Historie

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia – bez omezení.

Předmět přijímací zkoušky: Písemná zkouška - znalosti v rozsahu výuky na bakalářském stupni studia historie (otázky z úvodu do studia dějepisu, z českých dějin, z obecných dějin, z historiografie od počátku středověku do roku 1989). Délka písemné zkoušky je 60 min.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A), velmi dobrým (B) či dobrým (C) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru / programu Historie na FF MU.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Historického ústavu.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 40 bodů (maximální počet bodů 100).

Cílem magisterského studia historie je v návaznosti na bakalářský studijní program rozšířit stupeň znalostí a odborných kompetencí pro profesní činnost historika. Studenti si prohloubí své znalosti českých a obecných dějin, schopnosti pracovat se širokou škálou metod a osvojí si množství historiografických poznatků. Míra intenzity specializace v magisterském studiu je primárně ovlivněna studentovou volbou studijního plánu.

Magisterské navazující prezenční studium historie je určeno pro absolventy bakalářského studia oboru historie na FF MU i absolventy historie a příbuzných oborů z jiných fakult a univerzit.

1) Studium se uskutečňuje podle studijního plánu se specializacemi. Posluchači si volí jednu z nabízených studijních specializací, kterými jsou dějiny středověku, dějiny raného novověku, moderní dějiny a církevní dějiny.

2) Dále lze studovat navazující magisterský studijní program historie ve formě studijního plánu pro sdružené studium. Toto studium se uskutečňuje na základě kombinace studijního plánu pro studium hlavní a s přidruženým vedlejším studijním plánem, který je součástí jiného studijního programu.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• analyzovat historické jevy a procesy a vysvětlit význam jednotlivých historických procesů, událostí a epoch a jejich vlivu na další vývoj společnosti
• pracovat s prameny a interpretovat je; ovládat základní metody historické práce a dokázat vybrané téma zpracovat do odborného historického textu
• orientovat se v základních metodologických přístupech k dějinám a v odborné literatuře

Jako absolventi studia budete schopni analyzovat historické jevy a procesy. Dokážete vysvětlit v širokých souvislostech význam jednotlivých historických procesů, událostí a epoch a jejich vliv na další vývoj společnosti.

Zvládnete kriticky pracovat s prameny a interpretovat je. Budete schopni uplatňovat moderní metody historické práce a dokážete o oborovém tématu napsat rozsáhlou odbornou práci.

Díky úspěšnému studiu tak budete připraveni pro práci odborného pracovníka ve vědeckých institucích, knihovnách, informačních a bibliografických centrech a v muzeích. Dále také pro práci v médiích, nakladatelstvích, cestovním ruchu a v odborných týmech zaměřených na kulturu a historii napříč státními i soukromými institucemi. Obecně se uplatníte ve všech pozicích, které vyžadují systematické získávání, analýzu a správu dat a rozhodovací schopnosti.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studijní program neobsahuje povinné absolvování praxe. Během exkurzí, především však při zpracovávání samostatných kvalifikačních prací, budete mnohokrát v kontaktu s konkrétními historickými pracovišti, včetně zahraničních. Vlastní praxi si tak můžete najít sami v institucích, které vám budou z odborného hlediska nejbližší. K nejžádanější patří u studentů praxe v muzeích.

Posluchači studijního plánu se specializacemi a hlavního studijního plán ve sdruženém studiu historie jsou povinni zpracovat ke státní magisterské zkoušce diplomovou práci. Předložení a obhájení magisterské diplomové práce má prokázat, že diplomant je schopen na základě literatury i pramenů a za odborného vedení vedoucího diplomové práce vymezit, kriticky vyhodnotit a v písemné podobě na vysoké odborné úrovni vyložit určité historické téma.

Zadání magisterské diplomové práce je třeba stanovit při registraci prvního diplomového semináře, tedy zpravidla na počátku třetího semestru studia. Téma diplomové práce si studenti mohou zvolit po dohodě s některým z pověřených učitelů.

Diplomová práce má nejméně 140 000 znaků. Práce je psána na bílém papíru formátu A4, očíslované listy jsou vyvázány do pevných desek. Závaznou součástí práce je titulní strana, která obsahuje název univerzity, fakulty, ústavu, název práce, označení typu práce (magisterská diplomová), jméno autora, vedoucího práce a rok zpracování, prohlášení autora o původnosti práce, obsah, soupis použitých pramenů a literatury a poznámkový aparát. Studenti zveřejňují diplomovou práci vložením její elektronické verze do IS MUNI.

Po absolvování navazujícího magisterského programu Historie se můžete ucházet o studium v doktorském studijním programu v historických a příbuzných vědách.