Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy
Představení studijního programu
Zajímá vás výtvarné umění? Jste tvůrčí a chcete své schopnosti dále prohloubit? Chcete být výtvarnými pedagogy – učiteli na základní nebo na základní umělecké škole, případně na střední škole?
Studium na katedře výtvarné výchovy snoubí teoretické poznání z oblasti umění a pedagogiky s výtvarnými předměty. Prohloubíte své znalosti z oblasti dějin umění, estetiky, sociologie kultury, teorie a psychologie umění, výtvarné didaktiky a mnohých dalších. Ve výtvarných předmětech rozvinete své autorské projekty. Zároveň se prakticky seznámíte také se strategií přípravy výstav, osobní prezentace a dalšími aspekty tvorby. Budete se také dozvídat něco o alternativních způsobech vedení výtvarného projevu a možnostech expresivních terapií.
Katedra je tak živým prostorem intelektuálních dialogů a tvůrčích experimentů, v němž studenti nalézají svou cestu světem umění a výtvarné pedagogiky. Absolventi studia mohou tyto znalosti a dovednosti předávat jako učitelé výtvarných předmětů základních a středních škol, nebo se vydat po své vlastní ose a uplatnit se v řadě tvůrčích oborů.
Je studium programu pro vás?
Odpovězte si na tyto otázky:
- Chcete se plně věnovat vlastní výtvarné tvorbě, teorii a dějinám umění a výtvarné pedagogice? Přihlaste se na jednooborový studijní plán výtvarná výchova – vizuální tvorba.
- Chcete studovat dva studijní programy? Vyberte si z nabídky studijních kombinací pro sdružené studium.
Studijní plány
Studium
- Cíle
Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).
Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.
Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).
Studijní program Učitelství výtvarná výchova a vizuální tvorba pro ZŠ a SŠ je zásadní oporou rozvoje kreativního myšlení, lze jej studovat ve třech úrovních a to v rámci studijních plánů: hlavní (maior), vedlejší (minor) a jako jednoobor (completus). Hlavním cílem je směřovat k vyváženému rozvoji praktických výtvarných aktivit uměleckého charakteru s teoretickými poznatky z oboru dějin umění, estetiky, sociologie kultury, výtvarné teorie i výtvarných technologií. Vyučovací předměty i další práce katedry jsou koncipovány tak, aby studium současně rozvíjelo didaktické, koordinační, kurátorské, organizační a sebeprezentační kompetence, díky nimž je absolvent schopen kvalitně a na profesionální úrovni představit výsledky své autorské práce, ale i výtvarné práce svých žáků způsobem odpovídající parametrům galerijního provozu.
Koncepce studia se současně snaží rozvíjet dlouhodobá specifika brněnského pracoviště, které se zaměřuje na problematiku zprostředkování umění a rozvíjení schopností pedagoga pracovat s dětmi na základních školách a se středoškolskými studenty přímo v galerii před uměleckými originály. Studium tak nabízí komplexní odbornou cestu k rozvoji kreativity, metodické práce i vlastní autorské umělecké činnosti.
- Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
- používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
- používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
- popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
- reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení: kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci a posuzuje své jednání v roli učitele;
- vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě;
- aplikovat vyvážené proporce praktických dovedností a teoretických znalostí i metodologických a metodických zkušeností;
- syntetizovat základní pojmy a koncepty (odlišných) přístupů ke zkoumané otázce a to jak estetické tak sociologické;
- aplikovat dosažené znalosti na konkrétní umělecké projevy i na pedagogický materiál; zaujmout vlastní, prožité a promyšlené stanovisko k problematice a argumentovat v jeho prospěch;
- samostatně se rozhodovat o vhodnosti a charakteru využívaných uměleckých procesů a výtvarných činností a přiměřeně k věku žáků a studentů dokáže propojovat praktické činnosti s teoretickým poučením;
- používat zkušenosti z kontaktu s uměleckými díly a dokáže živým a srozumitelným způsobem své svěřence vést k zájmu o kulturu a umění;
- orientovat se v aktuálním umění s osobním zájmem a nabízet žákům a studentům přístupové cesty k vlastní tvorbě i k získáváním navazujících zážitků i teoretických a historických poznatků;
- orientovat se v hlavních vývojových etapách estetiky, má představu o konceptech a postojích významných osobností a umí interpretovat základní poznatky z dějin estetiky a zpracovat je jako teoretické zázemí pro výuku výtvarné výchovy.
