Učitelství matematiky pro základní školy

V souladu s § 49 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, uplatňujeme při přijímání přihlášek ke studiu v navazujících magisterských studijních programech podmínku příbuznosti zvoleného programu s absolvovaným bakalářským studiem.

Tento studijní program je určen absolventům bakalářského studia stejného zaměření (resp. stejné kombinace programů).

Studium směřuje k přípravě učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru Matematika (v kombinaci dvou aprobačních předmětů) jako součásti vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Studium proto poskytuje studentům znalosti a dovednosti v oboru matematika a její didaktika, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti reflexe procesu výuky na odpovídajících typech a stupních škol, dovednost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství.

Cílem studia tedy je připravit absolventy na výkon profese učitele matematiky na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, dále rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní matematické skupiny a společnosti.

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Působit jako učitel matematiky na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií.
• Všímat si použití matematiky v jiných oborech, včetně prostředí školy, a schopnost poukázat na souvislost matematiky s jinými předměty.
• Rozvíjet profesní dovednosti a získávat poznatky z matematických disciplín a příbuzných vědních disciplín, které využije ve své učitelské praxi.
• Pracovat v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností nebo mentoringem.
• Plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• Používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• Používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími, a rodiči.
• Popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• Reflektovat zkušenosti z vlastní praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi; kriticky nahlížet vlastní postoje k edukaci a posuzovat své jednání v roli učitele; pojmenovat silné a slabé stránky svého profesního výkonu.
• Vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce.

Po absolvování studia budete plně připraveni k výkonu profese učitele/učitelky matematiky na základní škole a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Kromě toho získáte také kvalifikaci k působení v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.

Budete připraveni zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech z oboru matematiky, dále na získaných didaktických znalostech obsahu výuky matematiky na základních školách a širších obecných pedagogických a psychologických znalostech a dovednostech. Mezi ně patří jak znalosti širších základů vzdělávání a výchovy, tak znalosti vzdělávacích a výchovných postupů, znalosti o aktérech vzdělávání a výchovy a další.

• Učitel druhého stupně základní školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe jsou koncipovány jako ucelený systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele/učitelky. Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních znalostí nezbytných při každodenní práci vyučujícího, seznámení se s rolemi, do nichž při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky.

Během praxe, která tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů, získáte reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele/učitelky. Na praxe navazuje ně předmět Seminář k učitelské praxi. Na tomto semináři vám poskytneme prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe, díky čemuž si prohloubíte své reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti. Systém praxí i reflektivní semináře jsou pravidelně hodnoceny.

Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává. Praxi nemusíte absolvovat v případě, že jste v době nástupu do studia nebo dříve (max. před pěti lety) byli zaměstnáni jako učitelé na základní škole, kde jste vyučovali obor, který hodláte na PdF MU studovat. Bližší informace najdete zde.

V závěrečné práci studenti prokážou schopnost orientovat se v otázkách oboru matematika nebo didaktika matematiky, schopnost srozumitelně vymezit výchozí stav poznání a navrhnout metody řešení zpracovávaného problému. Diplomové práce navazujícího magisterského studia zpracovávají buď témata odborné matematiky, nebo matematiky školské. V pracích z didaktiky matematiky prokážou studenti schopnost navrhnout vhodné kvalitativní nebo kvantitativní výzkumné šetření. V případě kvantitativního šetření provedou jeho vhodné statistické zpracování a vyvození závěrů. Studenti prokážou schopnost pracovat se zdroji. Všechny informace použité v textu musí být citovány podle platné normy. Kromě práce s literaturou je třeba také formulovat vlastní myšlenky.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Po absolvování studijního programu „Učitelství matematiky pro základní školy“ můžete pokračovat v doktorském studijním programu na Pedagogické fakultě v oboru „Pedagogika“ se zaměřením na teorii vyučování matematice nebo i v jiném doktorském programu. Například na Přírodovědecké fakultě MU, se jedná o programy zaměřené na aplikaci matematiky (Obecné otázky matematiky a fyziky, Historie matematiky apod.).