Životní prostředí a zdraví

Vzdělávání k hlubokému porozumění interakcí mezi životním prostředím (ŽP) a zdravím člověka, včetně technologických a legislativních nástrojů pro regulaci negativních dopadů je cílem SP zaměřeného na přípravu odborníků s interdisciplinárním profilem znalostí v environmentální a analytické chemii, toxikologii, patofyziologii, či epidemiologii, kteří rozumí podstatě environ. problémů a na různých úrovních budou přispívat k jejich řešení. Pojetím na pomezí chemie, biologie, biomedicíny a biostatistiky a důrazem na pochopení chemické a biologické podstaty environ. problémů a jejich dopadů v kvalitativní i kvantitativní rovině je SP v rámci ČR jedinečný. Studenti se seznámí se skupinami kontaminantů, jejich zdroji, chováním v ŽP a dlouhodobým sledováním a analýzami, s experimentálními postupy (eko)toxikologie pro hodnocení dopadů a environ. a zdravotních rizik tox. látek v ŽP, s metodami analýzy a interpretace dat. Ve 2. roce studia se mohou výběrem povinně volitelných a volitelných předmětů profilovat s ohledem na budoucí uplatnění. Jsou připraveny směry profilace: 1) Analýza chem. znečištění a lidské expozice; 2) Hodnocení tox. účinků chem. látek a souvisejících environ. a zdrav. rizik; 3) Ochrana ŽP, management chem. látek a souvisejících environ. a zdravotních rizik; a 4) Hodnocení lidské expozice a jejích zdrav. dopadů, analýza populačních dat. Vzdělávací cíle SP kladou důraz na rozvoj znalostí i dovedností studentů formou přednášek, seminářů, laboratorních a terénních cvičení, exkurzí a stáží v praxi. Důraz je kladen na řešení případových studií, se samostatnou analýzou problému, formulaci hypotéz, plánování a realizaci experimentů, zpracování, interpretaci a prezentaci výsledků a poskytne příležitost k budování schopnosti odborné součinnosti v pracovním týmu. Specifické odborné i přenositelné znalosti a dovednosti získávají absolventi také během realizace dvouleté diplomové práce, která je pilířem celého SP a zahrnuje práci s odbornými informacemi (vyhledávání, třídění, příprava odborného textu) a rozsáhlou experimentální činnost (osvojení metodik, aplikaci na zadaný problém, vyhodnocení dat, prezentace a kritická diskuze výsledků) v některém z řešených výzkumných projektů. Na pravidelných seminářích si osvojí schopnost prezentaci své práce, odborné diskuse a kritického myšlení. Rozsáhlá síť zahr. spolupracujících univerzit jim umožní absolvovat stáž.

