Psychologie

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: K přijímacímu řízení do navazujícího magisterského studijního programu Psychologie se mohou hlásit výhradně uchazeči, kteří úspěšně absolvovali jednooborový bakalářský studijní program Psychologie, ukončený státní závěrečnou zkouškou. Uchazeči, kteří absolvovali Bc studium v zahraničí, předloží na studijní oddělení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity výpis ze studijní evidence (v elektronické podobě na email prijimaci.rizeni@phil.muni.cz). Minimální počet kreditů za předchozí bakalářské studium je stanoven na 180 kreditů, přičemž průchod studijním plánem musí zahrnovat absolvování následujících předmětů: Obecná psychologie, Vývojová psychologie, Sociální psychologie, Metodologie, Základy statistiky, Psychopatologie, Základy klinické psychologie, Základy psychodiagnostiky.

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkouška je koncipována jako dvoukolová. V prvním kole uchazeči absolvují písemný oborový test, zahrnující znalosti z oblasti psychologie. Pro úspěch v písemném testu je stanovena hranice 50. percentil. Na základě dosažených výsledků v testu bude následně 120 nejúspěšnějších uchazečů pozváno k ústnímu pohovoru, který bude zaměřen na ověření schopnosti kritického myšlení v příslušném poznatkovém kontextu daného vědního oboru a současně bude mapovat i motivaci uchazečů ke studiu.

Písemný test obsahově pokrývá znalosti z obecné psychologie, vývojové psychologie, sociální psychologie, psychologie osobnosti, metodologie a statistiky a psychopatologie. Test bude zahrnovat 50 otázek, s pěti možnostmi odpovědi, z nichž právě jedna bude vždy správná (správná odpověď +1 bod, chybná odpověď -0.2 bodů, vynecháno 0 bodů). Seznam doporučené literatury je k dispozici níže. Test je administrován v počítačové podobě, s časovou dotací maximálně 40 minut.

Ústní pohovor má komisionální povahu, komise sestává ze tří členů. Součástí ústní zkoušky je rozprava nad zvoleným psychologickým tématem, která je zaměřena na schopnost uchazeče kriticky uvažovat a integrovat poznatky ze základních psychologických disciplín. Dále je pohovor zaměřen na dosavadní odborné aktivity a výsledky uchazeče a na jeho motivaci ke studiu. Hodnocení ústní zkoušky se bude pohybovat v rozmezí 0-50 bodů, úspěšní uchazeči musí dosáhnout hranice 30 bodů.

Uchazeči předloží strukturovaný životopis v rozsahu maximálně 2NS (zde mohou být uvedeny např. praxe realizované nad rámec výuky, dobrovolnická činnost, odborné výcviky a další relevantní skutečnosti). Životopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6.

Obě kola přijímací zkoušky se konají ve stejný den.

S PŘÍPADNÝMI DOTAZY PROSÍM KONTAKTUJTE STUDIJNÍ ODDĚLENÍ na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Základní doporučená literatura:

• Eysenck, M. W., &Keane, M. T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia
• Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002.
• Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Praha: Portál.
• Plháková, A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia.
• Blatný, M. (Ed.) (2016). Psychologie celoživotního vývoje. Praha: Karolinum.
• Lerner, R. M., & Damon, W. (Eds.) (2006). Handbook of child psychology (vol. 1.). New Jersey: Wiley.
• Millová, K. (2012). Psychologie celoživotního vývoje: uvedení do moderních teorií. Brno: Host.
• Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál.
• Výrost, J., & Slaměník, I. (eds, 2008). Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008.
• Hewstone, M., & Stroebe, W. (eds, 2006). Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál, 2006.
• Myers, D. G. (2016). Sociální psychologie. Brno: Edika.
• Blatný, M. a kol. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada.
• Cervone, D., & Pervin, L. (2014). Personality psychology: international student version. (12th ed.). Singapore: Wiley.
• Pervin, L. (2008). Handbook of personality: theory and research. (3rd ed.) New York: Guilford Press.
• Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Vyd. 2. Praha: Portál.
• Goodwin, K. A., & Goodwin, C. J. (2016). Research in psychology: methods and design. 8th ed. Hoboken: Wiley & Sons.
• Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada.
• Svoboda, M. (ed.), Češková, E., Kučerová, H. (2006). Psychopatologie a psychiatrie pro psychology. Praha, Portál.

Pro úspěch v písemném testu je stanovena hranice 50. percentil. Na základě dosažených výsledků v testu bude následně 120 nejúspěšnějších uchazečů pozváno k ústnímu pohovoru.

Hodnocení ústní zkoušky se bude pohybovat v rozmezí 0-50 bodů, úspěšní uchazeči musí dosáhnout hranice 30 bodů.

