Art is! - Sociologie kultury, estetika a filozofie dějin umění

Cíle studijního programu

Obor vychází z tradice výuky uměnovědných oborů spolu s estetikou a jejich soustavného propojování s popularizační a pedagogickou praxí. Toto pojetí je do jisté míry typické pro celé české prostředí, na brněnské Filozofické fakultě je ovšem kladen značný důraz právě na rozvoj pedagogických dovedností a na vědecké zkoumání oborové didaktiky, přičemž vše probíhalo napříč vymezeními jednotlivých věd o umění včetně estetiky. Svědčí o tom kupříkladu průkopnický spis profesora Vladimíra Helferta Základy hudební výchovy na nehudebních školách (Praha 1930), trvalý zájem o problematiku dokládá spis Jiřího Fukače, Stanislava Tesaře (oba působivší na Ústavu hudební vědy FF MU) a Jozefa Vereše Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti (Brno 2000).

Obor je zaměřen na předměty z oblasti pedagogiky, psychologie, estetiky a dalších věd o umění. Výuka je zajištěna předními odborníky z odpovídajících ústavů a kateder FF MU i specialisty z praxe, často jde o průkopníky nejnovějších didaktických metod a trendů. Moderní pojetí oboru spočívá v obohacení a rozšíření přežitého neefektivního modelu, kdy estetická výchova = výtvarná výchova a/nebo hudební výchova. Tento model by na mnoha středních školách bylo lze oprávněně nazvat prostým „kreslení“ a „zpěv“, přičemž se zcela vytrácí výchova žáků jako aktivních konzumentů kultury a umění. Reálný dopad tohoto stavu je zřejmý z aktuálního marginálního postavení kultury ve veřejném diskursu a státní správě. Koncepce estetické výchovy oboru zahrnuje jak seznámení s jednotlivými kapitolami kultury a umění, tak i jejich aktivní „konzumaci“ a kritický diskurs o nich, to vše s výraznými přesahy především do sociologie, filozofie, v menší míře také psychologie. Celkovým širokým pojetím je estetická výchova koncipována jako rovnocenný kulturní protipól občanské výchovy. Obor lze označit za průkopnický a cílem by mělo být definitivní zahrnutí estetické výchovy do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, čímž by se výrazně zvýšila kulturní gramotnost důležitého segmentu populace.

Součástí studia oboru jsou také poznatky z obecné pedagogiky a psychologie a také obsáhlá pedagogická praxe.

Studijní plány

Přijímací řízení
Přijímací řízení do navazujících magisterských programů - akad.rok 2022/2023 (zahájení: podzim 2022)
Termín podání do půlnoci 30. 4. 2022

  • Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu

    Termín podání přihlášek: 1. ledna – 30. duben 2022.

    Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářských stupňů oborů zaměřených na umění a kulturu. V případě oborů, souvisejících jen okrajově, rozhoduje téma bakalářské práce. O přípustnosti přihlášky rozhoduje garant oboru na základě žádosti, adresované Studijnímu oddělení - přijímací řízení FF MU (email: prijimaci.rizeni@phil.muni.cz).

    Předmět oborové přijímací zkoušky: Přijímací zkouška má formu oborového zatrhávacího testu z historie a současnosti kultury a umění v rozsahu státních bakalářských zkoušek programu Sdružená uměnovědná studia. Test se bude skládat z 20 otázek, každá s pěti možnostmi (a) až (e).

    Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací řízení je prominuto a přijati jsou absolventi bakalářských i magisterských oborů a programů Sdružených uměnovědných studií, Hudební vědy, Teorie interaktivních médií, Akademie staré hudby a příbuzných oborů a programů na FF MU, kteří složili s výborným (A) nebo velmi dobrým (B) prospěchem státní závěrečnou zkoušku. O prominutí přijímací zkoušky žádají uchazeči prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

    Web Ústavu hudební vědy.

    Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

  • Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program

    Hranice úspěšnosti odborné přijímací zkoušky: 40 bodů (maximální počet bodů 100).

Studium

  • Cíle

    Obor vychází z tradice výuky uměnovědných oborů spolu s estetikou a jejich soustavného propojování s popularizační a pedagogickou praxí. Toto pojetí je do jisté míry typické pro celé české prostředí, na brněnské Filozofické fakultě je ovšem kladen značný důraz právě na rozvoj pedagogických dovedností a na vědecké zkoumání oborové didaktiky, přičemž vše probíhalo napříč vymezeními jednotlivých věd o umění včetně estetiky. Svědčí o tom kupříkladu průkopnický spis profesora Vladimíra Helferta Základy hudební výchovy na nehudebních školách (Praha 1930), trvalý zájem o problematiku dokládá spis Jiřího Fukače, Stanislava Tesaře (oba působivší na Ústavu hudební vědy FF MU) a Jozefa Vereše Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti (Brno 2000).

    Obor je zaměřen na předměty z oblasti pedagogiky, psychologie, estetiky a dalších věd o umění. Výuka je zajištěna předními odborníky z odpovídajících ústavů a kateder FF MU i specialisty z praxe, často jde o průkopníky nejnovějších didaktických metod a trendů. Moderní pojetí oboru spočívá v obohacení a rozšíření přežitého neefektivního modelu, kdy estetická výchova = výtvarná výchova a/nebo hudební výchova. Tento model by na mnoha středních školách bylo lze oprávněně nazvat prostým „kreslení“ a „zpěv“, přičemž se zcela vytrácí výchova žáků jako aktivních konzumentů kultury a umění. Reálný dopad tohoto stavu je zřejmý z aktuálního marginálního postavení kultury ve veřejném diskursu a státní správě. Koncepce estetické výchovy oboru zahrnuje jak seznámení s jednotlivými kapitolami kultury a umění, tak i jejich aktivní „konzumaci“ a kritický diskurs o nich, to vše s výraznými přesahy především do sociologie, filozofie, v menší míře také psychologie. Celkovým širokým pojetím je estetická výchova koncipována jako rovnocenný kulturní protipól občanské výchovy. Obor lze označit za průkopnický a cílem by mělo být definitivní zahrnutí estetické výchovy do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, čímž by se výrazně zvýšila kulturní gramotnost důležitého segmentu populace.

    Součástí studia oboru jsou také poznatky z obecné pedagogiky a psychologie a také obsáhlá pedagogická praxe.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • libovolné umělecké dílo zařadit, popsat, charakterizovat, začlenit do historického, uměnovědného a společenského kontextu a popularizovat v rámci povědomí o logice a reáliích vývoje umění a kultury
    • teoreticky reflektovat, historicky porovnat, erudovaně připravit a prakticky realizovat celý proces vyučování na základě poznatků z pedagogiky a obecné i oborové didaktiky
    • orientovat se v problematice současné pedagogiky, vzdělávací politiky státu, hlavních střednědobých priorit, pojetí rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů
    • teoreticky shrnout, aplikovat ve výuce a odpovídajícím způsobem dále propagovat nejnovější metody a trendy v obecné i oborové didaktice
    • ovládnout a použít dílčí didaktické dovednosti související s jednotlivými druhy umění, jeho reflexe a v mezích možností také s konkrétní uměleckou tvorbou a interpretací
  • Uplatnění absolventa

    Absolvent navazujícího magisterského oboru Učitelství estetické výchovy pro střední školy bude způsobilý ke zvládnutí a tvůrčímu rozvíjení požadavků kladených současnou pedagogikou v oblasti estetické výchovy, kultury a umění. Bude způsobilý k vyučování předmětů v této oblasti a bude schopen podílet se na tvorbě a rozvoji školních vzdělávacích programů, případně dalších koncepčních dokumentů školy. V obecné rovině prokáže znalost rozličných aspektů fenoménu umění, kultury a jejich teoretické reflexe, předpokládá se také schopnost individuálního výzkumu a publikační praxe v oblastech estetické výchovy, věd o umění i školské pedagogiky. Vhodným uplatněním absolventa oboru budou školy, jejichž záměrem je reforma a růst kvality výuky v dané oblasti. Detailní znalost současné kulturní a vzdělávací praxe, jakož i manažerských a institucionálních aspektů vzdělávání, umožní absolventům odvádět záhy po absolutoriu kvalitní práci ve vedoucích funkcích, plně v souladu se současnými požadavky MŠMT. Absolvent programu získává odbornou kvalifikaci k výkonu regulovaných povolání

    pedagogických pracovníků.

  • Regulovaná povolání
    • Učitel střední školy
  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Povinnou součástí studia programu je pedagogická praxe o souhrnné pracovní zátěži alespoň 720 hodin (24 kredity). Je rozdělena do tří semestrů. V jarním semestru studenti ve spolupráci s partnerskými středními školami realizují pravidelnou výuku dílčích povinných i zájmových předmětů na dané střední škole a pravidelně se scházejí se zkušenými pedagogy za účelem reflexe předvedeného výkonu. V podzimním semestru pak studenti na půdě katedry samostatně vytvoří, naplánují a realizují sérii specializovaných kursů pro středoškolské studenty zaměřených na uměnovědnou problematiku.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Standardní rozsah diplomové práce i formální požadavky jsou v souladu s požadavky studijního řádu FF MU. Témata závěrečných prací pokrývají širokou škálu problematiky uměnovědné, kulturní, historické, pedagogické, didaktické, psychologické, a to v rozličných kombinacích. Díky široké škále specialistů i vysoké rozmanitosti kvalifikací studentů z bakalářského stupně studia je možné zpracovávat diplomové práce v širokém rozpětí metod. Studující by měli předvést schopnost pracovat kriticky s odbornými texty a dostupnými daty, formulovat vlastní odůvodněné stanovisko ve sporných otázkách a nacházet odpovědi na problémové otázky či potvrzovat nebo vyvracet stanovené hypotézy. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a diplomové práce upravuje směrnice děkana č. 6/2017 - O státních závěrečných zkouškách na FF MU.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent navazujícího magisterského studia může pokračovat v doktorských programech na pedagogických a humanitních fakultách českých vysokých škol, v připravovaném doktorském programu Digitální kultura a kreativní průmysly, po splnění podmínek přijetí též může pokračovat v libovolném doktorském studiu.

  • Další informace

Základní údaje

Zkratka
N-EVU_
Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul
Mgr.
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština

20
odhadovaný počet přijatých
21
počet aktivních studentů

Filozofická fakulta
Program zajišťuje