Představení studijního programu

Myslíte si, že návštěvy výstav výtvarného umění mohou přinášet emotivní zážitky? Uvažujete nad prací v galerii? Sledujete aktuální provoz výtvarného umění?

Důležitou součástí studia na katedře výtvarné výchovy jsou umělecké a kulturních aktivity, kterými vyučující i studentky a studenti vstupují do veřejného prostoru. Vedle studia se tedy podílejí na přípravě výstav, organizují akce pro veřejnost v brněnských galeriích a vytvářejí programy pro mládež, pro školy i pro nejširší veřejnost.

Tyto činnosti jsou pro studující programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění významnou odbornou přípravou na příští zaměstnání nejen na různých typech škol, ale i v galeriích, muzeích nebo dalších kulturních institucích. Studium teorie a historie zprostředkování umění a galerijní práce je tak přirozeně propojeno s poznáváním praxe.

Studijní program Galerijní pedagogika a zprostředkování umění lze v dvojkombinaci studovat s dalším humanitně zaměřeným studiem – ideálně s výtvarnou výchovou. Dalšími možnostmi je kombinace i s občanskou či hudební výchovou nebo muzeologií a dalšími studijními programy, které se vztahují k výtvarnému umění a ke kulturní výchově.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Navštěvujete výstavy výtvarného umění?

  • Kreslíte, malujete, vytváříte video a rádi fotografujete?

  • Sledujete raději klasické umění, nebo naopak obdivujete díla současných umělců?

  • Prohlížíte si v galerii katalogy výstav

  • Máte nápady, jak do galerie pozvat někoho, kdo tam dosud nechodil?

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.). Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky. Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

    Oborová složka zahrnuje poznatky a dovednosti z oboru, které mají být ve výuce zprostředkovány. Program Galerijní pedagogika a zprostředkování umění představuje výjimečné a perspektivní pedagogické zaměření, které se soustřeďuje na vzdělávací práci v muzeu umění či galerii a na zprostředkování výtvarného umění. Výstupem z učení v oborové složce jsou solidní a dobře strukturované znalosti a dovednosti z dějin umění, teorie umění i metodických dovedností, které podstatným způsobem přesahují kurikulum vyučovacího předmětu a současně mají relevanci pro koncipování, plánování, realizaci a hodnocení specializované galerijní výuky v příslušné oblasti vzdělávání. Navazující magisterské studium programu galerijní pedagogika a zprostředkování umění rozšiřuje běžnou výtvarně pedagogickou práci v oblasti praktických výtvarných aktivit o interpretaci a reflexi výtvarného umění a základních znalostí z dějin umění a uměleckých proudů současnosti a důrazněji než výtvarná výchova nebo vizuální tvorba se zaměřuje na interpretační práci s výtvarným dílem. Základem je schopnost interpretace a aktivizace tvůrčího myšlení, což je podmíněno uměleckými, pedagogickými i teoretickými kompetencemi. Vlastní umělecké aktivity pak poskytují základ pro schopnost vytvářet v galerii takové praktické výtvarné etudy, které odpovídají charakteru představovaného umění i věkovým a odborným dispozicím žáků či studentů.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
    • popsat a analyzovat s  využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi;
    • používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
    • popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
    • reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci a posuzuje své jednání v roli učitele;
    • vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě;
    • aplikovat vyvážené proporce praktických dovedností a teoretických znalostí i metodologických a metodických zkušeností;
    • koncipovat komunikační a vzdělávací programy pro školní i galerijní práci; strukturovat teoretické poznatky z dějin galerií a muzeí a vytvářet nové aplikace;
    • rozhodovat o vhodnosti a charakteru využívaných uměleckých postupů a výtvarných činností a přiměřeně k věku i schopnosti žáků, studentů či dospělých účastníků propojit praxi a teorii;
    • samostatně kreativně rozvíjet komunikaci výstavní instituce s veřejností, resp. školní práci propojovat s činností muzeí a galerií;
    • rozvíjet kulturní vzdělání a své svěřence vést k zájmu o kulturu a umění, samostatně vytvářet doprovodné programy a vést k tvůrčí práci návštěvníky galerií i školní mládež.
  • Uplatnění absolventa

