Cíle studijního programu

Studium Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy se zaměřuje na přípravu učitelů základních škol pro vzdělávání v oblasti Člověk a zdraví (v budoucnosti pravděpodobně Člověk, osobnost, zdraví a bezpečí), vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Tímto studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Studium poskytuje studentům integrované kompetence vycházející z kurikula výchovy ke zdraví a její didaktiky, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti, reflexe procesu výuky a učení na odpovídajících typech a stupních škol, schopnost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými znalostmi (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické kurikulární prameny pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje kompetenční pojetí kurikula, princip interdisciplinarity (propojení pedagogických a psychologických předmětů) a princip přesahující jednotlivé obory - princip transdisciplinarity, princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na ostatní zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je vedle podpory digitalizace a informačních technologií také podpora inkluze, která je společně s digitalizací, ale také problematikou osobnostního rozvoje vnímána jako průřezové téma (zároveň je inkluze podpořena samostatným předmětem).

Cílem studia je připravit absolventy na výkon profese učitele výchovy ke zdraví na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, dále rozvíjet profesní kompetence ve zdravovědných a psychosociálních oblastech a jim příbuzných vědních disciplínách, které absolventi využijí ve své učitelské praxi, příp. v doktorském studiu, získávat zdravovědné vědomosti a dovednosti v prostředí školy, rozvíjet zdravovědné kompetence směrem k jejich využití v praxi a rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní skupiny a společnosti.

Studijní plány

Studium

  • Cíle

    Studium Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy se zaměřuje na přípravu učitelů základních škol pro vzdělávání v oblasti Člověk a zdraví (v budoucnosti pravděpodobně Člověk, osobnost, zdraví a bezpečí), vymezené v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Tímto studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Studium poskytuje studentům integrované kompetence vycházející z kurikula výchovy ke zdraví a její didaktiky, z pedagogických a psychologických disciplín s oporou o aktuální výzkumné poznatky, dovednosti, reflexe procesu výuky a učení na odpovídajících typech a stupních škol, schopnost sebereflexe v roli učitele a přijetí morálních závazků a etiky učitelství. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými znalostmi (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

    Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické kurikulární prameny pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

    Studium akcentuje kompetenční pojetí kurikula, princip interdisciplinarity (propojení pedagogických a psychologických předmětů) a princip přesahující jednotlivé obory - princip transdisciplinarity, princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na ostatní zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je vedle podpory digitalizace a informačních technologií také podpora inkluze, která je společně s digitalizací, ale také problematikou osobnostního rozvoje vnímána jako průřezové téma (zároveň je inkluze podpořena samostatným předmětem).

    Cílem studia je připravit absolventy na výkon profese učitele výchovy ke zdraví na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, dále rozvíjet profesní kompetence ve zdravovědných a psychosociálních oblastech a jim příbuzných vědních disciplínách, které absolventi využijí ve své učitelské praxi, příp. v doktorském studiu, získávat zdravovědné vědomosti a dovednosti v prostředí školy, rozvíjet zdravovědné kompetence směrem k jejich využití v praxi a rozvinout základní postoje a hodnoty absolventů tak, aby se stali aktivními, zodpovědnými a samostatnými členy své profesní skupiny a společnosti.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • používat potřebné kompetence v oblasti výchovy ke zdraví a didaktiky výchovy ke zdraví a aplikovat je v didaktických situacích;
    • formulovat výzkumné otázky související s problematikou dané vzdělávací oblasti a její aplikací ve školní výuce, stanovovat hypotézy, pracovat s výzkumnými technikami;
    • vytvořit vlastní výukový projekt;
    • kvalifikovaně posoudit odborné zdroje pro použití ve výuce výchovy ke zdraví;
    • aplikovat kompetence související s prací pedagoga v oblasti výchovy ke zdraví;
    • znát základní kurikulární prameny výchovy ke zdraví na základní škole;
    • aplikovat uvedené kompetence i do práce odborného pracovníka v oblasti podpory a ochrany zdraví ve státní sféře, v neziskových organizacích i v soukromém sektoru;
    • plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni  dle stanovených profesních kompetencí;
    • používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a hodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
    • používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
    • vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovni kultury, politiky a praxe školy;
    • vytvářet inkluzivní prostředí ve školní třídě, aplikovat strategie individualizace a diferenciace ve výuce;
    • popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
    • reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení.
  • Uplatnění absolventa

    Studiem magisterského stupně vzdělávacího programu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle §20 zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných kompetencích z programu výchovy ke zdraví. Účinnost profesního jednání je podmíněna jeho didaktickými znalostmi obsahu vzdělávání výchovy ke zdraví na základních školách a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými kompetencemi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, vědomostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

  • Regulovaná povolání
    • Učitel druhého stupně základní školy
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.

    Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a hodnocení vzdělávacího procesu. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele. Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr), na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi . Seminář k učitelské praxi si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti. Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených, tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

    Integrující složkou programu jsou reflektované pedagogické praxe. Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravil jej nejprve na plnohodnotné zvládnutí role učitele. Praxe v navazujícím magisterském studiu jsou nadstavbou na praxe realizované v přípravě na roli asistenta v bakalářském studiu. Na konci praxí v magisterském studiu by student měl autonomně působit ve třídě a stát se začínajícím učitelem, který své kompetence rozvíjí v dalším vzdělávání.

    Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat kompetence získané v průběhu studia k řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

    Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 k realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

    Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

    - prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

    - pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

    - prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže stylistické kompetence v rámci tvorby odborného textu;

    - prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

    Preferované tematické okruhy diplomových prací z oblasti výchovy ke zdraví i další pokyny ke zpracování diplomové práce jsou zveřejněny na stránkách katedry: http://katedry.ped.muni.cz/vychova-ke-zdravi/pro-studenty

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studijním programu Pedagogika.

Základní údaje

Zkratka
N-VZ2
Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

48
počet aktivních studentů
7
počet závěrečných prací

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje