EN

Literatura a mezikulturní komunikace

Studium magisterského oboru Literatura a mezikulturní komunikace otevírá studentům možnost porozumět proměňujícímu se postavení literatury v kulturní komunikaci a prozkoumat její komplexní strategie a nástroje. Program je v českém filologicko-kulturologickém vysokoškolském studiu jedinečný tím, že v souladu s aktuálními trendy, jako jsou interdisciplinarizace vědy a studia, spolu s požadavkem flexibility absolventů, propojuje literárněvědná, translatologická, intermediální, adaptační, vizuální a kulturální studia. Reflektuje dynamiku médií a způsobů kulturní komunikace, jakou představují interakce mezi jazykovými a kulturními systémy, narůstající preference vizuální reprezentace skutečnosti před verbální v nejrůznějších diskurzech a posun k multimedialitě reprezentací, zvláště pak uměleckých forem. Předmětem studia je osvojení metodologických nástrojů potřebných k analýze a interpretaci literatury a kultury 21. století v jejím širokém pojetí. Studium proto rozvíjí dovednost analyzovat, interpretovat a kriticky hodnotit literární i neliterární texty, umělecká díla a projevy populární kultury, mediální a společenský diskurs. Ve vzájemné provázanosti rozvíjí také kompetence pro akademické i tvůrčí psaní, redakční práci a překlad různých druhů textů z cizího jazyka do češtiny a obráceně.

Obor díky své charakteristice sdružuje v navazujícím magisterském studiu absolventy bakalářského studia z různých disciplín, zejména oborů filologických, kulturologických a uměnovědných. Vytváří tak podmínky pro diskusi zahrnující různé úhly pohledu a tím optimální prostředí pro realizaci cílů studia. Studenti jsou vedeni k rozkrývání souvislostí mezi rozmanitými kulturními jevy, mezi jinojazyčnými kulturami a tradičními i novými médii. Interdisciplinární založení oboru zajišťuje, že budou moci kultuře a literatuře porozumět způsobem, jaký jim nemůže nabídnout studium jednotlivých zmíněných oborů. Navíc jim schopnost pochopit fungování kulturních mechanismů umožní podílet se aktivně na jejich utváření.

Struktura studijního programu je nastavena tak, aby studentům poskytla společnou metodologickou základnu pro studium literatury a kulturních jevů a současně průběžně využívala jejich předchozích znalostí z jednotlivých disciplín. Povinné předměty studentům poskytnou soubor výchozích poznatků a dovedností v klíčových oblastech studia. Navazující povinně volitelné předměty jim nabízejí možnost prohloubit získané vědomosti a rozvíjet dovednosti jejich další aplikací v jedné nebo více oblastech dle individuálních preferencí.

Studijní plány

Literatura a mezikulturní komunikace
prezenční, jednooborový
Literatura a mezikulturní komunikace
prezenční, vedlejší

Studium

  • Cíle

    Studium magisterského oboru Literatura a mezikulturní komunikace otevírá studentům možnost porozumět proměňujícímu se postavení literatury v kulturní komunikaci a prozkoumat její komplexní strategie a nástroje. Program je v českém filologicko-kulturologickém vysokoškolském studiu jedinečný tím, že v souladu s aktuálními trendy, jako jsou interdisciplinarizace vědy a studia, spolu s požadavkem flexibility absolventů, propojuje literárněvědná, translatologická, intermediální, adaptační, vizuální a kulturální studia. Reflektuje dynamiku médií a způsobů kulturní komunikace, jakou představují interakce mezi jazykovými a kulturními systémy, narůstající preference vizuální reprezentace skutečnosti před verbální v nejrůznějších diskurzech a posun k multimedialitě reprezentací, zvláště pak uměleckých forem. Předmětem studia je osvojení metodologických nástrojů potřebných k analýze a interpretaci literatury a kultury 21. století v jejím širokém pojetí. Studium proto rozvíjí dovednost analyzovat, interpretovat a kriticky hodnotit literární i neliterární texty, umělecká díla a projevy populární kultury, mediální a společenský diskurs. Ve vzájemné provázanosti rozvíjí také kompetence pro akademické i tvůrčí psaní, redakční práci a překlad různých druhů textů z cizího jazyka do češtiny a obráceně.

    Obor díky své charakteristice sdružuje v navazujícím magisterském studiu absolventy bakalářského studia z různých disciplín, zejména oborů filologických, kulturologických a uměnovědných. Vytváří tak podmínky pro diskusi zahrnující různé úhly pohledu a tím optimální prostředí pro realizaci cílů studia. Studenti jsou vedeni k rozkrývání souvislostí mezi rozmanitými kulturními jevy, mezi jinojazyčnými kulturami a tradičními i novými médii. Interdisciplinární založení oboru zajišťuje, že budou moci kultuře a literatuře porozumět způsobem, jaký jim nemůže nabídnout studium jednotlivých zmíněných oborů. Navíc jim schopnost pochopit fungování kulturních mechanismů umožní podílet se aktivně na jejich utváření.