    Po dlouholetém úsilí je v České republice od roku 2018 ustanovena profese galerijního zprostředkovatele umění pod názvem edukátor v kultuře. Absolventi programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění však mají i kvalifikaci pro učitelství na základních a středních školách. Možnosti uplatnění tak sahají od různých typů škol až po mimoškolní vzdělávání a práci v muzeu a galerii nebo ve veřejném kulturním životě.

    První absolventi ukončili toto studium v roce 2010 a mnozí z nich našli zajímavá místa v galeriích či vzdělávacích centrech, někteří jsou vyučujícími na školách a mnozí se věnují umění individuálně. Rozhodně se však všichni podílejí na výchově k umění, což je oblast, ve které má Česká republika oproti kulturně vyspělejším zemím stále co dohánět.

  • Regulovaná povolání
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    V průběhu studia se studentky a studenti na brněnské katedře výtvarné výchovy zapojují do spolupráce s Domem umění města Brna, s Moravskou galerií v Brně, s Galerií TIC i s dalšími institucemi. Univerzitní studium se díky tomu stává přínosnou součástí uměleckého života ve městě. Nejvíce je to patrné na celobrněnské akci Brno Art Week/Týden výtvarné kultury, kterou katedra ve spolupráci s dalšími institucemi organizuje již od roku 2010.

    Kontakt s praxí udržujeme i exkurzemi do českých i zahraničních galerií a muzeí umění, součástí studia jsou i stáže v těchto institucích.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Magisterskou diplomovou práci je možno pojmout dvěma způsoby:

    1. jako teoretickou práci (65 normostran, tj. 117 000 znaků včetně mezer),

    2. jako uměleckou nebo umělecko-pedagogickou realizaci (nejméně 43 normostran, tj. 77 400 znaků.

    V obou dvou případech je nezbytné zaměření na oborovou teorii, zejména teorii galerijní pedagogiky s reflexí teorie a dějin umění s důrazem na teorii a praxi intepretace výtvarného díla. Proto i diplomová magisterská práce, jejímž základem je praktický umělecký výkon nebo tvůrčí soubor animačních galerijních aktivit, musí být doprovázena textem, v němž jsou adekvátním způsobem zkoumány teoretické souvislosti spjaté ve vhodné míře s předloženým výtvarným dílem. Očekáváme originální autorská řešení ve výtvarné i textové části. U praktických výkonů je rovněž vhodná i autorská prezentace v podobě samostatného galerijního programu, interaktivního materiálu k výstavě nebo programu pro veřejnost.

    Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce jsou od ledna 2016 upraveny Standardy katedry výtvarné výchovy k tvorbě závěrečných prací, které navazují na Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigózních a závěrečných prací CŽV).

  • Návaznost na další studijní programy

    Do studijního programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění se mohou hlásit zájemci z různých programů a z různých škol, a to nejen s ryze výtvarným či jiným uměleckým zaměřením. Studium je otevřené i pro ty, kteří se na kulturním dění chtějí podílet nejen jako tvůrci, ale i jako organizátoři.

    Program zaměřený na galerijní pedagogiku byl akreditován v roce 2008, kdy brněnská katedra byla jediným pracovištěm v České republice s tímto zaměřením, o čtyři roky později podobnou akreditaci získalo pracoviště v Olomouci. Žádné další pracoviště zatím tuto akreditaci nezískalo.

    Studium je současně vhodným předstupněm pro případný vstup do doktorského studijního programu, v němž je výraznější pozornost věnována teoretickým otázkám. Právě studentky a studenti doktorského programu tvoří již několik let hlavní organizační tým projektu Týden výtvarné kultury.

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

Pedagogická fakulta
Program zajišťuje