Navazující magisterský studijní program Psychologie bez specializace, koncipovaný jako akademický s jednooborovým studijním plánem, je určen pro absolventy jednooborového bakalářského studijního programu Psychologie. Jeho vznik reflektuje současný trend ve vzdělávání v dané oblasti, přičemž se opírá o dlouholetou úspěšnou tradici Psychologického ústavu ve vzdělávání i výzkumu a je založen na vysoké prestiži a kvalitě studia, což dokládá konstantně vysoký zájem uchazečů o studium (viz dále).

Primárním cílem předkládaného studijního programu je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků pro jejich následné profesní uplatnění v profesi psycholog, a to jak v různých oblastech psychologické praxe (např. ve zdravotnictví, školství, manželském a rodinném poradenství, dopravě, průmyslu, personalistice, managementu, vojenství, bezpečnosti apod.), tak i v akademické sféře, respektive v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi. Cílem studia je zejména aktivní zvládnutí schopností studentů integrovat, kriticky hodnotit a užívat získané poznatky o teoriích, přístupech a metodách v rámci základních psychologických věd i aplikovaných psychologických disciplín a příbuzných vědních oborů. Důraz je kladen rovněž na orientaci v mezioborových přesazích dané oblasti vzdělávání a na adekvátní užívání znalostí z oblasti psychologické metodologie, kvalitativních, kvantitativních i experimentálních výzkumných metod, psychodiagnostických metod a intervenčních postupů. Jedním z významných cílů studia daného studijního programu je i zaměření na etické aspekty psychologické praxe a hlubokou znalost metod výzkumu i postupů a prostředků v oblasti zvyšování kvality života a duševního zdraví.

Stěžejní výukové cíle daný studijní program naplňuje v úzké spolupráci se zahraničními akademickými i výzkumnými pracovišti a současně i s aplikační sférou (http://psych.phil.muni.cz/ustav/vnejsi-vztahy), což se významným způsobem promítne do vysoké kvality jeho absolventů. Integrovanou součástí výuky je transfer současných výsledků vědy a výzkumu.

Excelence studijního programu je dále podpořena zaměřením na mobilitu studentů i akademických pracovníků a vysokým počtem studijních předmětů vyučovaných v anglickém jazyce, využíváním e-learningu, technologických inovací a interaktivních prvků, vybrané předměty umožňují aplikaci simulačních zařízení, technologií a metod do výuky. Důraz je současně kladen na posilování praktických forem výuky a realizaci kvalitního systému praxí a stáží studentů u potenciálních zaměstnavatelů, hostování zástupců z praxe ve výuce, uplatňování forem projektově orientované výuky apod.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Prokázat teoretické znalosti faktů, zásad, procesů a metod psychologie v souvislostech předmětů zahrnutých ve studijním plánu studijního programu, kriticky je hodnotit a uvědomovat si hranice těchto znalostí, mezioborové a aplikační přesahy.
• Integrovat znalosti a dovednosti ze základních i aplikovaných psychologických disciplín i příbuzných oborů a vhodným způsobem je využívat ve výzkumných, výukových i praktických činnostech.
• Integrovat, vhodně užívat a kriticky hodnotit znalosti, postupy a metody z psychologické metodologie, psychodiagnostických metod a intervenčních postupů.
• Ovládat řadu kognitivních a praktických dovedností požadovaných při plnění úkolů a řešení specifických složitých problémů v oblasti psychologie, spojených s výběrem a použitím příslušných specializovaných metod, nástrojů, materiálů a informací.
• Plánovat, realizovat a hodnotit psychologické vyšetření a intervenci, informovat klienta o výsledcích veškeré psychologické péče způsobem, který odpovídá jeho potřebám, a to v kvalitě odpovídající požadovaným psychologickým službám.
• Srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i širší veřejnosti výsledky oboru  i vlastní vědecko-výzkumné činnosti a vlastní odborné názory, založené na adekvátní erudici a praxi.
• Využívat získané vědecké znalosti a metody ke zvyšování lidské spokojenosti  a duševního zdraví, respektovat individuální zvláštnosti klientů při poskytování psychologické pomoci.
• Analyzovat, reflektovat a hodnotit efektivitu a kvalitu vlastní profesní činnosti.
• Řídit sebe samého, dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či vzdělávacích činností v dané oblasti vzdělávání.
• Řídit složité odborné činnosti či projekty v oblasti psychologie a nést odpovědnost za s jejich realizací spojené rozhodování.
• Plánovat, realizovat a hodnotit empirické výzkumy a intervenovat v laboratorních podmínkách.
• Aplikovat zásady etiky práce s lidmi.
• Prokázat jazykové znalosti a dovednosti z jednoho cizího jazyka na úrovni B2 (podle standardů EU) s ohledem na nutnost pracovat s odbornými zdroji v cizím jazyce.

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Psychologie bez specializace, který je koncipován jako akademický s jednooborovým studijním plánem, se může profesně uplatnit jako vysoce kvalifikovaný odborník v akademické sféře, respektive v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi a v profesi psycholog. V rámci dané pracovní pozice se může absolvent daného studijního programu velmi dobře uplatnit v různých oblastech psychologické praxe (např. ve zdravotnictví, školství, manželském a rodinném poradenství, dopravě, průmyslu, personalistice, managementu, vojenství a bezpečnosti, státní správě a mnoha dalších oblastech), přičemž některá z těchto profesních uplatnění vyžadují výhradně absolvování jednooborového studijního programu (např. klinický psycholog, dětský klinický psycholog apod.).

• Školní psycholog (Jiný odborný pracovník - psychologie)

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Absolvování povinných a povinně volitelných praxí a stáží je nedílnou součástí odborného kurikula daného studijního programu. V jejich rámci studenti získají zkušenost s praktickou aplikací získaných poznatků o teoriích, výzkumných i psychodiagnostických metodách a intervenčních postupech, osvojí si příslušné profesní kompetence a získají cenné praktické zkušenosti a dovednosti ve stěžejních aplikačních psychologických oblastech.

Odborná praxe – povinné předměty:

Praxe z psychodiagnostiky (rozsah: 7 dní) – 3 kredity Praxe z klinické psychologie (rozsah: 7 dní) – 3 kredity

Praxe z poradenské a školní psychologie (rozsah: 14 dní) – 6 kreditů

Praxe z manželského a rodinného poradenství (rozsah: 7 dní) – 3 kredity

Praxe z psychologie práce a řízení (rozsah: 7 dní) – 3 kredity

Povinně volitelné praxe – povinně volitelné předměty – např.:

Pedagogická praxe z psychologie na SŠ (rozsah: 14 dní) – 6 kreditů aj.

Celkový počet kreditů za praxe a stáže za studium:

povinné předměty: 18 kreditů

povinně volitelné předměty: 12 kreditů

Diplomová práce má podobu teoretické nebo výzkumné studie v doporučeném rozsahu 140 000 znaků. Do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát a obsah. O započítání příloh rozhoduje vedoucí práce. Do rozsahu se nezapočítává seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení.

V diplomové práci studující prokazují svou schopnost formulovat teoretické a/nebo výzkumné otázky, kriticky volit a zpracovávat relevantní odbornou literaturu, logicky vyvozovat a jasně formulovat argumenty a hypotézy, provádět výzkum samostatně a prezentovat výsledky ve standardní písemné podobě, která splňuje normy akademického diskurzu.

Vytištěná diplomová práce se odevzdává výhradně na sekretariát Psychologického ústavu FF MU. Současně je nutné řádně naplnit archiv závěrečné práce v Informačním systému MU (elektronická verze práce).

Odevzdání tištěné i elektronické verze závěrečné práce je závazné.

Blíže viz Směrnice děkana FF MU č. 3/2015 O státních závěrečných zkouškách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Pro zpracování diplomové práce lze využít Manuál pro psaní rukopisů (poslední revize APA); pro zpracování empirické studie lze doporučit postup pro psaní vědeckého textu IMRAD: http://psych.phil.muni.cz/media/34721/imrad.pdf.

Finální podoba diplomové práce je v gesci každé/ho vedoucí/ho diplomové práce.

Přijetí dokončené diplomové práce k obhajobě stvrzuje vedoucí práce hodnocením započteno. Zápočet uděluje vedoucí práce na základě hodnocení studující/ho v průběhu psaní diplomové práce.

Klasifikované hodnocení diplomové práce je výsledkem obhajoby, která vychází z posudků oponenta a vedoucího práce, a je součástí hodnocení státní závěrečné zkoušky magisterské.

Po absolvování doplňujícího pedagogického studia k získání učitelské způsobilosti v rámci celoživotního vzdělávání na MU, či v rámci jiné univerzity, se může absolvent daného studijního programu profesně uplatnit jako středoškolský učitele psychologie, stejné možnosti skýtá i rozšíření studia v rámci dalších kurzů nabízených touto formou (Psycholog ve zdravotnictví, Forenzní psychologie aj.).

Absolvování navazujícího magisterského studijního programu Psychologie opravňuje jeho absolventa k předložení rigorózní práce a následné žádosti o příslušné řízení s udělením titulu PhDr.

Svoji další odbornou erudici může absolvent uvedeného studijního programu prohlubovat v doktorském studijním programu Psychologie a v jiných doktorských programech, které jeho absolventům umožňují doktorské studium, po jehož ukončení získává absolvent vědeckou hodnost Ph.D. Daná návaznost je v rámci MU možná primárně na FF, FSS, či LF (např. na Ústavu psychologie a psychosomatiky) i na dalších univerzitách v rámci České republiky (např. na LF UK v oboru Lékařská psychologie a psychopatologie) a v zahraničí. Doktorské studium je určeno především zájemcům o akademickou profesní dráhu na vysokých školách a výzkumnou profesní dráhu v institucích zabývajících se vědou, výzkumem a inovacemi.