Religionistika

Studijní program je zajišťován ve spolupráci mezi Ústavem religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústavem filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Katedrou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Tato spolupráce spočívá zejména v následujících oblastech:

- shodná charakteristika programu a profil absolventa;

- podstatný překryv ve složení oborové rady;

- pravidelný společný doktorandský seminář pro studenty programu ze všech zúčastněných univerzit (vyučovaný online);

- každoroční společná doktorandská konference;

- sdílení vybrané výuky přenositelných dovedností (prezentační dovednosti, psaní odborných článků, zpracování grantové žádosti apod.);

- sdílení hostovských přednášek externích odborníků.

Struktura programu a požadavky

Páteř studia tvoří průběžný doktorský seminář, organizovaný ve spolupráci všech tří univerzit, kde se doktorandi setkávají napříč ročníky a prezentují výsledky své práce ve spolupráci se školitelem a v dílčích seminářích navázaných na jednotlivé rámcové studijní povinnosti. Dokončují návrh disertačního výzkumného projektu, předkládají komentovanou bibliografickou rešerši a osnovu disertace, zdokonalují se v akademickém psaní, navrhují svůj publikační projekt spojený s disertačním výzkumem, seznamují se s průběhem recenzního řízení a dalšími praktickými i etickými aspekty publikační činnosti, prohlubují své znalosti teorie a metodologie a prezentují teoreticko-metodologické základy disertace, zpracovávají disertaci a získávají orientaci v postdoktorské fázi kariéry. Během studia sepisují alespoň jednu grantovou přihlášku a alespoň jednu odbornou studii v angličtině týkající se některého z ústředních témat disertace. Rozvíjejí své prezentační dovednosti a účastní se alespoň dvou mezinárodních konferencí. Absolvují také další teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jejich odbornému zaměření a disertačnímu projektu.

Doktorské studium religionistiky je určeno absolventům magisterského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména sociologie, antropologie, historie nebo psychologie, kteří chtějí pod vedením školitele rozvíjet své dovednosti a usilovat o uplatnění v akademické sféře.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět náročným teoretickým i empirickým textům z oblasti humanitních a sociálních věd;
• propojit obecně teoretickou a empiricky konkrétní rovinu odborné práce v humanitních a sociálních vědách;
• užívat na pokročilé úrovni vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách;
• navrhnout a provést náročný, soustavný, původní, metodologicky poučený a teoreticky relevantní religionistický výzkum;
• přesvědčivě ozřejmit teoretická východiska vlastního výzkumu;
• zasadit výsledky vlastního výzkumu do kontextu mezinárodního bádání o dané problematice;
• orientovat se v praktických i etických aspektech výzkumu a publikační činnosti;
• psát kvalitní a přínosné odborné texty vyhovující mezinárodním standardům;
• předávat a popularizovat získané znalosti a zkušenosti;
• uplatnit získané znalosti, zkušenosti a organizační dovednosti v praxi.

Absolventi doktorského studia religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nacházejí uplatnění v pedagogické a vědecké práci v religionistice a příbuzných oborech, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, v neziskových organizacích a poradenství se zaměřením na menšiny či mezikulturní překlad, ve státní správě na pozicích vyžadujících přehled o kulturách, náboženstvích a etnických skupinách a odborně podložené rozhodování, ve školství ve sdělovacích prostředcích a v překladatelství společenskovědní a humanitní literatury.

Zaměstnavatelům v akademické sféře mohou nabídnout výborný přehled o oboru religionistiky a aktuálním dění v teorii a metodologii oboru na mezinárodní úrovni, mezioborové uvažování, důraz na teoretickou podloženost a empirickou přesnost výzkumu a zkušenosti s výzkumem, výukou, publikační činností a přípravou grantových přihlášek a projektů.

Ostatním zaměstnavatelům mohou nabídnout analytické dovednosti, mezikulturní rozhled, schopnost práce na náročných a dlouhodobých projektech, samostatné a kritické myšlení a dovednost připravovat kvalitní podklady k odborně zakotvenému rozhodování.

Praxe není povinnou součástí studia, s výjimkou případů, kdy je tato povinnost zakotvena v individuálním studijním plánu. Na praktické aspekty výzkumného procesu se zaměřuje celé studium.

Během studia studenti zpracovávají disertační práci. Práce musí obsahovat původní a významné výzkumné výsledky. Disertace může mít buď podobu monografickou, nebo podobu souboru tematicky souvisejících prací již uveřejněných nebo ke zveřejnění přijatých.

V případě monografie jde o ucelenou studii o minimálním rozsahu 216 000 znaků (120 normostran).

V případě souboru prací není stanoven rozsah, ale soubor musí obsahovat buď alespoň tři publikace, u nichž je doktorand hlavním autorem, nebo alespoň dvě publikace, u nichž je doktorand hlavním autorem, a další dvě, u nichž má úlohu spoluautora. Publikace musejí být vydány či přijaty k vydání v časopisech zařazených do databází Scopus či Web of Science s výjimkou jedné, kterou může být článek v časopise nezahrnutém do těchto databází, kapitola v knize nebo příspěvek ve sborníku (zde se zařazení do databází nesleduje). Soubor musí být opatřen (1) předmluvou s detailním vysvětlením doktorandova autorského podílu a s uvedením bibliografických údajů jednotlivých příspěvků, (2) uceleným úvodem do problematiky a (3) závěrečným shrnujícím komentářem.

Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu/katedry, název práce, jméno zpracovatele, jméno školitele, místo a rok dokončení. Dále musí být práce vybavena prohlášením autora o původnosti práce včetně popisu využití nástrojů umělé inteligence, obsahem, seznamem použité literatury a průběžným poznámkovým aparátem.