Dějiny umění

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu motivačního dopisu a ústního pohovoru.

Základní popis zkoušky:

Motivační dopis vložte nejpozději do 13. 3. do rubriky „Doplňující text“ v e-přihlášce.

Parametry motivačního dopisu: délka cca 1 normostrana (1800 znaků včetně mezer). V motivačním dopise odpovězte na tyto otázky:

• a) Proč chcete studovat dějiny umění v Brně? Co vás zaujalo na Semináři dějin umění? Které z navrhovaných kurzů zaujaly Vaši pozornost a proč?
• b) Jakou knihu z oboru dějiny umění, vyjma přehledových titulů (Gombrich, Příběh umění etc.), jste v posledních letech četli (například z titulů vydaných Seminářem dějin umění, či jinou vědeckou institucí)? Co vám tato kniha ukázala o studovaném oboru?
• c) Jaké „umělecké dílo“ či výstavu jste v poslední době shlédli?

Ústní pohovor: Vyžaduje se základní a obecný přehled o dějinách výtvarného umění v Evropě od středověku po současnost. Vizuální paměť, schopnost rozpoznat klíčová díla evropských dějin umění od středověku po současnost. Orientace v historických souvislostech, zejména evropských dějin. Obecný kulturní přehled a zaujetí pro obor, osobní znalost významných muzeí a galerií, současných výstav, zkušenost s četbou oborových textů. Část pohovoru může být vedena v anglickém jazyce, abychom ověřili úroveň znalosti tohoto jazyka potřebnou pro studium oboru.

Přijetí bez přijímací zkoušky

• Ivan Foletti, Martin F. Lešák, Sabina Rosenbergová, Veronika Pichaničová, Je (středověk) doba temna? Umění, migrace a moc, Brno 2021.
• Ondřej Jakubec (ed.), Pavel Suchánek (ed.), Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze: Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století, Praha 2020.
• Taťána Petrasová - Rostislav Švácha (eds), Dějiny umění v českých zemích 800 - 2000, Praha 2017.
• James Elkins, Proč lidé pláčou před obrazy: příběhy lidí, které obrazy dojaly k slzám, Praha 2007.

• Celkový maximální počet bodů za motivační dopis: 10
• Bodová hranice pro prospěch za motivační dopis: 5

• Celkový počet bodů v ústní oborové zkoušce: 20
• Hranice pro prospěch v ústní oborové zkoušce: 15

Studium dějin umění nabízí posluchačům možnost porozumění vizuálním objektům všech oborů disciplíny dějiny umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, zlatnictví, slonovina, rukopisy a vizuální kultura) v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Posláním tříletého bakalářského studijního programu je příprava vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, kteří mohou uplatnit své znalosti o těchto uměleckých oborech v široké oblasti profesních pozic v umělecké, kulturní a veřejné sféře.

Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům a objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.

Ústředním cílem bakalářského studia dějin umění je získání základních znalostí o uměleckých dílech od pozdní antiky do současnosti a praktických dovedností při jejich vnímání, jež vyústí ve schopnosti posluchače podat popis a analýzu vizuálních objektů a porozumět jim v jejich nejrůznějších projevech věcných i časových. Studium je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i základní náhled do těch kompetencí, které jsou potřebné pro práci s uměleckými díly v praktickém provozu kulturních institucí.

Absolventi studia si osvojí nejen základní znalosti dějin architektury, vizuálních umění a vizuální kultury, ale procvičí si dále hlavní principy uměleckohistorického „řemesla“ při interpretaci uměleckých děl, opírající se o samostatnou práci s prameny a teoretickou literaturou. V neposlední řadě budou potom uváděni do praktického využití svých znalostí a dovedností.

Velký důraz je kladen na schopnost sdělovat výsledky badatelské práci jak odborné, tak široké veřejnosti; dále na alespoň pasivní znalost čtyř cizích jazyků (angličtina, němčina, francouzština a italština) a na schopnost týmové práce.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• orientovat se v základech uměleckohistorické disciplíny, včetně jejího předmětu, a základních badatelských technikách a metodických přístupech;
• rozpoznat a charakterizovat nejdůležitější umělecká díla z dějin světového, evropského a středoevropského umění;
• analyzovat vybrané umělecké dílo z hlediska materiálové složky díla, techniky zpracování, stylové kritiky, ikonografie a funkce a lokalizovat je v době a místě;
• vyhledat a kriticky zhodnotit informace, které ovlivňují podobu a směr stylové proměny (objednavatel, konfese, funkce, proměna technologie apod.);
• zprostředkovat rozmanité projevy umělecké a vizuální kultury směrem k veřejnosti (slovní projev, prezentace provázená obrazy, drobná publikace, článek apod.);
• dokumentovat a katalogizovat díla vizuální kultury a porozumět možnostem základních metodických přístupů (interpretace formy, ikonografie-ikonologie, receptivně-estetické a kulturně-historické přístupy);
• využít získané dovednosti „uměleckohistorického řemesla“ pro sepsání závěrečné práce;
• Předávat své znalosti různými formami odborné i široké veřejnosti.

Jako absolvent programu Dějiny umění se můžete uplatnit ve všech profesích vyžadujících aplikaci základních znalostí dějin uměleckých děl v minulosti i současnosti. Takové profese nalezneme zejména na nižších pracovních pozicích v muzejních a galerijních institucích, v památkové péči a v dalších kulturních a osvětových institucích. Pracovat můžete případně i v orgánech místních samospráv.

Díky získaným znalostem a dovednostem ze studia můžete najít zaměstnání především při správě a dokumentaci uměleckých památek, například jako asistent kurátora, dokumentátor či kastelán historického objektu. Uplatnění najdete i při zprostředkování umění, a to jako průvodce v oblasti turistického ruchu nebo kulturní redaktor v oblasti médií, televizní a rozhlasové tvorby.

I přesto, že titul z dějin umění vám umožňuje především uplatnění se ve světě umění, rozvíjí rovněž intelektuální a praktické dovednosti, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání. V současnosti, kdy ve společnosti hraje mnohem větší a významnější roli vizuální kultura a porozumění této kultuře, můžete své kompetence uplatnit například v obchodě s uměním a starožitnostmi nebo při prezentaci a propagaci výtvarného umění.

Nejlepší absolventi bakalářského studia, kteří ukončí státní zkoušku minimálně s hodnocením „C“ – dobře, mají možnost pokračovat v navazujícím magisterském programu Dějiny umění bez přijímacích zkoušek.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci praktické výuky je největší důraz kladen na aktivní účast na tvorbě a realizaci předmětu Kurátorství v praxi. Ten bude každý semestr vrcholit realizací výstavy pro veřejnost. Zapojení praktické výuky podstatně přispěje k získávání vašich analytických a metodických kompetencí „před originály“ s ohledem na potřeby praxe kurátorství a zprostředkování umění.

Cílem odborných stáží a praxí v odborných institucích, které jsou v bakalářském studiu zařazeny mezi volitelné předměty, je dát vám možnost zvýšit své kompetence v oblastech samostatné analýzy a prezentace uměleckého díla. Budete mít možnost i zahraničních stáží. Jejich výběr bude záležet na vašich individuálních jazykových kompetencích.

Standardní rozsah bakalářské práce je 72 000 až 90 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Bakalářská práce nemá charakter samostatného empirického výzkumu (případnou výjimku musí schválit vedoucí práce). Studující mohou pracovat s již publikovanými texty a daty přístupnými pro sekundární analýzu. Měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat koncepty a teorie v nich nalezené a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku.

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního studijního programu.