- Uplatnění absolventa
Studium vás připraví na profesi učitelů výtvarných předmětů na základních a středních školách a na odpovídajícím stupni víceletých gymnázií. Mimo to získáte možnost působit i v mimoškolních (např. volnočasových) institucích.
Jednooborový studijní plán takto koncipovaného učitelského programu zohledňuje dominanci odborného autorského (uměleckého a pedagogického výkonu). Dosažením magisterského titulu tak získáte kompetence k výuce na ZUŠ, na středních odborných školách s uměleckým zaměřením a vyšších odborných školách. Můžete tak obstát v konkurenci absolventů uměleckých vysokých škol.
Naši absolventi se výborně uplatňují nejen na těchto typech škol, ale jako tvůrčí osobnosti s pedagogickým vzděláním také v dalších institucích se zaměřením na vzdělávání v umění.
- Regulovaná povolání
- Učitel druhého stupně základní školy
- Učitel střední školy
- Učitel uměleckých odborných předmětů ZUŠ, SOŠ a konzervatoře
- Učitel vyšší odborné školy
- Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
- jednooborový studijní plán,
- studijní plán se specializací,
- hlavní studijní plán (maior),
- vedlejší studijní plán (minor),
- studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
- studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
- Praxe
Brněnská katedra výtvarné výchovy tradičně věnuje zvýšenou pozornost současnému umění. V univerzitních a dalších galeriích se proto můžete podílet na přípravě výstav významných současných umělců i studentů a pedagogů katedry. Toto pracoviště spoluorganizuje také unikátní akci Týden výtvarné kultury / Brno Art Week, realizuje a publikuje výzkumné projekty, pořádá přednášky a workshopy umělců a odborníků z blízkých oborů.
Čeká vás široká nabídka exkurzí za domácím i evropským uměním, pravidelné návštěvy nejen brněnských galerií nebo možnost vycestovat na zahraniční studijní pobyt v rámci programu Erasmus+. Důležitou součástí studia jsou také učitelské praxe ve školách, které jsou koncipovány jako ucelený a gradující systém a propojují teoretické poznatky s praktickou zkušeností.
- Cíle kvalifikačních prací
Magisterskou diplomovou práci je možno pojmout dvěma způsoby:
1. jako teoretickou práci (65 normostran, tj. 117 000 znaků včetně mezer),
2. jako uměleckou nebo umělecko-pedagogickou realizaci (nejméně 43 normostran, tj. 77 400 znaků.
V obou dvou případech je nezbytné zaměření na oborovou teorii, zejména teorii vyučování výtvarné výchovy a její mezioborové přesahy k dějinám umění, k teorii umění a dalším souvisejícím oborům. Proto i diplomová magisterská práce, jejímž základem je praktický umělecký výkon, musí být doprovázena textem, v němž jsou adekvátním způsobem zkoumány teoretické souvislosti spjaté ve vhodné míře s předloženým výtvarným dílem. A protože výtvarný projev není myslitelný bez zvýšené role subjektivního přístupu a originality, i u diplomové práce očekáváme originální autorská řešení ve výtvarné i textové části. U praktických výkonů je rovněž vhodná i autorská prezentace v podobě samostatné výstavy, účasti na výstavě nebo v jiné formě zveřejnění.
Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce jsou od ledna 2016 upraveny Standardy katedry výtvarné výchovy k tvorbě závěrečných prací, které navazují na Pokyn děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigózních a závěrečných prací CŽV).
- Návaznost na další studijní programy
Můžete se rozhodnout i pro pokračování ve studiu v doktorském stupni, který otevírá i možnost vědecké a vysokoškolské pedagogické dráhy. Jako studenti doktorského studia pak můžete v disertační práci tematicky navázat na dosažené znalosti při realizaci diplomové práce a uplatnit vlastní okruhy zájmů.