Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy
Cíle studijního programu
Cílem studia oboru Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy je všestranně připravit budoucí středoškolské učitele k plnohodnotnému a kompetentnímu výkonu jejich povolání. To předpokládá jednak upevnění a rozvinutí potřebných znalostí na úrovni praktických jazykových kompetencí, zejména pak jejich prohloubení v oblasti odborné filologické reflexe lingvistických a literárněvědných problémů v širším kulturně-společenském a historickém kontextu. Zároveň jsou zprostředkovány detailní teoretické znalosti a praktické kompetence v pedagogické a didaktické oblasti umožňující efektivní působení absolventa v učitelském povolání. Tyto kompetence jsou zprostředkovány jak pedagogicko-psychologickým základem, tak řadou oborově didaktických předmětů, jež jsou úzce a ústrojně provázány s učitelskou praxí. Dotace oborově didaktických předmětů a praxí je účelně odstupňována dle forem studia; jednooborové studium vyžaduje ve srovnání s dvouoborovým studiem (hlavním i vedlejším) dvojnásobnou dotaci oborově didaktických předmětů i praxí.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Cílem studia oboru Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy je všestranně připravit budoucí středoškolské učitele k plnohodnotnému a kompetentnímu výkonu jejich povolání. To předpokládá jednak upevnění a rozvinutí potřebných znalostí na úrovni praktických jazykových kompetencí, zejména pak jejich prohloubení v oblasti odborné filologické reflexe lingvistických a literárněvědných problémů v širším kulturně-společenském a historickém kontextu. Zároveň jsou zprostředkovány detailní teoretické znalosti a praktické kompetence v pedagogické a didaktické oblasti umožňující efektivní působení absolventa v učitelském povolání. Tyto kompetence jsou zprostředkovány jak pedagogicko-psychologickým základem, tak řadou oborově didaktických předmětů, jež jsou úzce a ústrojně provázány s učitelskou praxí. Dotace oborově didaktických předmětů a praxí je účelně odstupňována dle forem studia; jednooborové studium vyžaduje ve srovnání s dvouoborovým studiem (hlavním i vedlejším) dvojnásobnou dotaci oborově didaktických předmětů i praxí.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- působit jako učitel němčiny na středních školách, jazykových školách či jiných vzdělávacích institucích;
- definovat a reflektovat své profesní sebepojetí a filozofii výuky;
- samostatně plánovat, realizovat a reflektovat výuku v souladu s aktuálním kompetenčním rámcem pro vzdělávání učitelů;
- volit výukové metody na základě nejnovějších vědeckých poznatků;
- vybírat vhodné výukové materiály a pomůcky s ohledem na cíle výuky, případně je samostatně vytvářet;
- orientovat se v současných výukových technologiích a efektivně je využívat;
- pracovat s vědeckou literaturou, kriticky ji hodnotit a aplikovat poznatky ve výuce;
- vysvětlovat jazykové jevy důležité pro osvojování jazyka;
- začlenit do výuky německého jazyka společenské, kulturní a literární aspekty německy mluvících zemí i jejich aktuální společenské diskurzy, které podporují efektivní osvojování jazyka;
- na základě čtenářských a filologických zkušeností pracovat s literárními texty receptivně i produktivně;
- orientovat se v základních tématech a trendech pedagogiky a psychologie, samostatně získávat poznatky z výzkumu a kriticky je zpracovávat,
- rozumět principům inkluzivního vzdělávání a aplikovat je ve výuce;
- průběžně se vzdělávat a rozvíjet své profesní sebepojetí.
- Uplatnění absolventa
Absolventi oboru nacházejí uplatnění na středních školách různého typu a zaměření, na nichž se vyučuje němčina jako cizí jazyk, a také na speciálních jazykových školách.
Mohou rovněž působit v povoláních vyžadujících samostatnou tvůrčí práci a kultivovaný jazykový projev.
