„K základům lidské kultury.“

Dvouleté studium magisterského oboru Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity rozvíjí znalosti o náboženských tradicích světa a prohlubuje vhled do teorie, metodologie a dějin religionistiky v širokých mezioborových souvislostech. Volitelně je součástí studia pramenný jazyk. V jednotlivých kurzech je kladen důraz na písemný a ústní projev, kvalifikovanou práci s prameny a datovými zdroji a pochopení hlavních teoretických paradigmat současné religionistiky a příbuzných oborů. Studenti prohlubují své porozumění jevům lidské kultury, rozvíjejí kreativní uvažování a mezioborový přístup a v rámci zvolené specializace konkretizují své zaměření a ujasňují si své směřování k výzkumu, výuce nebo aplikaci religionistiky v médiích, neziskových organizacích či jiných odvětvích. Magisterské studium religionistiky na Masarykově univerzitě nabízí kvalitní společenskovědní a humanitní vzdělání, svou úrovní srovnatelné s obdobnými programy na kvalitních zahraničních univerzitách.

Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů. Povinné kurzy pokrývají především teorii a metodologii společenských a humanitních věd vykládanou na konkrétních případech z různých náboženských tradic a čtyři prakticky zaměřené semináře k závěrečné práci. Volitelné kurzy slouží k rozšiřování znalostí o určitém okruhu tradic (východní, západní a archaické náboženské tradice, náboženství v moderní společnosti) a prohlubování kompetencí ve zvolené metodologii.

Magisterský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména antropologie, sociologie, etnologie, humanitních studií, kulturních studií, historie a psychologie, kteří chtějí prohloubit své porozumění náboženským tradicím v mezioborových souvislostech a ve vazbě na mezinárodní diskusi. Připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících výborné analytické schopnosti a vhled do náboženských, kulturních a etnických souvislostí fungování a proměn lidské společnosti.

Studijní plány

Religionistika
prezenční, jednooborový
Religionistika
prezenční, hlavní
Religionistika
prezenční, vedlejší

Studium

  • Cíle

    Dvouleté studium magisterského oboru Religionistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity rozvíjí znalosti o náboženských tradicích světa a prohlubuje vhled do teorie, metodologie a dějin religionistiky v širokých mezioborových souvislostech. Volitelně je součástí studia pramenný jazyk. V jednotlivých kurzech je kladen důraz na písemný a ústní projev, kvalifikovanou práci s prameny a datovými zdroji a pochopení hlavních teoretických paradigmat současné religionistiky a příbuzných oborů. Studenti prohlubují své porozumění jevům lidské kultury, rozvíjejí kreativní uvažování a mezioborový přístup a v rámci zvolené specializace konkretizují své zaměření a ujasňují si své směřování k výzkumu, výuce nebo aplikaci religionistiky v médiích, neziskových organizacích či jiných odvětvích. Magisterské studium religionistiky na Masarykově univerzitě nabízí kvalitní společenskovědní a humanitní vzdělání, svou úrovní srovnatelné s obdobnými programy na kvalitních zahraničních univerzitách.

    Studium je organizováno na základě kreditního systému, jenž umožňuje individuální rozvržení studia a jeho tematickou modifikaci podle vlastních zájmů. Povinné kurzy pokrývají především teorii a metodologii společenských a humanitních věd vykládanou na konkrétních případech z různých náboženských tradic a čtyři prakticky zaměřené semináře k závěrečné práci. Volitelné kurzy slouží k rozšiřování znalostí o určitém okruhu tradic (východní, západní a archaické náboženské tradice, náboženství v moderní společnosti) a prohlubování kompetencí ve zvolené metodologii.

