Představení studijního programu

Co znamená být archivářem? Archivnictví již dávno není o přerovnávání zažloutlých papírů na zaprášených regálech. V našem studijním programu se tradice snoubí s moderními trendy, kdy se práce s historickými prameny potkává s digitalizací a informačními technologiemi.

Během studia zevrubně poznáte teorii i praxi současného českého archivnictví. Získáte poznatky z dějin správy a českých dějin se zaměřením na raný novověk a moderní dějiny. Dále potom také základy pomocných věd historických a informačních technologií nezbytných pro archivní praxi. Budete studovat němčinu a latinu, abyste porozuměli materiálu uloženému v českých archivech.

Velkou výhodou studia archivnictví na Masarykově univerzitě je, že se zde setkáte s řadou odborníků z praxe nebo zahraničními akademiky a postupně zamíříte na praxe do tří různých typů archivů.

Během studia můžete také vycestovat na zahraniční partnerské univerzity, nebo vyjet na letní praxi do některého ze zahraničních archivů.

Čeká vás práce v malých studijních skupinách, osobní přístup a téměř rodinná atmosféra. Můžete lehce navázat kontakty i se studenty vyšších ročníků a to díky Brněnské studentské sekci České archivní společnosti.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na následující otázky:

  • Chcete pracovat přímo s historickými prameny?

  • Toužíte naučit se je číst a porozumět jim?

  • Máte odvahu rozhodovat o výběru dokumentů, které jednou budou vypovídat i o naší době?

Potom vás rádi mezi námi uvítáme!

Studijní plány

Archivnictví
prezenční, jednooborový
Archivnictví
prezenční, hlavní
Archivnictví
prezenční, vedlejší

Studium

  • Cíle

    Bakalářské studium archivnictví připravuje vysokoškolsky kvalifikované odborníky pro archivní praxi a spisovou službu. Cílem studia je získání přehledu o archivní síti v České republice, o metodologii a legislativě současného archivnictví. Vedle seznámení s archivní praxí včetně využívání informačních technologií vede studium k poznání dějin správy, právních a českých dějin a orientaci v současném správním systému v ČR a základech současného práva. Pro svoji další odbornou práci získají studenti zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučí se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • vysvětlit základní teoretická a metodologická východiska archivní teorie i praxe;
    • aplikovat znalost legislativy při základních úkonech spisové služby a archivní praxe;
    • definovat problémy konkrétního archivního materiálu a vybrat vhodné metody jeho zpracování;
    • zpracovat kvalifikovanou rešerši z archivních fondů příslušného archivu;
    • analyzovat vybrané historické problémy a formulovat k nim otázky;
    • aplikovat znalosti IT v praxi s běžně používanými archivními programy.
  • Uplatnění absolventa

    Během studia archivnictví získáte přehled o archivní síti v České republice, o metodách a legislativě současného archivnictví. Podrobně se seznámíte s archivní praxí včetně využívání informačních technologií a budete se orientovat v dějinách správy, práva a v českých dějinách obecně. Osvojíte si poznatky o současném správním systému v ČR a základech současného práva.

    Pro svoji další odbornou práci získáte zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučíte se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

    Po absolvování bakalářského studia můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví nebo příbuzných oborů (zejména ze skupiny historických věd). Můžete ale také odejít do praxe, kde se uplatníte při základních činnostech ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven.

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    V rámci studia budete mít možnost absolvovat tři na sebe navazující praxe, které jsou provázány s teoretickou výukou. Na první z nich se vypravíte na konci prvního ročníku do Archivu města Brna, kde se budete jeden týden seznamovat se základními činnostmi archivu. Ve druhém ročníku vás pak čeká obdobná praxe v délce jednoho týdne v Moravském zemském archivu. Nakonec pak třítýdenní praxe v archivu dle vašeho výběru. Na praxi se může vypravit i do zahraničí (např. Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten).

  • Cíle kvalifikačních prací

    Diplomová práce řeší dílčí odborný problém odpovídající typu studia. Student v diplomové práci musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, zvládnutí příslušné odborné literatury a analýzy zkoumaného materiálu.

    Standardní rozsah bakalářské práce je 70 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou a obsahu. Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Dále by měli prokázat schopnost práce s historickými prameny, nebo zpracovat odpovídající archivní pomůcku.

    Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování bakalářské diplomové práce jsou upraveny Směrnicí děkana FF č. 6/2017 O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

    Vzor viz :

    http://archivnictvi.phil.muni.cz/media/2878034/vzor_bakalarske_prace.pdf

  • Návaznost na další studijní programy

    Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního studijního programu, zejména ze skupiny historických věd.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
bakalářský
Profil
akademický
Titul
Bc.
Doba studia
3 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština
Akreditace do
4. 8. 2021

Filozofická fakulta
Program zajišťuje