Mezi lidmi: tradice a inovace.

Představení studijního programu

Etnologie. Etnografie. Národopis. Zdají se vám tyto pojmy povědomé, nevíte však, zda je mezi nimi rozdíl? Názvy se sice v průběhu let proměňovaly, stále se ale jedná o jeden a tentýž vědní obor.  Současná etnologie vyrůstá z rozvětvených historických kořenů národopisného a etnografického výzkumu předchozích desetiletí a století. Její nynější zaměření je ovšem značně široké. Po absolvování programu se lze věnovat tradiční lidové kultuře v jejích historických podobách. Můžete se zaměřit také na výzkumy současné společnosti, její každodennosti, projevy populární kultury, etnické procesy či problematiku identity. Studium etnologie vás navede k poznání a pochopení historických souvislostí a současných funkcí řady kulturních jevů, které nás obklopují.  Zároveň vám napomůže vidět za nimi člověka jako tvůrčí osobnost i nositele tradice.

Motto etnologů na Masarykově univerzitě zní: Mezi lidmi: tradice a inovace. Studium etnologie je proto v nemalé míře zaměřeno také na získání praktických dovedností pro dokumentační práci v terénu, kontakt s respondenty či využití důležitých informačních zdrojů v archivech nebo muzejních sbírkách. Vedle teoretického školení je zároveň kladen důraz na aktivní zapojení studentů do individuálních či kolektivních výzkumných a dalších prakticky zaměřených činností.

Je studium programu pro vás?

Pokud si i vy kladete s námi následující otázky, určitě naleznete mezi etnology své místo:

  • Zajímá vás, z čeho vzešla současná kultura projevující se v našem všedním i svátečním životě? Kde mají svátky, rituály či věci hmotné povahy, které nás obklopují, své kořeny a nakolik je dokázal a dokáže jedinec i společnost proměňovat?

  • Chcete poznávat životní příběhy a osudy lidí v minulosti a současnosti, jak se odrážejí ve vzpomínkách pamětníků i historických materiálech?

  • Láká vás odkrývat principy, na nichž se formovaly a formují národy a etnika v Evropě i mimo ni? 

  • Přemýšlíte o tom, co je a co není folklor a jak lze jeho jednotlivé projevy objektivně zkoumat?

Studijní plány

Studium

  • Cíle

    Cílem bakalářského stupně studia etnologie je seznámit studenty s etnologií jako vědou, etnologickými výzkumnými tématy, metodami i metodologií, vč. způsobů uplatnění získaných vědomostí v praxi. Nedílnou součástí studia je výuka vědecké práce, která spočívá nejen v osvojení si formálních charakteristik, ale také v rozvíjení kreativity studentů, jejich schopnosti řešit problémy a schopnosti posuzovat a rozhodovat.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • Znalost dějin etnologie a základních etnologických metod
    • Popsat a identifikovat základní reálie (důraz na tradiční kulturu českých zemí a středovýchodní Evropy v 18.–20. století)
    • Porozumění odbornému textu
    • Posouzení odborných textů
    • Schopnost identifikace výzkumného problému
    • Reflektování etického a právního rozměru výzkumu
    • Schopnost realizace samostatného výzkumu
    • Dovednost psaní odborného textu
    • Reflektování vlastního výzkumu
  • Uplatnění absolventa

    Studium etnologie vás vybaví teoretickými a praktickými znalostmi, které umožňují uplatnění v institucích odborného charakteru, jako jsou vědecké organizace, muzea, památková péče atd., ale i kulturního a osvětového zaměření. Uplatnit se ovšem můžete také ve státní správě a samosprávě a v nevládních neziskových organizacích. Získané znalosti reálií a rozvíjené schopnosti popsat a vyhodnotit kulturní jevy a procesy, které jsou u posluchačů během studia cíleně rozvíjeny, budují potenciál uplatnění absolventů také např. v kreativním průmyslu a cestovním ruchu.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Během bakalářského studia absolvujete kolektivní a individuální terénní výzkumy, které slouží k získání základních zkušeností pro práci v terénu. Osvojíte si praktické dovednosti, které vám umožní rozvíjet kontakt s respondenty, dokumentovat projevy současné kultury (svátky a slavnosti, rukodělné aktivity a každodenní život, folklorismus aj.) i historické doklady (v podobě kulturní krajiny, staveb, trojrozměrných předmětů apod.). Muzejní praxe tradičně studenty obohacuje o základní informace z etnografického muzejnictví, práci se sbírkami a specifiky muzejní činnosti. Praktická rovina je ovšem zahrnuta i do výuky vybraných povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů (zvláště seminárního charakteru).

  • Cíle kvalifikačních prací

    Bakalářská práce je vypracována na základě realizovaného výzkumu opírajícího se o vlastní terénní výzkum nebo o zpracování vhodných historických a dokumentačních fondů. Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, seznamu literatury, pramenů, respondentů a dalších zdrojů. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty, edicemi a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Téma bakalářské práce je stanoveno na základě studentem zpracovaného projektu, jehož obsahové zaměření a kvalitu vyhodnocuje, připomínkuje a konečnou podobu odsouhlasí školitel určený vedením ústavu. Student prokazuje v bakalářské práci schopnost definovat tematicky kompaktní výzkumný cíl, zvolit pro jeho naplnění adekvátní metody, následně realizovat vlastní výzkum, kriticky pracovat s odbornými texty a na základě analýzy poznatků získaných zpracováním pramenů, terénní dokumentací a při práci s respondenty formulovat odpovědi na výzkumné otázky formulované v projektu bakalářské práce. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana Filozofické fakulty MU č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU (viz

    https://is.muni.cz/auth/do/phil/uredni_deska/predpisyFFMU/smernice/smernice_dekana_2017-6.pdf?vysl=80672).

  • Návaznost na další studijní programy

    Studijní program pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Možná je také volba navazujícího magisterského studia jiného humanitního studijního programu.

Základní údaje

Zkratka
B-ET_
Typ
bakalářský
Profil
akademický
Titul
Bc.
Doba studia
3 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

62
počet aktivních studentů
19
počet závěrečných prací

Filozofická fakulta
Program zajišťuje
Garant programu