Artibus atque historiae. Zasvěceno umění a jeho dějinám.

Cíle studijního programu

Studium dějin umění nabízí posluchačům možnost porozumění vizuálním objektům všech oborů disciplíny dějin umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, užité umění a vizuální kultura) v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Posláním čtyřsemestrového navazujícího magisterského studijního programu je příprava vysokoškolsky všestranně vzdělaných odborných pracovníků, zabývajících se výzkumem uměleckých děl a vizuální kultury.

Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům i objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.

Ústředním cílem navazujícího magisterského studia dějin umění je dále prohloubit ty znalosti, které posluchač získal během studia bakalářského programu. Jestliže tam bylo cílem získat především znalosti a schopnosti popisu, analýzy a porozumění uměleckému dílu v rámci historických epoch, nyní se studijní pohled prohlubuje o další témata, spjatá zvláště s historickým porozuměním a interpretací uměleckých děl v jejich různorodém kontextu. Současně můžeme sledovat otevřenost uměleckého díla vůči jiným částem společenského a duchovního života, tj. jeho vazby kulturně historické, sociologické, psychologické apod.

Navazující magisterské studium probíhá na základě řešení aktuálních výzkumných otázek, četby zahraničních vědeckých textů a též prostřednictvím badatelské komunikace při výzkumných pobytech. Je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo nejen komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i prohloubený náhled do kompetencí vědecky pracujícího historika umění, ale umožnilo jim též prohloubit si vlastní specializaci a zájem ve výzkumu.

Potenciálními posluchači oboru jsou ti, kdo úspěšně absolvovali odpovídající bakalářské studium, a kdo mají zájem o samostatnou odbornou práci v oboru. U budoucího historika umění je podstatná rovněž vizuální paměť a zájem o četbu a badatelskou práci. Důležitá pro budoucí studium je aktivní znalost některého ze světových jazyků a pasivní znalost dalšího.

Absolventi navazujícího studia si v prvé řadě prohloubí své znalosti uměleckohistorického materiálu ve všech uměleckých oborech a obdobích dějin umění a osvojí si samostatnou práci s vědeckými i obrazovými informačními zdroji. Získají dovednosti v uplatnění uměleckých teorií a speciálních uměleckohistorických přístupů ve své samostatné výzkumné práci i ve využívání výsledků této práce.

Studijní plány


Studium

  • Cíle

    Studium dějin umění nabízí posluchačům možnost porozumění vizuálním objektům všech oborů disciplíny dějin umění (tj. architektura, sochařství, malířství, fotografie, užité umění a vizuální kultura) v jejich rozličných dobových formách, stylech a funkcích. Posláním čtyřsemestrového navazujícího magisterského studijního programu je příprava vysokoškolsky všestranně vzdělaných odborných pracovníků, zabývajících se výzkumem uměleckých děl a vizuální kultury.

    Obor dějiny umění se zabývá poznáním a analýzou uměleckých děl a jejich historickému porozumění. Studuje jejich umělecké utváření, styly, funkce a jejich pozdější kritickou recepci, a stejně tak se věnuje i osobnostem jejich tvůrců – umělcům i objednavatelům, uměleckým hnutím a „provozu dějin umění“ (tj. galerijním institucím, památkové péči a umělecké kritice). Ve svém nejširším spektru zájmů se dnes dějiny umění stávají obecnou historickou vědou o obrazech a hermeneutikou vizuálních obrazů.

    Ústředním cílem navazujícího magisterského studia dějin umění je dále prohloubit ty znalosti, které posluchač získal během studia bakalářského programu. Jestliže tam bylo cílem získat především znalosti a schopnosti popisu, analýzy a porozumění uměleckému dílu v rámci historických epoch, nyní se studijní pohled prohlubuje o další témata, spjatá zvláště s historickým porozuměním a interpretací uměleckých děl v jejich různorodém kontextu. Současně můžeme sledovat otevřenost uměleckého díla vůči jiným částem společenského a duchovního života, tj. jeho vazby kulturně historické, sociologické, psychologické apod.

    Navazující magisterské studium probíhá na základě řešení aktuálních výzkumných otázek, četby zahraničních vědeckých textů a též prostřednictvím badatelské komunikace při výzkumných pobytech. Je přitom koncipováno tak, aby posluchačům nabídlo nejen komplexní pohled na oblast umělecké tvorby a spolu s tím i prohloubený náhled do kompetencí vědecky pracujícího historika umění, ale umožnilo jim též prohloubit si vlastní specializaci a zájem ve výzkumu.

    Potenciálními posluchači oboru jsou ti, kdo úspěšně absolvovali odpovídající bakalářské studium, a kdo mají zájem o samostatnou odbornou práci v oboru. U budoucího historika umění je podstatná rovněž vizuální paměť a zájem o četbu a badatelskou práci. Důležitá pro budoucí studium je aktivní znalost některého ze světových jazyků a pasivní znalost dalšího.

    Absolventi navazujícího studia si v prvé řadě prohloubí své znalosti uměleckohistorického materiálu ve všech uměleckých oborech a obdobích dějin umění a osvojí si samostatnou práci s vědeckými i obrazovými informačními zdroji. Získají dovednosti v uplatnění uměleckých teorií a speciálních uměleckohistorických přístupů ve své samostatné výzkumné práci i ve využívání výsledků této práce.

