti vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Studium proto poskytuje studentům znalosti a dovednosti v oboru matematika a její didaktika, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol, dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství.

    Cílem studia tedy je připravit absolventy na výkon profese učitele matematiky na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, dále rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní matematické skupiny a společnosti.

    Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

    Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

    Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Působit jako učitel matematiky na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií.
    • Všímat si použití matematiky v jiných oborech, včetně prostředí školy, a schopnost poukázat na souvislost matematiky s jinými předměty.
    • Rozvíjet profesní dovednosti a získávat poznatky z matematických disciplín a příbuzných vědních disciplín, které využije ve své učitelské praxi.
    • Pracovat v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností nebo mentoringem.
    • Plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
    • Používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
    • Používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími, a rodiči.
    • Popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
    • Reflektovat zkušenosti z vlastní praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi; kriticky nahlížet vlastní postoje k edukaci a posuzovat své jednání v roli učitele; pojmenovat silné a slabé stránky svého profesního výkonu.
    • Vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce.
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele matematiky na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech z oboru matematiky. Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho didaktickými znalostmi obsahu výuky matematiky na základních školách a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

  • Regulovaná povolání
    • Učitel druhého stupně základní školy
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.

    Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.

    Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr). Celkově jsou tyto praxe v rozsahu 280 hodin (dvouoborové studium), na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi . Seminář k učitelské praxi si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.

    Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

  • Cíle kvalifikačních prací

    V závěrečné práci studenti prokážou schopnost orientovat se v otázkách oboru matematika nebo didaktika matematiky, schopnost srozumitelně vymezit výchozí stav poznání a navrhnout metody řešení zpracovávaného problému. Diplomové práce navazujícího magisterského studia zpracovávají buď témata odborné matematiky, nebo matematiky školské. V pracích z didaktiky matematiky prokážou studenti schopnost navrhnout vhodné kvalitativní nebo kvantitativní výzkumné šetření. V případě kvantitativního šetření provedou jeho vhodné statistické zpracování a vyvození závěrů. Studenti prokážou schopnost pracovat se zdroji. Všechny informace použité v textu musí být citovány podle platné normy. Kromě práce s literaturou je třeba také formulovat vlastní myšlenky.

    Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

    Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

    Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

    prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

    pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

    prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

    prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

  • Návaznost na další studijní programy

    Po absolvování studijního programu "Učitelství matematiky pro základní školy" může student pokračovat v doktorském studijním programu v oboru "Pedagogika" se zaměřením na teorii vyučování matematice nebo i v jiném doktorském programu zaměřeném na aplikaci matematiky (např. Obecné otázky matematiky, Historie matematiky apod.)

  • Další informace

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Titul
Mgr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština
Akreditace do
24. 9. 2024

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje