Představení studijního programu
Etnologie. Etnografie. Národopis. Zdají se vám tyto pojmy povědomé, nevíte však, zda je mezi nimi rozdíl? Názvy se sice v průběhu let proměňovaly, stále se ale jedná o jeden a tentýž vědní obor. Současná etnologie vyrůstá z rozvětvených historických kořenů národopisného a etnografického výzkumu předchozích desetiletí a století. Její nynější zaměření je ovšem značně široké. Po absolvování programu se lze věnovat tradiční lidové kultuře v jejích historických podobách. Můžete se zaměřit také na výzkumy současné společnosti, její každodennosti, projevy populární kultury, etnické procesy či problematiku identity. Studium etnologie vás navede k poznání a pochopení historických souvislostí a současných funkcí řady kulturních jevů, které nás obklopují. Zároveň vám napomůže vidět za nimi člověka jako tvůrčí osobnost i nositele tradice.
Motto etnologů na Masarykově univerzitě zní: Mezi lidmi: tradice a inovace. Studium etnologie je proto v nemalé míře zaměřeno také na získání praktických dovedností pro dokumentační práci v terénu, kontakt s respondenty či využití důležitých informačních zdrojů v archivech nebo muzejních sbírkách. Vedle teoretického školení je zároveň kladen důraz na aktivní zapojení studentů do individuálních či kolektivních výzkumných a dalších prakticky zaměřených činností.
Je studium programu pro vás?
Pokud si i vy kladete s námi následující otázky, určitě naleznete mezi etnology své místo:
- Zajímá vás, z čeho vzešla současná kultura projevující se v našem všedním i svátečním životě? Kde mají svátky, rituály či věci hmotné povahy, které nás obklopují, své kořeny a nakolik je dokázal a dokáže jedinec i společnost proměňovat?
- Chcete poznávat životní příběhy a osudy lidí v minulosti a současnosti, jak se odrážejí ve vzpomínkách pamětníků i historických materiálech?
- Láká vás odkrývat principy, na nichž se formovaly a formují národy a etnika v Evropě i mimo ni?
- Přemýšlíte o tom, co je a co není folklor a jak lze jeho jednotlivé projevy objektivně zkoumat?
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem bakalářského stupně studia etnologie je seznámit studenty s etnologií jako vědou, etnologickými výzkumnými tématy, metodami i metodologií, vč. způsobů uplatnění získaných vědomostí v praxi. Nedílnou součástí studia je výuka vědecké práce, která spočívá nejen v osvojení si formálních charakteristik, ale také v rozvíjení kreativity studentů, jejich schopnosti řešit problémy a schopnosti posuzovat a rozhodovat.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- Znalost dějin etnologie a základních etnologických metod
- Popsat a identifikovat základní reálie (důraz na tradiční kulturu českých zemí a středovýchodní Evropy v 18.–20. století)
- Porozumění odbornému textu
- Posouzení odborných textů
- Schopnost identifikace výzkumného problému
- Reflektování etického a právního rozměru výzkumu
- Schopnost realizace samostatného výzkumu
- Dovednost psaní odborného textu
- Reflektování vlastního výzkumu
- Uplatnění absolventa
Studium etnologie vás vybaví teoretickými a praktickými znalostmi, které umožňují uplatnění v institucích odborného charakteru, jako jsou vědecké organizace, muzea, památková péče atd., ale i kulturního a osvětového zaměření. Uplatnit se ovšem můžete také ve státní správě a samosprávě a v nevládních neziskových organizacích. Získané znalosti reálií a rozvíjené schopnosti popsat a vyhodnotit kulturní jevy a procesy, které jsou u posluchačů během studia cíleně rozvíjeny, budují potenciál uplatnění absolventů také např. v kreativním průmyslu a cestovním ruchu.
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Během bakalářského studia absolvujete kolektivní a individuální terénní výzkumy, které slouží k získání základních zkušeností pro práci v terénu. Osvojíte si praktické dovednosti, které vám umožní rozvíjet kontakt s respondenty, dokumentovat projevy současné kultury (svátky a slavnosti, rukodělné aktivity a každodenní život, folklorismus aj.) i historické doklady (v podobě kulturní krajiny, staveb, trojrozměrných předmětů apod.). Muzejní praxe tradičně studenty obohacuje o základní informace z etnografického muzejnictví, práci se sbírkami a specifiky muzejní činnosti. Praktická rovina je ovšem zahrnuta i do výuky vybraných povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů (zvláště seminárního charakteru).
- Cíle kvalifikačních prací
Bakalářská práce je vypracována na základě realizovaného výzkumu opírajícího se o vlastní terénní výzkum nebo o zpracování vhodných historických a dokumentačních fondů. Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, seznamu literatury, pramenů, respondentů a dalších zdrojů. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty, edicemi a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Téma bakalářské práce je stanoveno na základě studentem zpracovaného projektu, jehož obsahové zaměření a kvalitu vyhodnocuje, připomínkuje a konečnou podobu odsouhlasí školitel určený vedením ústavu. Student prokazuje v bakalářské práci schopnost definovat tematicky kompaktní výzkumný cíl, zvolit pro jeho naplnění adekvátní metody, následně realizovat vlastní výzkum, kriticky pracovat s odbornými texty a na základě analýzy poznatků získaných zpracováním pramenů, terénní dokumentací a při práci s respondenty formulovat odpovědi na výzkumné otázky formulované v projektu bakalářské práce. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské/diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana Filozofické fakulty MU č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU (viz
- Návaznost na další studijní programy
Studijní program pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Možná je také volba navazujícího magisterského studia jiného humanitního studijního programu.
Základní údaje
čeština