SP připraví studenty k odborné práci a samostatnému řešení problémů v oblasti hodnocení a regulace znečištění ŽP a souvisejících dopadů na prostředí, člověka a společnost v podmínkách ČR ale i v kontextu globalizovaného světa. Je vhodný pro motivované absolventy Bc. studia v biol., chem., environmentálních, ale i medicínských nebo biostatistických oborech, kteří se zajímají o problematiku znečištění ŽP a chtějí přispět k řešení environ. problémů a snížení negat. zdravotních dopadů. Absolventi se budou výborně orientovat v komplexních problémech environmentálně chemických, toxikologických, biomedicínských i epidemiologických a mít praktické zkušenosti pro uplatnění ve výzkumných, aplikačních i technických týmech v soukromém i veřejném sektoru. Přijdou do styku s biomedicínskými technologiemi i zahraničními odborníky a učiteli. Přirozeně se zdokonalí v angličtině, což jim usnadní vstup na mezinár. pracovní trh. SP je výbornou přípravou na vstup do navazujících doktorských SP v oblasti environ. věd, (eko)toxikologie, anal. chemie, epidemiologie a příbuzných oborů v ČR i v zahraničí.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• využít v odborné práci dobrou znalost interdisciplinarity komplexních vztahů mezi složkami životního prostředí a živými organismy
• aplikovat v praxi hluboké teoretické a metodologické znalosti vztahů mezi strukturou chem. látek, jejich aktivitou a chováním v ŽP a v organismech, funkcí orgánů a mechanismy toxického působení látek nabyté studiem biologie a chemie
• aplikovat znalosti o působení lidských činností na životní prostředí dopadech průmyslu, zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a lidských sídel včetně nástrojů na snižování těchto dopadů
• aplikovat v praxi znalosti o vlastnostech, chování a mechanismech toxických účinků chem. látek, kterým je běžně exponovaná lidská populace včetně experimentálních technik, které umožňují hodnocení rizik na individuální, lokální i globální úrovni
• využít v odborné práci instrumentální dovednosti z oblasti environmentální analytické chemie (plynová a kapalinová chromatografie, hmotnostní spektroskopie) a environmentální toxikologie
• pracovat s běžným laboratorním vybavením, vyvíjet a optimalizovat nové analytické, bioanalytické a biologické metody v souladu se systémem kontroly kvality a zásadami bezpečné práce v laboratoři
• kombinovat výše uvedené multidisciplinární znalosti a dovednosti při analýze komplexních environmentálních problémů, posuzování jejich dopadů na člověka a ekosystémy a hledání vhodných řešení od úrovně jedince či druhu až po celospolečenskou
• samostatně využívat nabyté znalosti i podklady z různých zdrojů technických (manuály, metodologie) a odborných informací v češtině i angličtině, tyto informace analyzovat, kriticky zpracovávat a syntetizovat do složitějších celků
• definovat hypotézu, plánovat a realizovat environ. a toxikologicky zaměřené terénní i laboratorní experimenty, samostatně vzorkovat ŽP, předupravit, analyzovat vzorky, provádět biotesty a biologické, toxikol. a environ.-chemické experimenty
• analyzovat a interpretovat získaná data, potvrdit nebo revidovat hypotézu, prezentovat a diskutovat výsledky a efektivně komunikovat odborná témata
• samostatně připravit technickou dokumentaci a zprávu o experimentu nebo měření, interpretovat data v širším kontextu včetně srovnání s vhodným matematickým modelem

Absolventi mají široké mezioborové znalosti a praktické dovednosti v oblasti kontaminantů, jejich chování v prostředí, (eko)toxicity a důsledků pro zdraví lidí a ekosystémů. Jsou to mezinárodně uplatnitelní a konkurenceschopní odborníci a orientují se v komplexních environmentálních problémech, jejich souvislostech, příčinách, následcích i řešeních. V praxi uplatní své rozsáhlé znalosti o vztahu prostředí a zdraví a také praktické dovednosti vč. práce s odbornými informacemi, navrhování, plánování a provádění laboratorních a terénních experimentů, statistickou analýzu a prezentaci dat a odborný dohled nad těmito činnostmi. Jsou schopni kritického myšlení, kreativní samostatné i týmové práce a nezávislého rozhodování. Své znalosti a dovednosti jsou schopni dále rozšiřovat odbornou praxí i pokračujícím vzděláváním, adaptovat se na nové výzvy v environmentální problematice a hledat inovativní řešení.

V průběhu studia je prostor pro hlubší profilaci ve čtyřech výběrových směrech: 1) chemická analýza tox. látek v prostředí a organismu; 2) analýza jejich negativních biologických efektů; 3) analýza souvisejících rizik a následný udržitelný management ŽP; a 4) environmentální epidemiologii.

V návaznosti na svou profilaci se pak mohou uplatnit jako odborníci na hodnocení výskytu, chování, účinků a rizik chemických látek v ŽP jak v průmyslovém, tak i neziskovém sektoru, tj. ve vodohospodářství, zemědělství, potravinářství, zdravotnickém sektoru, vědě a výzkumu, regionální samosprávě, státní správě a mezinárodních organizacích, všude kde se řeší nakládání s chemickými látkami, jejich regulaci, odpadové hospodářství, ochrana ŽP, environmentální management, ochrana veřejného zdraví, prevence a související legislativa.

Typické pracovní činnosti, na něž je absolvent připraven, jsou kvalifikované odběry a archivace vzorků vody, půdy, vnějšího a vnitřního ovzduší a jejich fyzikální, chemické a biologické analýzy včetně vývoje nových analytických metod a managementu kvality laboratoře; testování (eko)toxicity; posuzování vlivu chem. látek na živé organismy; provádění experimentů a studií zaměřených na znečištění ŽP a jeho dopady; kontrolní a řídící činnost a vypracování odborných posudků týkajících se toxických látek v ŽP a jejich účinků; hodnocení a schvalování pesticidů, hnojiv a veterinárních léčiv; hodnocení dopadů průmyslu, zemědělství, dopravy a osídlení na ŽP; příprava politik, strategií a legislativ pro ochranu ŽP před toxickými látkami; hodnocení a odstraňování environmentálních rizik; hodnocení a provádění sanací kontaminovaných míst.