- Regulovaná povolání
- Učitel střední školy
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánůBakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině. Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
- Praxe
Praxe tvoří významnou součást studia učitelství. Jsou zastoupeny ve všech programech studia, v completu v dvojnásobné dotaci. Součástí praxe je i reciproční forma dalšího vzdělávání, během níž jsou studenti učitelství i vyučující ze středních škol zapojeni do blokových seminářů moderních vyučovacích technologií.
Konkrétně jsou praxe strukturovány tak, že ve sdruženém studiu probíhá během prvního semestru studia praxe průběžná (propedeutika a náslech). Tato praxe se koná souběžně s propedeutickým předmětem oborové didaktiky (Didaktika – pozorování). Student si vybere školu z nabídky sítě škol, s nimiž Ústav germanistiky spolupracuje. Školu kontaktuje, sestaví podrobný plán praxe. Vypracuje dotazník, který reflektuje poznatky z předcházejícího semináře k oborové didaktice. Absolvuje náslechy v požadovaném rozsahu, náslechy reflektuje společně se středoškolským učitelem, provádí písemnou evaluaci náslechu. Společně s oborovým didaktikem student absolvuje krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z praxe náslechové.
V dalším semestru, souběžně s obsahově provázaným oborově didaktickým předmětem Didaktika – metodologie, student pokračuje druhou částí praxe (Praxe souvislá). Student nejprve absolvuje ve spolupráci s oborovým didaktikem krátkou simulaci výuky v požadované délce, jež reflektuje zprávu z první náslechové praxe. Tato simulace je skupinově analyzována. Následuje praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Zprávu o ní prochází student s oborovým didaktikem i středoškolským učitelem. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe je v témže semestru společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského vyučujícího na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce, jejíž zhodnocení je součástí předkládané závěrečné reflexe.
Studenti jednooborového studia pokračují v praxi ještě i ve třetím a čtvrtém semestru dvousemestrálním kurzem Komplexní praxe (jednooborová). Obsahuje další hodiny praxe na zvolené škole v požadovaném rozsahu. Student předkládá závěrečnou reflexi výuky v písemné podobě. Součástí praxe v témže semestru je společná aktivita studenta, oborového didaktika i středoškolského učitele na blokovém semináři k využití moderních technologií ve výuce. Těžiskem je v těchto semestrech krom přímé praxe i tvorba výukového materiálu, využitelného v moderní distanční výuce, jež využívá výhod moderních technologií. Tento materiál je součástí výuky v otevřeném moodlovém prostředí středních škol, jíž se student účastní v roli vyučujících, mentorů a tutorů. Student tedy aplikuje znalosti moderních technologií ve vlastní praxi, odučené na institucích, jež participují na stážích.
- Cíle závěrečných prací
Magisterská práce představuje soustavné zpracování zadaného odborného tématu na základě samostatného vyhodnocení a posouzení relevantní sekundární literatury a dalších zdrojů. Práce nemusí mít charakter originálního primárního výzkumu, může být založena na publikovaných titulech a na aplikaci známých metod v souladu se zadáním (konkrétní požadavky jsou vymezeny v zadání tématu vedoucím práce). Studenti prokazují schopnost samostatně zpracovat zadané odborné téma s využitím odpovídajících zdrojů a kompetentním uplatněním stanovených metod. Magisterská práce dokládá bezpečné zvládnutí jazykově formulačních kompetencí a odborného stylu i formálních náležitostí vědeckých publikací. V obecnější rovině studenti svou diplomovou prací dokládají své schopnosti kriticky vyhodnocovat informace, samostatně argumentovat a prezentovat získané poznatky.
Minimální rozsah magisterské práce je 120 000 znaků (se zahrnutím poznámkového aparátu a bibliografie; zohlednění příloh posuzuje individuálně vedoucí práce).
Součástí studia jsou kvalifikační práce z absolvovaných předmětů praxe, v níž studenti prokazují schopnost reflektovat všechny fáze vyučovacího procesu.
- Návaznost na další studijní programy
Po úspěšném absolvování magisterského studia je možno (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu ve filologickém programu.