Religionistika

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.

Termín podání přihlášek: 1. ledna – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 30. dubna

Plánovaná výzkumná zaměření disertačních prací:

• Kognitivní religionistika, digitální výzkum náboženství, obecná religionistika, historická religionistika, současná náboženská situace ve střední Evropě, tematika v současnosti řešených grantů aj.

  Podklady pro přijímací řízení (1. kolo):

  • podepsaný životopis (včetně soupisu publikační činnosti);
  • projekt disertační práce (vypracovaný na formuláři).

    Podklady pro přijímací řízení zašlete do výše uvedeného termínu ve formátu DOCX nebo PDF na e-mail Ústavu religionistiky (religion@phil.muni.cz). Zároveň je také do stejného termínu vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty"). Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech uváděli celé jméno a číslo přihlášky.

    Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

    Přijímací zkouška má ve 2. kole formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce. Hodnotí se kvalita projektu, jeho představení, odborná a jazyková připravenost a motivace ke studiu.

    Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (autorizovanou konverzi diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) nahrají úspěšní uchazeči do e-přihlášky před zápisem v určeném termínu. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

1. kolo: hranice úspěšnosti 60 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 60-100 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 60 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.

2. kolo: hranice úspěšnosti: 80 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 80–100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 80 bodů, komise navrhuje nepřijetí.

Institucionální spolupráce

Studijní program je zajišťován ve spolupráci mezi Ústavem religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústavem filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Katedrou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Struktura programu a požadavky

Páteř studia tvoří průběžný doktorský seminář, organizovaný ve spolupráci všech tří univerzit, kde se doktorandi setkávají napříč ročníky a prezentují výsledky své práce ve spolupráci se školitelem a v dílčích seminářích navázaných na jednotlivé rámcové studijní povinnosti. Dokončují návrh disertačního výzkumného projektu, předkládají komentovanou bibliografickou rešerši a osnovu disertace, zdokonalují se v akademickém psaní, navrhují svůj publikační projekt spojený s disertačním výzkumem, seznamují se s průběhem recenzního řízení a dalšími praktickými i etickými aspekty publikační činnosti, prohlubují své znalosti teorie a metodologie a prezentují teoreticko-metodologické základy disertace, zpracovávají disertaci a získávají orientaci v postdoktorské fázi kariéry. Během studia sepisují alespoň jednu grantovou přihlášku a alespoň jednu odbornou studii v angličtině týkající se některého z ústředních témat disertace. Rozvíjejí své prezentační dovednosti a účastní se alespoň dvou mezinárodních konferencí. Absolvují také další teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jejich odbornému zaměření a disertačnímu projektu.

Profil uchazeče

Doktorské studium religionistiky je určeno absolventům magisterského studia religionistiky nebo příbuzných oborů, zejména sociologie, antropologie, historie, klasických studií nebo psychologie, kteří chtějí pod vedením školitele rozvíjet své dovednosti a usilovat o uplatnění v akademické sféře.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• porozumět náročným teoretickým i empirickým textům z oblasti humanitních a sociálních věd;
• propojit obecně teoretickou a empiricky konkrétní rovinu odborné práce v humanitních a sociálních vědách;
• užívat na pokročilé úrovni vybrané metody sběru a analýzy dat obvyklé ve společenských a humanitních vědách;
• navrhnout a provést náročný, soustavný, původní, metodologicky poučený a teoreticky relevantní religionistický výzkum;
• přesvědčivě ozřejmit teoretická východiska vlastního výzkumu;
• zasadit výsledky vlastního výzkumu do kontextu mezinárodního bádání o dané problematice;
• orientovat se v praktických i etických aspektech výzkumu a publikační činnosti;
• psát kvalitní a přínosné odborné texty vyhovující mezinárodním standardům;
• předávat a popularizovat získané znalosti a zkušenosti;
• uplatnit získané znalosti, zkušenosti a organizační dovednosti v praxi.

Absolventi programu nacházejí uplatnění v pedagogické a vědecké práci v religionistice a příbuzných oborech, v oblasti přípravy projektů a grantů ve veřejném i soukromém sektoru, v neziskových organizacích a poradenství se zaměřením na menšiny či mezikulturní překlad, ve státní správě na pozicích vyžadujících přehled o kulturách, náboženstvích a etnických skupinách a odborně podložené rozhodování, ve školství ve sdělovacích prostředcích a v překladatelství společenskovědní a humanitní literatury.

Zaměstnavatelům v akademické sféře mohou nabídnout výborný přehled o oboru religionistiky a aktuálním dění v teorii a metodologii oboru na mezinárodní úrovni, mezioborové uvažování, důraz na teoretickou podloženost a empirickou přesnost výzkumu a zkušenosti s výzkumem, výukou, publikační činností a přípravou grantových přihlášek a projektů.

Ostatním zaměstnavatelům mohou nabídnout analytické dovednosti, mezikulturní rozhled, schopnost práce na náročných a dlouhodobých projektech, samostatné a kritické myšlení a dovednost připravovat kvalitní podklady k odborně zakotvenému rozhodování.

Praxe není povinnou součástí studia, s výjimkou případů, kdy je tato povinnost zakotvena v individuálním studijním plánu. Na praktické aspekty výzkumného procesu se zaměřuje celé studium.

Během studia studenti zpracovávají disertační práci. Práce musí obsahovat původní a významné výzkumné výsledky. Disertace může mít buď podobu monografickou, nebo podobu souboru tematicky souvisejících prací již uveřejněných nebo ke zveřejnění přijatých.

V případě monografie jde o ucelenou studii o minimálním rozsahu 216 000 znaků (120 normostran).

V případě souboru prací není stanoven rozsah, ale soubor musí obsahovat buď alespoň tři publikace, u nichž je doktorand hlavním autorem, nebo alespoň dvě publikace, u nichž je doktorand hlavním autorem, a další dvě, u nichž má úlohu spoluautora. Publikace musejí být vydány či přijaty k vydání v časopisech zařazených do databází Scopus či Web of Science s výjimkou jedné, kterou může být článek v časopise nezahrnutém do těchto databází, kapitola v knize nebo příspěvek ve sborníku (zde se zařazení do databází nesleduje). Soubor musí být opatřen (1) předmluvou s detailním vysvětlením doktorandova autorského podílu a s uvedením bibliografických údajů jednotlivých příspěvků, (2) uceleným úvodem do problematiky a (3) závěrečným shrnujícím komentářem.

Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty a ústavu/katedry, název práce, jméno zpracovatele, jméno školitele, místo a rok dokončení. Dále musí být práce vybavena prohlášením autora o původnosti práce včetně popisu využití nástrojů umělé inteligence, obsahem, seznamem použité literatury a průběžným poznámkovým aparátem.