    Magisterský studijní program Religionistika na Masarykově univerzitě je určen absolventům bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména antropologie, sociologie, etnologie, humanitních studií, kulturních studií, historie a psychologie, kteří chtějí prohloubit své porozumění náboženským tradicím v mezioborových souvislostech a ve vazbě na mezinárodní diskusi. Připravuje studenty k uplatnění na pozicích vyžadujících výborné analytické schopnosti a vhled do náboženských, kulturních a etnických souvislostí fungování a proměn lidské společnosti.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • kriticky využívat koncepty historických věd, sociologie, kulturní a sociální antropologie, etnografie, kognitivních věd a psychologie ke konzistentnímu a podloženému porozumění lidskému myšlení a sociálnímu jednání;
    • vyhledávat informace v různých typech zdrojů, posuzovat jejich relevanci a provádět jejich kritické zhodnocení, rozbor a syntézu;
    • rozumět podstatným rozměrům a dynamikám náboženství jako jevu lidské kultury;
    • užívat na středně pokročilé úrovni vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách;
    • připravit kvalitní návrh výzkumného či aplikovaného projektu;
    • posuzovat aplikované či výzkumné projekty z hlediska proveditelnosti, společenského dopadu a etiky;
    • psát formálně i obsahově korektní a přínosné texty o fenoménech lidské kultury s využitím relevantních zdrojů a s vlastním původním vkladem;
    • uvažovat o jevech lidské kultury v globálních a výrazně mezioborových souvislostech;
    • diferencovaně aplikovat přístupy a poznatky společenských a humanitních věd v zaměstnání i v osobním porozumění jevům lidské kultury.
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi magisterského studia religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsou kompetentní k práci ve všech humanitních oblastech, které vyžadují kritické myšlení a mezikulturní vnímavost. Nacházejí uplatnění například ve školství, v žurnalistice ve specializovaných oblastech cestovního ruchu, v administrativní práci, v neziskových organizacích, v médiích, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, ve společnostech zaměřujících se na vývoj her a volnočasové aktivity a ve start-upech vyžadujících kreativní myšlení. Zaměstnavatelům mohou nabídnout velmi dobré analytické dovednosti, kreativní uvažování, prezentační dovednosti, flexibilitu, mezikulturní přehled, dobrou obeznámenost s východisky a metodami hned několika společenských a humanitních věd, schopnost psát formálně i obsahově správné a původní texty, schopnost uvažovat v globálních a mezioborových souvislostech a schopnost věnovat se soustavně a dlouhodobě řešení náročného projektu.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Studijní program nezahrnuje povinnou praxi.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Diplomová práce z religionistiky osvědčuje schopnost pod odborným vedením formulovat a posléze řešit samostatný dlouhodobý projekt základního či aplikovaného výzkumu. Zpracování pokrývá všechny čtyři semestry standardní doby studia, jejichž výstupy jsou postupně (1) strukturovaná a anotovaná bibliografická rešerše, excerpce literatury a upřesnění tématu, (2) návrh výzkumného projektu, (3) podstatně rozpracovaný výzkum a (4) dokončení textu. Téma si student volí ze zveřejněných rozpisů témat vypsaných jednotlivými vedoucími nebo navrhuje a pod odborným vedením následně zpřesňuje téma vlastní.

    Rozsah diplomové práce činí 120 000 až 140 000 znaků včetně mezer (asi 65-80 normovaných stran). Povinnými součástmi práce jsou české a anglické resumé (1 800 znaků včetně mezer, tj. asi 30 řádků) a český a anglický výčet klíčových slov. Diplomová práce musí být vytištěna na bílém papíru formátu A4, očíslované listy musejí být vyvázány do pevných desek. Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu, název práce, jméno zpracovatele, jméno vedoucího práce, sídlo univerzity (Brno) a rok odevzdání. Dále musí být práce vybavena prohlášením o původnosti práce, obsahem, průběžným poznámkovým aparátem a seznamem použitých pramenů a literatury.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent může pokračovat v doktorském studiu religionistiky nebo podle zaměření během magisterského studia také spřízněných oborů, jako je antropologie, sociologie, etnologie, humanitní studia, kulturní studia, historie a psychologie.

  • Další informace

Základní údaje

Název
Religionistika
Zkratka
N-RL_
Kód
N0221A100003
Typ
magisterský navazující
Forma
prezenční
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Akreditace do
4. 8. 2024

Filozofická fakulta
Program zajišťuje