    Struktura studijního programu je nastavena tak, aby studentům poskytla společnou metodologickou základnu pro studium literatury a kulturních jevů a současně průběžně využívala jejich předchozích znalostí z jednotlivých disciplín. Povinné předměty studentům poskytnou soubor výchozích poznatků a dovedností v klíčových oblastech studia. Navazující povinně volitelné předměty jim nabízejí možnost prohloubit získané vědomosti a rozvíjet dovednosti jejich další aplikací v jedné nebo více oblastech dle individuálních preferencí.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • aplikovat znalost základních principů literárněvědných, translatologických, intermediálních, adaptačních, vizuálních a kulturálních studií;
    • analyzovat, interpretovat a kriticky hodnotit literární i neliterární texty, umělecká díla a projevy populární kultury, mediální a společenský diskurs;
    • vést interdisciplinární dialog při řešení problémů s reprezentanty jiných oborů;
    • vysvětlit proměňující se postavení literatury v kulturní komunikaci;
    • porozumět vlivu nových médií na kulturní a společenskou komunikaci;
    • reflektovat aktuální jevy jako multimedialitu uměleckých forem či preferenci  vizuální reprezentace skutečnosti před verbální;
    • orientovat se v evropské literatuře 20. a 21. století v širších kulturních, historických, sociálních a mediálních souvislostech;
    • přeložit cizojazyčný text do češtiny za současného respektování aspektů kulturního transferu, potřeb a zvyklostí odborného či uměleckého diskurzu, pravidel žánru a individuálních specifik textu a jeho komunikační funkce;
    • vypracovat odborné výstupy typu vědecké studie, lektorského posudku, literární kritiky, analýzy a kritiky překladu, anotace odborné nebo beletristické publikace apod.;
    • použít základní znalosti a dovednosti nutné k výkonu redakční a ediční práce.
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent oboru využije získané vědomosti a dovednosti v širokém spektru profesí, které se zabývají kulturou, zvláště pak literaturou a dalšími druhy umění. Je schopen podílet se na řešení obecnějších interkulturních a intermediálních otázek ve společenské praxi. Ve sféře vzdělávání vytváří obor obecné předpoklady pro rozvíjení mezipředmětových vztahů, v kulturní praxi je pak základem flexibility při řešení aktuálních úkolů kulturní komunikace v nejrůznějších médiích.

    Absolvent bude připraven pracovat v profesích překladatele, nakladatelského redaktora, literárního vědce, dále jako kulturní redaktor v tištěných nebo elektronických médiích či jako lektor uměleckých a komunikačních dovedností v oblasti vzdělávání dospělých. Nabyté poznatky využijí rovněž pracovníci ve výchovně-vzdělávacím procesu (učitelé filologií, estetické výchovy apod.), stejně tak pracovníci v institucích státní správy (kulturní referenti, členové kulturních komisí apod.).

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Standardní rozsah magisterské práce je závazně určen počtem znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah. Do rozsahu se nezapočítává seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení. Doporučená kvantita je pro magisterskou diplomovou práci 140 000 znaků.

    Diplomová magisterská práce řeší dílčí literárněvědný, kulturologický, intermediální nebo translatologický problém studia. Student v ní musí prokázat schopnost samostatné odborné práce, to znamená vytvořit hypotézu, osnovu a časový plán práce, vyhledat a zpracovávat relevantní odbornou literaturu podle tematického zaměření své práce, sbírat adekvátními metodami relevantní materiál výzkumu, popsat, analyzovat, interpretovat a vyhodnotit sebraný materiál. Kvalifikační práce musí být předložena v požadovaném rozsahu a standardní kvalitě obsahové, jazykové i formální podle požadavků kladených na magisterské diplomové práce.

    Práce je hodnocena na základě posudků vedoucího práce a oponenta.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent může pokračovat v doktorském studiu filologického nebo humanitního směru na VŠ.

Základní údaje

Název
Literatura a mezikulturní komunikace
Zkratka
N-LMK_
Kód
N0232A090003
Typ
magisterský navazující
Forma
prezenční
St. doba studia (v letech)
2
Titul
Mgr.
Profil
akademický
Vyučovací jazyk
čeština
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Akreditace do
4. 8. 2024

Filozofická fakulta
Program zajišťuje