Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy
Cíle studijního programu
Studium učitelství technické a informační výchovy otevírá studentům cestu k pochopení techniky a informatiky v širším slova smyslu a představuje techniku a informatiku jako moderní a společnosti užitečnou vědeckou disciplínu orientovanou na nejnovější technologie v technických a informatických oborech. Základním cílem vzdělávání v oboru Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy je připravit plně kvalifikovaného učitele disponujícího solidními vědomostmi a dovednostmi z oborů technika, informatika a jejich didaktik. Obsahem navazujícího magisterského stupně je syntéza nabytých odborných znalostí a rozvoj znalostí a dovedností v oborové didaktice techniky a informatiky. Syntetizující předměty tvoří odborné (např. Novinky ve vědě a technice), informatické (např. Interaktivita a e-learning) a odborně-informatické předměty (Technická zájmová činnost – stavba a programování robotů). Oborová didaktika je zastoupena didaktickými předměty. Předměty Didaktika – dřevo a kovy, Didaktika – elektrotechnika a elektronika, Didaktika – exkurze se soustřeďují na problematiku didaktiky v technickém vzdělávání. Integraci didaktiky a informatiky se věnuje Didaktika – informatika a částečně Didaktika – exkurze. Nedílnou součástí studia jsou předměty orientované na praktické činnosti a technickou zájmovou činnost.
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).
Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.
Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
Studijní plány
Studium
- Cíle
Studium učitelství technické a informační výchovy otevírá studentům cestu k pochopení techniky a informatiky v širším slova smyslu a představuje techniku a informatiku jako moderní a společnosti užitečnou vědeckou disciplínu orientovanou na nejnovější technologie v technických a informatických oborech. Základním cílem vzdělávání v oboru Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy je připravit plně kvalifikovaného učitele disponujícího solidními vědomostmi a dovednostmi z oborů technika, informatika a jejich didaktik. Obsahem navazujícího magisterského stupně je syntéza nabytých odborných znalostí a rozvoj znalostí a dovedností v oborové didaktice techniky a informatiky. Syntetizující předměty tvoří odborné (např. Novinky ve vědě a technice), informatické (např. Interaktivita a e-learning) a odborně-informatické předměty (Technická zájmová činnost – stavba a programování robotů). Oborová didaktika je zastoupena didaktickými předměty. Předměty Didaktika – dřevo a kovy, Didaktika – elektrotechnika a elektronika, Didaktika – exkurze se soustřeďují na problematiku didaktiky v technickém vzdělávání. Integraci didaktiky a informatiky se věnuje Didaktika – informatika a částečně Didaktika – exkurze. Nedílnou součástí studia jsou předměty orientované na praktické činnosti a technickou zájmovou činnost.
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).
Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.
Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- teoreticky vysvětlit a implementovat databázové a informační systémy, webové prezentace vč. využití programovacích jazyků, tvořit a využívat e-learningové materiály a v návaznosti na znalosti získané v Bc. stupni studia vést výuku v oblasti ICT
- pracovat s technickými materiály a konstrukčními stavebnicemi a navrhovat cíle v oblasti praktických činností na ZŠ, orientovat se v novinkách ve vědě a technice
- aplikovat postupy a navrhovat cíle v oblasti elektrotechniky elektronických řídicích systémů a aplikovat tyto poznatky do praxe učitele
- pracovat s modely a konstruovat v oblasti CAD i 3D grafiky pro oblasti techniky a technických zájmových činností
- pracovat s odbornou a vědeckou literaturou a odborným textem, tvořit výukové pomůcky a materiály, experimentálně ověřovat postupy a zpracovávat základní pedagogicky orientovaný výzkum
- aplikovat didaktické postupy ve výuce s využitím odborných znalostí získaných ve všech oblastech studia
- plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí
- používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi
- používat zákl. metody a nástroje pedagog. diagnostiky v praxi a získávat data pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyuč., popř. s rodiči a odborníky
- popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení
- reflektovat zkušenosti z vlastní pedagog. praxe v profes. komunitě a využívat reflexi jako nástroj profes. učení: kriticky nahlíží své postoje k edukaci a posuzuje jednání v roli učitele s ohledem na stanovené cíle
- vysvětlit a při své činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce
- Uplatnění absolventa
Studiem magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů, pracovat jako učitel. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních (např. volnočasových) institucích. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu).
- Regulovaná povolání
- Učitel druhého stupně základní školy
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Povinnou součástí studia programu je reflektovaná praxe provázená supervizí v celkovém rozsahu stanoveném studijním plánem. Systém pedagogických praxí je nastaven tak, aby dlouhodobě a systematicky směřoval k rozvoji profesních kompetencí studenta a připravil jej nejprve na plnohodnotné zvládnutí role učitele. Praxe v navazujícím magisterském studiu jsou nadstavbou na praxe realizované v přípravě na roli asistenta v bakalářském studiu. Na konci praxí v magisterském studiu by student měl autonomně působit ve třídě a stát se začínajícím učitelem, který své kompetence rozvíjí v dalším vzdělávání.
Praxe jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém s důrazem na propojení s teorií a na reflexi a sebereflexi studenta v roli učitele.
Cílem učitelských praxí je osvojení si profesních kompetencí nezbytných při každodenní práci učitele, seznámení se s rolemi, do nichž učitel při své práci vstupuje, uvědomění si vlastních profesních potřeb a postupné přebírání odpovědnosti za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe student získává reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele.
Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů. V navazujících magisterských programech se jedná o předměty učitelská praxe 1 (1. semestr), učitelská praxe 2 (2. semestr) učitelská praxe 3 (3. semestr). Celkově jsou tyto praxe v rozsahu 360 hodin u dvouoborů, 180 hodin major či minor, na které navazuje předmět seminář k učitelské praxi. Seminář k učitelské praxi si studenti zapisují během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem reflexe je poskytnout studentům prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a pomoci jim prohloubit reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.
Systém praxí je pravidelně evaluován, jak pomocí uzavřených tak pomocí otevřených otázek, a to studenty i provázejícími učiteli. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.
- Cíle kvalifikačních prací
Standardní rozsah diplomové práce je 117 000 až 200 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Diplomová práce má charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské práce jsou upraveny Směrnicí děkana PedF.
Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.
Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.
Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:
- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;
- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;
- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.
- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).
- Návaznost na další studijní programy
Absolvent magisterského studijního programu může pokračovat v odpovídajících doktorských programech.