Sociální pedagogika a poradenství

Termín pro podání přihlášky: 1. srpna – 30. listopadu

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia stejného nebo příbuzného oboru (příbuzný obor bude posouzen na základě přihlášky ke studiu).

Předmět přijímací zkoušky: Přijímací zkoušku tvoří znalostní test obsahující otázky s volnou odpovědí. O přijetí rozhoduje výsledek přijímací zkoušky. Otázky vycházejí z témat bakalářských státních zkoušek z oboru Sociální pedagogika a poradenství. Délka přijímacího testu je 60 min.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A), velmi dobrým (B) či dobrým (C) prospěchem bakalářskou zkoušku v jednooborovém nebo hlavním studijním plánu programu Pedagogika či Sociální pedagogika a poradenství na FF MU. Přijímací zkouška může být prominuta také uchazečům, jejichž celkový výsledek bakalářské státní zkoušky v jednooborovém nebo hlavním studijním plánu programu Pedagogika či Sociální pedagogika a poradenství na FF MU byl hodnocen slovy "prospěl výborně". Od absolvování státní závěrečné zkoušky by však neměly uplynout více než dva roky, tedy čtyři semestry.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu pedagogických věd.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100).

Studijní program je koncipován tak, aby seznámil studenty s hlavními sociálně pedagogickými koncepcemi a směry, poradenskými teoriemi a přístupy. Studium vede studenty k poznání a pochopení sociálních souvislostí různých typů a úrovní společenských a individuálních problémů. Studijní program obsahuje disciplíny, které umožňují s využitím systematického výcviku pracovat s klienty jak v sociálně pedagogické, tak poradenské praxi. Studium také připraví studenty na samostatnou výzkumnou činnost a expertní analytickou práci.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• respektovat věkové, individuální a jiné zvláštnosti osob/klientů v sociálně pedagogické a poradenské práci
• orientovat se v teoriích vztahujících se k výkonu pedagogické, poradenské a sociální práce a dokáže je kriticky analyzovat
• aplikovat etické principy práce v pomáhajících profesích
• řídit a rozvíjet týmy a jejich lidské zdroje
• řídit a vést edukační a preventivní aktivity v různých typech institucí/sociálních prostředích
• řídit se v přímé i nepřímé pedagogické a sociální práci platnou legislativou
• poskytovat poradenství při zvládání náročných životních situací
• zajišťovat organizační, metodické a koncepční práce při tvorbě a realizaci projektů
• pozitivní sebevýchovy, sebevzdělávání a sebereflexe
• realizovat empirický výzkum v designech adekvátních výzkumnému problému

Studium umožní absolventům uplatnit se v institucích a organizacích zaměřených na poradenskou, pedagogickou i výzkumnou činnost. Uplatnění naleznou také v organizacích zaměřených na sociální práci a poskytování sociálních služeb. Studijní program připravuje na práci ve státní správě a samosprávě, v úřadech a organizacích působících ve státní i nestátní sféře zaměřených na edukační aktivity nebo sociální služby, v nichž jsou realizovány edukační a poradenské intervence v široce pojímané prevenci. Absolvování oboru umožňuje také uplatnění na pozicích poradců poskytujících poradenské intervence v oblasti kariérového a sociálního poradenství, např. v rámci sytému podpory zaměstnanosti, poradenství při řešení nepříznivých sociálních situacích.

Vzhledem k šíři studijního plánu jsou absolventi připraveni na práci mimo regulované profese.

Absolventi studijního programu minor mají omezenou kvalifikační působnost vzhledem k obsahu studijního plánu.

• Bez profesního postavení

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Součástí studia je povinná praxe v rozsahu 200 hodin, která je zařazena do profilových oborových předmětů. Dále je ve studijním plánu zařazena praxe povinně volitelná s názvem Praxe (individuální plán) v rozsahu 70 hodin. Každou praxi studenti volí 1x za studium v libovolném semestru studia. Místo výkonu praxe si studenti volí podle svého zájmu a své budoucí odborné orientace. Praxe navazuje na předmět Sociální a poradenské služby a Práce s klientem.

Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá ze dvou částí – obhajoby písemné magisterské diplomové práce a ústní části zkoušky.

V písemné práci studenti prokazují, že umí kriticky pracovat s odbornou literaturou, jsou schopni kriticky zpracovávat teorie a koncepty, konzistentně užívat odbornou terminologii a samostatně realizovat empirický výzkum nebo vytvořit projekt.

Diplomová práce je zpracována jako:

A) teoreticko-empirická práce obsahující výzkum. Výzkum musí obsahovat všechny náležitosti prokazující užitý metodologický postup, interpretaci dat a shrnutí výzkumného šetření.

nebo jako

B) teoreticko-aplikační práce, která obsahuje modelový projekt směřující k využití v pedagogické, sociální nebo poradenské praxi.

Podrobnější informace jsou uvedeny ve Standardu pro písemné práce k magisterské státní zkoušce na Ústavu pedagogických věd FF MU. Dostupné z: http://pedagogika.phil.muni.cz/studium/magisterska-prace

Absolvent magisterského studijního oboru může po splnění podmínek přijetí pokračovat v doktorském studiu Pedagogiky přímo na Filozofické fakultě nebo Pedagogické fakultě MU.