  • Výstupy z učení

    Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

    • orientovat se v celé šíři dějin uměleckých děl, umělců a uměleckohistorických směrů v minulosti i současnosti;
    • kriticky hodnotit a využívat uměleckohistorické prameny (obrazové, dokumentární a textové), utvářet hypotézy a testovat jejich relevanci při řešení zkoumaných problémů;
    • rozpoznat a využívat možnosti historických i současných uměleckohistorických přístupů pro výzkum a aplikovat je na řešení zkoumaných problémů;
    • identifikovat hlavní současná témata v historiografii dějin umění, diskutovat o nich a sledovat mezinárodní dění v oboru;
    • specializovat se oborově a časově v dějinách umění; samostatně si vytvořit vlastní badatelský plán zkoumání problémů ve své specializaci;
    • analyzovat a originálně interpretovat zvolený uměleckohistorický problém v samostatně zpracovaném odborném výstupu (např. diplomová práce);
    • připravit si zprostředkování uměleckých děl z různých uměleckých oborů formou přednášky, vědeckého článku, kritiky, eseje apod.);
    • analyzovat a prezentovat umělecké dílo, případně komplexní uměleckohistorické téma s ohledem na potřeby praxe galeriích, výstavnictví a památkové péči
  • Uplatnění absolventa

    Absolventi navazujícího magisterského studia oboru Dějiny umění se mohou uplatnit zejména jako odborníci vybavení potřebnými znalostmi a kompetencemi pro práci v týmech na uměleckohistorických ústavech, v uměleckohistorických muzeích a galeriích, v institucích památkové péče, v žurnalistice, umělecké kritice, v nakladatelstvích a v turistickém ruchu.

    Díky získaným znalostem a dovednostem ve studiu mohou pracovat především ve funkcích odborných pracovníků, kteří budou dále připravováni do pozic kurátorů v muzeích a galeriích, památkářů-specialistů v oblasti památkové péče, kulturních analytiků v umělecké kritice či při zprostředkování umění (jako autoři-kurátoři výstav, koordinátoři v oblasti turistického ruchu nebo vedoucí kulturních rubrik v oblasti médií, televizní a rozhlasové tvorby).

    I když titul z dějin umění především umožňuje uplatnění se ve světě umění, rozvíjí rovněž takové intelektuální a praktické dovednosti, které mohou být využity v řadě dalších zaměstnání. V současnosti, kdy ve společnosti hraje mnohem větší a významnější roli vizuální kultura a její porozumění, mohou posluchači své dovednosti a kompetence uplatnit v řadě jiných profesí (např. v obchodě s uměním a starožitnostmi, při prezentaci a propagaci výtvarného umění, v publicistice, marketingu apod.).

  • Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů

    Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

    Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

    1. jednooborový studijní plán,
    2. studijní plán se specializací,
    3. hlavní studijní plán (maior),
    4. vedlejší studijní plán (minor),
    5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
    6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

    Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

  • Praxe

    Povinnou součástí studia programu je tvůrčí a odborná činnost, která se realizuje individuálně mimo výuku. Cílem je propojit výuku a výzkum s praxí a zvýšit konkurenceschopnost absolventů na trhu práce. Jedná se zpravidla o tyto druhy odborné činnosti v rámci oboru:

    1) publikační: studie (v rozsahu nejméně 10 normostran) nebo soubor článků (v rozsahu nejméně 20 normostran) publikované v odborném či oborovém titulu;

    2) konferenční: příspěvek na oborové konferenci;

    3) ediční a redakční: editor tematické publikace - knihy, sborníku, redaktor časopisu;

    4) odborná stáž v tuzemské či zahraniční odborné instituci (vědeckovýzkumný ústav, galerie, muzeum, památkový ústav atd.)

    Při hodnocení výsledku se bere v úvahu jednak odborná povaha a kvalita výstupu, jednak relevance platformy, na níž byl výstup realizován.

  • Cíle kvalifikačních prací

    Standardní rozsah magisterské práce je dán směrnicí děkana FF MU č. 1/2004. Doporučení rozsah magisterské diplomové práce činí 140 000 znaků, do rozsahu se započítává vlastní text, poznámkový aparát, obsah, nezapočítává se seznam literatury, titulní strany, čestné prohlášení. O započítání příloh rozhoduje vedoucí práce. Práce má prokázat, že diplomant je schopen na základě literatury i pramenů a za odborného vedení vedoucího diplomové práce vymezit, kriticky vyhodnotit a v písemné podobě na odborné úrovni vyložit dané uměleckohistorické téma. Zadání diplomové práce je třeba stanovit zpravidla do konce 1. semestru navazujícího magisterského studia.

  • Návaznost na další studijní programy

    Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v navazujícím doktorském studiu.

  • Další informace

Základní údaje

Typ
magisterský navazující
Profil
akademický
Titul v rigorózním řízení
PhDr.
Titul
Mgr.
Doba studia
2 roky
Vyučovací jazyk
čeština čeština
Akreditace do
4. 8. 2028

Filozofická fakulta
Program zajišťuje