Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• teoreticky vysvětlit a implementovat databázové a informační systémy, webové prezentace včetně využití programovacích jazyků, tvořit a využívat e-learningové materiály a v návaznosti na znalosti získané v bc. stupni studia vést výuku v oblasti ICT;
• pracovat s technickými materiály a konstrukčními stavebnicemi a navrhovat cíle v oblasti praktických činností na ZŠ, orientovat se v novinkách ve vědě a technice;
• aplikovat postupy a navrhovat cíle v oblasti elektrotechniky elektronických řídicích systémů a aplikovat tyto poznatky do praxe učitele;
• pracovat s modely a konstruovat v oblasti CAD i 3D grafiky pro oblasti techniky a technických zájmových činností;
• pracovat s odbornou a vědeckou literaturou a odborným textem, tvořit výukové pomůcky a materiály, experimentálně ověřovat postupy a zpracovávat základní pedagogicky orientovaný výzkum;
• aplikovat didaktické postupy ve výuce s využitím odborných znalostí získaných ve všech oblastech studia;
• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a pro práci se skupinou nebo třídním kolektivem, komunikovat s žáky, vyučujícími, s rodiči a jinými odborníky;
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlížet vlastní postoje k edukaci;
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě.

Studiem magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel na druhém stupni základních a středních škol. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu).

• Učitel druhého stupně základní školy
• Učitel střední školy

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Povinnou součástí studia programu je reflektovaná praxe provázená supervizí v celkovém rozsahu stanoveném studijním plánem. Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravil jej nejprve na plnohodnotné zvládnutí role učitele. Praxe v navazujícím magisterském studiu jsou nadstavbou na praxe realizované v přípravě na roli asistenta v bakalářském studiu. Na konci praxí v magisterském studiu by student měl autonomně působit ve třídě a stát se začínajícím učitelem, který své kompetence rozvíjí v dalším vzdělávání.

Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.

Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.

Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr). Celkově jsou tyto praxe v rozsahu 360 hodin u dvouoborů, 180 hodin major či minor, na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi. Seminář k učitelské praxi si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.

Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

Absolvent magisterského studijního programu může pokračovat v odpovídajících doktorských programech.