Absolventi jsou připraveni zastávat konkrétní pozice jako: specialista ŽP státní správy; nezávislý poradce a konzultant v oboru znečištění ŽP, toxikologie a ekotoxikologie; podnikový ekolog; specialista průmyslové ekologie; environmentální manažer; ekolog-specialista pro chemické látky; hodnotitel environmentálních rizik/vlivů na ŽP (EIA)/cyklu výrobků a služeb (LCA); pracovník hygienické služby a inspekce, referent životního prostředí/ochrany ovzduší, vod, zemědělského půdního fondu/odpadového hospodářství/ochrany veřejného zdraví; vedoucí nebo řídící pracovník nebo inspektor v těchto oblastech; samostatný vzorkovací technik; analytik; manažer kvality; pracovník v základním či aplikovaném biologickém, chemickém či environmentálním výzkumu a vědě; nebo pokračovat v doktorském studiu.

Absolventi SP se stávají osobami odborně způsobilými pro nakládání s vysoce toxickými chemickými látkami podle zákona 267/2015 Sb.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Při výuce je kladen důraz na to, aby byly teoretické znalosti i praktické dovednosti předávané studentům začleněny do kontextu aplikované praxe. Studenti absolvují povinný předmět Stáž v environmentální praxi E0100, kde si buď vyberou z nabídky možných stáží u spolupracujících organizací (ČHMÚ, ÚKZÚZ, Českomoravský cement, SITA, Laboratoř Morava a další) nebo sami navrhnou praxi, kde by chtěli stáž absolvovat. Tato praxe je 2-3-denní a uznána je na základě zprávy ze stáže vypracované studentem. Propojení výuky s praxí také silně napomáhá zapojení odborníků z nejrůznějších institucí, do seminářů E1200, E2200, E3200 a E4200 a některých dalších předmětů, např. E0270, E0280. Zde mají možnost představit dané téma, ale též svoji práci, organizaci a její zaměření. Vzhledem k tomu, že Životní prostředí a zdraví je akademický program, není povinně vyžadována déletrvající praxe.

Magisterská diplomová práce musí ukázat, že student je schopen se orientovat v zadaném tématu, aktivně vyhledávat, analyzovat a syntetizovat relevantní informace, experimentálně pracovat na řešení zadaného problému, analyzovat a interpretovat výsledky a kvalitně vše zpracovat do podoby písemné práce ve formátu odborné publikace. Musí být psána srozumitelně, logicky a přehledně, spisovným jazykem a stylisticky funkčním a jednotným stylem.

Práce musí obsahovat literární rešerši a širší úvod do relevantní problematiky. Dále je založena na terénním měření, laboratorních experimentech, interpretaci dat a/nebo jejich matematickém modelování. Může jít také o práci vyhodnocující novým způsobem data získaná či publikovaná někým jiným. V případě magisterských diplomových prací je podmínkou a kritériem originálnost výsledků, významný přínos pro vědu a/nebo následná publikovatelnost. Text musí obsahovat citace literatury, odkud byly zásadní informace čerpány. Citují se zejména definice, teze, publikované poznatky, konkrétní výsledky, číselné údaje a převzaté obrázky. Magisterská diplomová práce by měla čerpat téměř výhradně ze zahraničních recenzovaných časopisů a jiné primární literatury a obsahovat nejméně 40 citovaných literárních zdrojů. Celkový rozsah práce je minimálně 50 stran. Formální požadavky jsou předepsány na celofakultní úrovni Opatřením děkana 5/2014 (http://www.sci.muni.cz/NW/predpisy/od/OD-2014-05.pdf) a existuje též doporučená šablona (http://www.sci.muni.cz/NW/STUD/SablonyPraci/Sablona_word(docx).docx). Práce může být předložena v jazyce českém nebo anglickém.

Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v libovolném obsahově navazujícím doktorském studiu PřF MU, případně na jiných VŠ v ČR i v zahraničí. Vhodně je připraven zejména pro studium programů zaměřených na toxikologii, ekotoxikologii, environmentální chemii, environmentální epidemiologii a příbuzné obory.